Hvězda a půlměsíc jako symbol islámu

red flag on top of brown concrete building during daytime

OTÁZKA: Je všeobecně známý symbol hvězdy a půlměsíce skutečně symbolem islámu? Jak vnikl a jaká je jeho historie?
ODPOVĚĎ:

OTÁZKA: Je všeobecně známý symbol hvězdy a půlměsíce skutečně symbolem islámu? Jak vnikl a jaká je jeho historie?

ODPOVĚĎ:

Základem islámu a jeho ústředním motivem je přesvědčení, že není božstva (tj. nic nemá právo být uctíváno) kromě Boha. To se odráží i do islámských symbolů. Takže ani hvězda, ani měsíc, není nějakým vysloveně náboženským symbolem, je to znak, který se v průběhu dějin dostal na praporce muslimských armád a stal se jakýmsi způsobem označení. Jak vznikl půlměsíc a hvězda nevědí přesně ani sami muslimové.

Jedno vysvětlení říká, že hvězda a půlměsíc byl původně znakem předislámského staroegyptského měsíčního božstva. Po vítězství islámské myšlenky Boží Jedinosti muslimští vojáci znak z chrámu urazili a nasadili jej na kopí. Proto se hvězda a půlměsíc objevuje naražená na špici mešit, na znamení vítězství Boží Jedinosti nad modloslužebnictvím.

Jiné vysvětlení říká, že půlměsíc a hvězdu s sebou přinesli ze stepí střední Asie Turci na svých bojových zástavách. Jeho symbolika se pak tedy ztrácí v oparu nejasností a má zřejmě ještě předislámský původ. Je ovšem jisté, že ani Prorok, mír a požehnání s ním, ani Umajjovci a Abbásovci půlměsíc ještě nepoužívali. Místo nich se používali praporce zelené (Prorokův rod) s bíle psanou šehádou, bílé s černou šehádou (Umajjovci) a černé s bílou šehádou (Abbásovci). Poté, co muslimský svět ve 14. století znovu sjednotili Osmané, rozšířila se hvězda a půlměsíc do hlavních částí muslimského světa, v různých podobách a úpravách. Např. bílý půlměsíc v červeném poli byl znakem Turků, evropští muslimové na Balkáně používali (a používají) pole zelené. Země Magribu znají půlměsíc a hvězdu červenou v bílém kruhu a červeném poli, atd.

Půlměsíc a hvězdu znají i muslimové ze zemí, které nebyly nikdy součástí Osmanské říše, jako např. z Indického subkontinentu. Sem se zřejmě dostala s vládci turko-tatarského původu, s Mughaly.

Použitá literatura: Kuduzović, Safet: Fetwe, pravne decizije – pitanja i odgovori, Džemat Hidžra, Stichting, 2009.