Mnozí lidé se domnívají, že stoupenci pravé víry jsou ponížení, potlačení a zakoušejí porážku za porážkou, na rozdíl od těch, kteří následují jiné cesty. Takoví nezažívají jistotu, že Alláh skutečně přislíbil vítězství pro Své náboženství a pro Své služebníky. Naopak, dokonce byť to neříkají otevřeně, myslí si, že tento příslib neplatí obecně, že se týká jen určité vymezené skupiny v konkrétním daném čase, anebo ho podmiňují Boží vůlí, nepodléhající žádným jiným pravidlům, která Alláh ustanovil mezi Svým stvořením.
Tento přístup pramení z nedostatku jistoty ohledně Božího příslibu a z nedostatku pochopení Jeho Knihy.
1. Vznešený Alláh ve Své Knize vysvětlil, že bude věřícím vždy nápomocen, jak na světě tomto, tak i na onom.
Všemohoucí pravil:
إِنَّا لَنَنصُرُ رُسُلَنَا وَالَّذِينَ آمَنُوا فِي الْحَيَاةِ الدُّنْيَا وَيَوْمَ يَقُومُ الْأَشْهَادُ
“My zajisté pomůžeme poslům svým i těm, kdož uvěřili, v životě pozemském i v den, kdy vstanou svědkové.” (Gháfir: 51)
وَمَن يَتَوَلَّ اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَالَّذِينَ آمَنُوا فَإِنَّ حِزْبَ اللَّهِ هُمُ الْغَالِبُونَ
“A kdo si bere za přátele Boha a Jeho posla a věřící, ten patří ke straně Boží – a tito zvítězí!” (Máida: 56)
إِنَّ الَّذِينَ يُحَادُّونَ اللَّهَ وَرَسُولَهُ أُولَٰئِكَ فِي الْأَذَلِّينَ ﴿٢٠﴾ كَتَبَ اللَّهُ لَأَغْلِبَنَّ أَنَا وَرُسُلِي ۚ إِنَّ اللَّهَ قَوِيٌّ عَزِيزٌ
“Ti, kdož se protiví Bohu a poslu Jeho, ti budou věru patřit k nejopovrhovanějším! A Bůh napsal: “Věru že zvítězím Já i poslové Moji!”, vždyť Bůh vskutku je silný a mocný.” (Mudžádela: 20-21)
Podobných veršů je v Koránu mnoho.
2. Všemohoucí Alláh v Koránu také vysvětlil, že cokoli na služebníka dopadá z ran osudu, pohrom a porážek či cokoli jiného, je důsledkem jeho hříchů. Alláh oba tyto principy vysvětlil ve Své Knize. Pokud si je osvojíš, stane se ti podstata této věci zcela jasná, tvé problémy úplně zmizí a už nebudeš potřebovat žádná další nikoli nezbytná, svazující a krkolomná vysvětlování.
Vznešený Alláh vysvětluje první uvedený princip mnoha rozličnými způsoby, včetně toho, co jsme výše ocitovali. Navíc také kárá ty, kteří hledají podporu, důstojnost a pomoc u jiných, nežli věřících, když říká:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَتَّخِذُوا الْيَهُودَ وَالنَّصَارَىٰ أَوْلِيَاءَ ۘ بَعْضُهُمْ أَوْلِيَاءُ بَعْضٍ ۚ وَمَن يَتَوَلَّهُم مِّنكُمْ فَإِنَّهُ مِنْهُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الظَّالِمِينَ ﴿٥١﴾ فَتَرَى الَّذِينَ فِي قُلُوبِهِم مَّرَضٌ يُسَارِعُونَ فِيهِمْ يَقُولُونَ نَخْشَىٰ أَن تُصِيبَنَا دَائِرَةٌ ۚ فَعَسَى اللَّهُ أَن يَأْتِيَ بِالْفَتْحِ أَوْ أَمْرٍ مِّنْ عِندِهِ فَيُصْبِحُوا عَلَىٰ مَا أَسَرُّوا فِي أَنفُسِهِمْ نَادِمِينَ ﴿٥٢﴾ وَيَقُولُ الَّذِينَ آمَنُوا أَهَٰؤُلَاءِ الَّذِينَ أَقْسَمُوا بِاللَّهِ جَهْدَ أَيْمَانِهِمْ ۙ إِنَّهُمْ لَمَعَكُمْ ۚ حَبِطَتْ أَعْمَالُهُمْ فَأَصْبَحُوا خَاسِرِينَ ﴿٥٣﴾ يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا مَن يَرْتَدَّ مِنكُمْ عَن دِينِهِ فَسَوْفَ يَأْتِي اللَّهُ بِقَوْمٍ يُحِبُّهُمْ وَيُحِبُّونَهُ أَذِلَّةٍ عَلَى الْمُؤْمِنِينَ أَعِزَّةٍ عَلَى الْكَافِرِينَ يُجَاهِدُونَ فِي سَبِيلِ اللَّهِ وَلَا يَخَافُونَ لَوْمَةَ لَائِمٍ ۚ ذَٰلِكَ فَضْلُ اللَّهِ يُؤْتِيهِ مَن يَشَاءُ ۚ وَاللَّهُ وَاسِعٌ عَلِيمٌ ﴿٥٤﴾ إِنَّمَا وَلِيُّكُمُ اللَّهُ وَرَسُولُهُ وَالَّذِينَ آمَنُوا الَّذِينَ يُقِيمُونَ الصَّلَاةَ وَيُؤْتُونَ الزَّكَاةَ وَهُمْ رَاكِعُونَ ﴿٥٥﴾ وَمَن يَتَوَلَّ اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَالَّذِينَ آمَنُوا فَإِنَّ حِزْبَ اللَّهِ هُمُ الْغَالِبُونَ
“Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý. A vidíš ty, v jejichž srdcích je choroba, horlivě mezi nimi obcházet a říkat: „Bojíme se, aby nás nepostihl obrat osudu!“ Však možná, že Bůh přinese úspěch anebo nějaké Své rozhodnutí, takže tito lidé začnou litovat toho, co skrývali ve svých duších, a řeknou ti, kdož uvěřili: „Což nejsou to tíž, kteří přísahali při Bohu slavnostními přísahami, nejsou doopravdy s námi?“ Marné budou jejich skutky a stanou se z nich ti, kdož ztrátu utrpí. Vy, kteří věříte! Kdo z vás se odřekne náboženství svého … A Bůh přivede lidi, které bude milovat a kteří budou milovat Jeho a kteří budou pokorní vůči věřícím a přísní vůči nevěřícím, budou bojovat na cestě Boží a nebudou se bát výčitek nikoho. A toto je laskavost Boží a On ji uštědřuje, komu chce, a Bůh je velkorysý, vševědoucí. Vaším přítelem je jedině Bůh a Jeho posel a ti, kdož věří, dodržují modlitbu, dávají almužnu a sklánějí se. A kdo si bere za přátele Boha a Jeho posla a věřící, ten patří ke straně Boží – a tito zvítězí!” (Máida: 51-56)
V těchto slovech Alláh kárá ty, kteří se snaží hledat pomoc u někoho jiného, kdo nepatří k Jeho straně. Ukazuje nám, že jen a jen Jeho strana zvítězí a získá navrch.
V tomto kontextu také říká:
بَشِّرِ الْمُنَافِقِينَ بِأَنَّ لَهُمْ عَذَابًا أَلِيمًا ﴿١٣٨﴾ الَّذِينَ يَتَّخِذُونَ الْكَافِرِينَ أَوْلِيَاءَ مِن دُونِ الْمُؤْمِنِينَ ۚ أَيَبْتَغُونَ عِندَهُمُ الْعِزَّةَ فَإِنَّ الْعِزَّةَ لِلَّهِ جَمِيعًا
“Oznam pokrytcům zvěst radostnou o tom, že pro ně je připraven trest bolestný. Ti, kdož si berou nevěřící za přátele místo věřících, hledají snad u nich moc? Vždyť moc veškerá patří Bohu.” (Nisá´: 138-139)
Alláhu náleží veškerá moc, nadvláda a důstojnost, protože On je jejím zdrojem a propůjčuje ji tomu, komu chce.
Na jiném místě Alláh o pokrytcích říká:
يَقُولُونَ لَئِن رَّجَعْنَا إِلَى الْمَدِينَةِ لَيُخْرِجَنَّ الْأَعَزُّ مِنْهَا الْأَذَلَّ ۚ وَلِلَّهِ الْعِزَّةُ وَلِرَسُولِهِ وَلِلْمُؤْمِنِينَ وَلَٰكِنَّ الْمُنَافِقِينَ لَا يَعْلَمُونَ
“A říkají dále: “Věru, kdybychom se vrátili do Medíny, vskutku by z ní nejmocnější vyhnal nejubožejšího.” Avšak moc náleží Bohu a poslu Jeho a věřícím, leč pokrytci to nevědí.” (Munáfikún: 8)
A také říká:
مَن كَانَ يُرِيدُ الْعِزَّةَ فَلِلَّهِ الْعِزَّةُ جَمِيعًا ۚ إِلَيْهِ يَصْعَدُ الْكَلِمُ الطَّيِّبُ وَالْعَمَلُ الصَّالِحُ يَرْفَعُهُ
“Kdo si přeje moci… vždyť jedině Bohu náleží moc veškerá; k Němu stoupají slova dobrá a On skutek zbožný k Sobě pozvedá.” (Fátir: 10)
Tj. dobrý skutek stoupá k Němu, aby Jím byl přijat, neboť tento dobrý skutek potvrzuje a dokazuje to, co pronáší jazyk.
Proto kdokoli chce moc, důstojnost a respekt, nechť se o ni snaží skrze pokornost vůči Alláhu cestou dobrého slova a bohulibých činů.
Vznešený taktéž praví:
هُوَ الَّذِي أَرْسَلَ رَسُولَهُ بِالْهُدَىٰ وَدِينِ الْحَقِّ لِيُظْهِرَهُ عَلَى الدِّينِ كُلِّهِ وَلَوْ كَرِهَ الْمُشْرِكُونَ
“On je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a náboženstvím pravdivým, aby zvítězilo nad všemi náboženstvími jinými, i když se to nelíbí modloslužebníkům.” (Tewba: 33)
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا هَلْ أَدُلُّكُمْ عَلَىٰ تِجَارَةٍ تُنجِيكُم مِّنْ عَذَابٍ أَلِيمٍ ﴿١٠﴾ تُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَرَسُولِهِ وَتُجَاهِدُونَ فِي سَبِيلِ اللَّهِ بِأَمْوَالِكُمْ وَأَنفُسِكُمْ ۚ ذَٰلِكُمْ خَيْرٌ لَّكُمْ إِن كُنتُمْ تَعْلَمُونَ ﴿١١﴾ يَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ وَيُدْخِلْكُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ وَمَسَاكِنَ طَيِّبَةً فِي جَنَّاتِ عَدْنٍ ۚ ذَٰلِكَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ ﴿١٢﴾ وَأُخْرَىٰ تُحِبُّونَهَا ۖ نَصْرٌ مِّنَ اللَّهِ وَفَتْحٌ قَرِيبٌ ۗ وَبَشِّرِ الْمُؤْمِنِينَ
“Vy, kteří věříte! Mám vám ukázat obchod, jenž ochrání vás před trestem bolestným? Uvěřte v Boha a posla Jeho a veďte boj na cestě Boží majetky svými i osobami svými! A to bude pro vás nejlepší, jestliže jste vědoucí! A tehdy vám On odpustí hříchy vaše a uvede vás do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a do příbytků příjemných v zahradách Edenu; a to bude úspěch nesmírný a dá vám i jiné, jež budete milovat: vítěznou pomoc od Boha a blízké vítězství. Oznam věřícím zvěst radostnou!” (Saff: 10-13)
Tj. poskytne jim ještě další Svůj dar kromě odpuštění hříchů a vstup do Ráje – Svou pomoc a dar vítězství, jak dále upřesňuje:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا كُونُوا أَنصَارَ اللَّهِ كَمَا قَالَ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ لِلْحَوَارِيِّينَ مَنْ أَنصَارِي إِلَى اللَّهِ ۖ قَالَ الْحَوَارِيُّونَ نَحْنُ أَنصَارُ اللَّهِ ۖ فَآمَنَت طَّائِفَةٌ مِّن بَنِي إِسْرَائِيلَ وَكَفَرَت طَّائِفَةٌ ۖ فَأَيَّدْنَا الَّذِينَ آمَنُوا عَلَىٰ عَدُوِّهِمْ فَأَصْبَحُوا ظَاهِرِينَ
“Vy, kteří věříte! Buďte pomocníky Božími, tak jak to řekl Ježíš, syn Mariin, apoštolům: “Kdož budou pomocníky mými na cestě Boží?” I odvětili apoštolové: “My budeme pomocníky Božími.” A uvěřila část dítek Izraele, zatímco druhá část neuvěřila. A podpořili jsme ty, kdož uvěřili, proti nepřátelům jejich a stali se vítěznými.” (Saff:14)
Podobně tomu pravil Alláh proroku ‘Ísá – Ježíšovi, mír s ním:
يَا عِيسَىٰ إِنِّي مُتَوَفِّيكَ وَرَافِعُكَ إِلَيَّ وَمُطَهِّرُكَ مِنَ الَّذِينَ كَفَرُوا وَجَاعِلُ الَّذِينَ اتَّبَعُوكَ فَوْقَ الَّذِينَ كَفَرُوا إِلَىٰ يَوْمِ الْقِيَامَةِ
“Ježíši, nyní tě odvolám a povznesu tě k Sobě a očistím tě od těch, kdož neuvěřili. A ty, kdož tě následovali, učiním vyššími než ty, kdož nevěřili, až do dne zmrtvýchvstání.” (Álu ‘Imrán: 55)
Křesťané díky tomu, že následovali Ježíše, získali až do Dne Zmrtvýchvstání navrch nad židy, kteří Ježíše odmítli. A muslimové za to, že Ježíše následují ještě více, než křesťané, budou nad křesťany získávat převahu až do Dne Zmrtvýchvstání.
Vznešený Alláh také říká o nevěřících z Mekky:
وَلَوْ قَاتَلَكُمُ الَّذِينَ كَفَرُوا لَوَلَّوُا الْأَدْبَارَ ثُمَّ لَا يَجِدُونَ وَلِيًّا وَلَا نَصِيرًا ﴿٢٢﴾ سُنَّةَ اللَّهِ الَّتِي قَدْ خَلَتْ مِن قَبْلُ ۖ وَلَن تَجِدَ لِسُنَّةِ اللَّهِ تَبْدِيلًا
“A kdyby proti vám byli bojovali ti, kdož jsou nevěřící, věru by se byli otočili zády; a nenaleznou později ani ochránce, ani pomocníka, podle zvyklosti Boží, která se již mnohokrát předtím naplnila. A ve zvyklosti Boží nenalezneš změnu žádnou.” (Feth: 22-23)
Tento příslib se však týká skutečných věřících, kteří plní všechny náležitosti víry jak navenek, tak i uvnitř.
Alláh na jiném místě praví:
إِنَّ الْعَاقِبَةَ لِلْمُتَّقِينَ
“Věru bohabojným patří konec šťastný!” (Húd: 49)
A také:
وَالْعَاقِبَةُ لِلتَّقْوَىٰ
“A dobrý konec náleží bohabojnosti.” (TáHá: 132)
Myslí se zde na dobrý konec ještě na tomto světě, před konečným vítězstvím na světě onom, neboť Alláh o tomto hovoří v zápětí poté, co zmínil příběh proroka Núha/Noeho, mír s ním, který se obrnil trpělivostí a nakonec dosáhl vítězství nad jeho lidem, který ho odvrhl.
A Alláh v citovaném verši také říká:
تِلْكَ مِنْ أَنبَاءِ الْغَيْبِ نُوحِيهَا إِلَيْكَ ۖ مَا كُنتَ تَعْلَمُهَا أَنتَ وَلَا قَوْمُكَ مِن قَبْلِ هَٰذَا ۖ فَاصْبِرْ ۖ إِنَّ الْعَاقِبَةَ لِلْمُتَّقِينَ
“A toto je jedna ze zvěstí skrytých, které ti dáváme jako zjevení a které ani ty, ani lid tvůj jste před tím neznali. Buď tedy trpělivý, vždyť bohabojným patří konec šťastný!” (Húd: 49)
Tedy konečný výsledek pro Núha byl takový, že on a ti, kteří mu uvěřili a následovali ho, obdrželi Boží pomoc a podporu.
Podobné je vidět i z celkového kontextu druhého citovaného verše:
وَأْمُرْ أَهْلَكَ بِالصَّلَاةِ وَاصْطَبِرْ عَلَيْهَا ۖ لَا نَسْأَلُكَ رِزْقًا ۖ نَّحْنُ نَرْزُقُكَ ۗ وَالْعَاقِبَةُ لِلتَّقْوَىٰ
“Přikaž rodině své modlitby konání a sám buď v ní vytrvalý! My nežádáme od tebe žádnou obživu, vždyť My sami ti ji uštědřujeme. A dobrý konec náleží bohabojnosti.” (TáHá: 132)
Na jiném místě Alláh o pokrytcích a nepřátelích říká:
إِن تَمْسَسْكُمْ حَسَنَةٌ تَسُؤْهُمْ وَإِن تُصِبْكُمْ سَيِّئَةٌ يَفْرَحُوا بِهَا ۖ وَإِن تَصْبِرُوا وَتَتَّقُوا لَا يَضُرُّكُمْ كَيْدُهُمْ شَيْئًا ۗ إِنَّ اللَّهَ بِمَا يَعْمَلُونَ مُحِيطٌ
“Když se vás dotkne něco dobrého, zarmucuje je to, ale když vás postihne neštěstí, radují se z toho. Budete-li však trpěliví a bohabojní, neuškodí vám nikterak úklady jejich, neboť Bůh ve vědění Svém objímá vše, co dělají.” (Álu ‘Imrán: 120)
A o pár veršů dál říká:
بَلَىٰ ۚ إِن تَصْبِرُوا وَتَتَّقُوا وَيَأْتُوكُم مِّن فَوْرِهِمْ هَٰذَا يُمْدِدْكُمْ رَبُّكُم بِخَمْسَةِ آلَافٍ مِّنَ الْمَلَائِكَةِ مُسَوِّمِينَ
“Ba ano! Budete-li vytrvalí a bohabojní; pak až nepřítel na vás prudce zaútočí, Pán váš vás podpoří pěti tisíci andělů, kteří označují známkami.” (Álu ‘Imrán: 125)
Také proroku Júsufovi/Josefovi Alláh pomohl za jeho bohabojnost a trpělivost. Júsuf pak řekl:
أَنَا يُوسُفُ وَهَٰذَا أَخِي ۖ قَدْ مَنَّ اللَّهُ عَلَيْنَا ۖ إِنَّهُ مَن يَتَّقِ وَيَصْبِرْ فَإِنَّ اللَّهَ لَا يُضِيعُ أَجْرَ الْمُحْسِنِينَ
“Ano, já jsem Josef a toto je můj bratr. Bůh nás zahrnul milostí svou a věru ten, kdo je trpělivý a bohabojný… a Bůh věru nedopustí, aby ztratila se odměna těch, kdož dobro konají.” (Júsuf: 90)
Na jiném místě v Koránu Alláh dává tento příslib:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِن تَتَّقُوا اللَّهَ يَجْعَل لَّكُمْ فُرْقَانًا وَيُكَفِّرْ عَنكُمْ سَيِّئَاتِكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ۗ وَاللَّهُ ذُو الْفَضْلِ الْعَظِيمِ
“Vy, kteří věříte! Budete-li bohabojní, On dá vám spásné rozlišení a promine vám vaše špatné činy a odpustí vám; vždyť Bůh je pln laskavosti nesmírné.” (Anfál: 29)
Kritériem je pocta a podpora, vítězství a světlo, kterým možno odlišit mezi pravdou a falší.
Na jiném místě je řečeno:
وَمَن يَتَّقِ اللَّهَ يَجْعَل لَّهُ مَخْرَجًا ﴿٢﴾ وَيَرْزُقْهُ مِنْ حَيْثُ لَا يَحْتَسِبُ ۚ وَمَن يَتَوَكَّلْ عَلَى اللَّهِ فَهُوَ حَسْبُهُ ۚ إِنَّ اللَّهَ بَالِغُ أَمْرِهِ ۚ قَدْ جَعَلَ اللَّهُ لِكُلِّ شَيْءٍ قَدْرًا
“A kdo je bohabojný, tomu On připraví východisko a uštědří mu obživu z místa, odkud s tím ani nepočítal. A tomu, kdo spoléhá se na Boha, tomu On postačí, vždyť Bůh uskutečňuje rozkaz Svůj a Bůh ustanovil pro věc každou rozměr její.” (Talák: 2-3)
Ibn Mádža a Ibn Abi d-Dunjá uvádí na autoritu Abú Zerra رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم ohledně těchto Božích slov pravil:
إِنِّي لأَعْرِفُ كَلِمَةً – وَقَالَ عُثْمَانُ آيَةً – لَوْ أَخَذَ النَّاسُ كُلُّهُمْ بِهَا لَكَفَتْهُمْ
“Věru znám jednu větu” – či podle Osmána řekl: “verš, pokud by se ho všichni lidé drželi, vystačil by jim.“1
Toto jsou záležitosti týkající se prvního principu uvedeného na začátku našeho pojednání.
Co se týče důkazů pro druhý uvedený princip, Vznešený Alláh praví:
أَوَلَمَّا أَصَابَتْكُم مُّصِيبَةٌ قَدْ أَصَبْتُم مِّثْلَيْهَا قُلْتُمْ أَنَّىٰ هَٰذَا ۖ قُلْ هُوَ مِنْ عِندِ أَنفُسِكُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ
“Což jste neřekli, když postihlo vás neštěstí poté, co sami jste dosáhli úspěchu dvojnásobného: “Odkud to přišlo?” Rci: “Od vás samých to přišlo!” A Bůh nade všemi věcmi je mocný.” (Álu’ Imrán: 165)
Úspěchem je myšlena bitva u Bedru a neštěstím bitva na Uhudu.
O pár veršů dříve Vznešený Alláh hovoří o tomto neštěstí podrobněji:
إِنَّ الَّذِينَ تَوَلَّوْا مِنكُمْ يَوْمَ الْتَقَى الْجَمْعَانِ إِنَّمَا اسْتَزَلَّهُمُ الشَّيْطَانُ بِبَعْضِ مَا كَسَبُوا ۖ وَلَقَدْ عَفَا اللَّهُ عَنْهُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ غَفُورٌ حَلِيمٌ
“Věru ti z vás, kdož obrátili se na útěk v den, kdy střetly se dva oddíly, byli k tomu svedeni pouze satanem za některé z hříchů, jichž se dopustili. A Bůh jim již odpustil, vždyť Bůh je věru odpouštějící, soucitný.” (Álu ‘Imrán: 155)
Vznešený také praví:
وَمَا أَصَابَكُم مِّن مُّصِيبَةٍ فَبِمَا كَسَبَتْ أَيْدِيكُمْ وَيَعْفُو عَن كَثِيرٍ
“A nepostihne vás neštěstí žádné, leda za to, co ruce vaše si vysloužily, však On mnohé odpouští.” (Šúrá: 30)
ظَهَرَ الْفَسَادُ فِي الْبَرِّ وَالْبَحْرِ بِمَا كَسَبَتْ أَيْدِي النَّاسِ لِيُذِيقَهُم بَعْضَ الَّذِي عَمِلُوا لَعَلَّهُمْ يَرْجِعُونَ
“A objevila se na pevnině i na moři spoušť za to, co ruce lidí způsobily, aby tak Bůh jim dal okusit část z toho, co si vysloužili – snad se obrátí.” (Rúm: 41)
Proto také říká:
فَإِنْ أَعْرَضُوا فَمَا أَرْسَلْنَاكَ عَلَيْهِمْ حَفِيظًا ۖ إِنْ عَلَيْكَ إِلَّا الْبَلَاغُ ۗ وَإِنَّا إِذَا أَذَقْنَا الْإِنسَانَ مِنَّا رَحْمَةً فَرِحَ بِهَا ۖ وَإِن تُصِبْهُمْ سَيِّئَةٌ بِمَا قَدَّمَتْ أَيْدِيهِمْ فَإِنَّ الْإِنسَانَ كَفُورٌ
“Jestliže se však i nyní odvrátí, vždyť jsme tě k nim neposlali jako dozorce; tobě přísluší jedině předat sdělení. Když dáme okusit člověku milosrdenství Svého, raduje se z něho, avšak když postihneme jej něčím zlým za to, co ruce jeho spáchaly… vždyť člověk je vskutku nevděčný.” (Šúrá: 48)
وَإِذَا أَذَقْنَا النَّاسَ رَحْمَةً فَرِحُوا بِهَا ۖ وَإِن تُصِبْهُمْ سَيِّئَةٌ بِمَا قَدَّمَتْ أَيْدِيهِمْ إِذَا هُمْ يَقْنَطُونَ
“Když dáme lidem okusit milosrdenství Svého, tu radují se z něho, však když je postihne něco zlého za to, co ruce jejich předtím učinily, hle, hned si zoufají.” (Rúm: 36)
Také říká:
أَوْ يُوبِقْهُنَّ بِمَا كَسَبُوا وَيَعْفُ عَن كَثِيرٍ
“Anebo jim dá ztroskotat za to, co si vysloužili, avšak On také mnohé promíjí.” (Šúrá: 34)
Na jiném místě Alláh člověku vzkazuje:
مَّا أَصَابَكَ مِنْ حَسَنَةٍ فَمِنَ اللَّهِ ۖ وَمَا أَصَابَكَ مِن سَيِّئَةٍ فَمِن نَّفْسِكَ ۚ وَأَرْسَلْنَاكَ لِلنَّاسِ رَسُولًا ۚ وَكَفَىٰ بِاللَّهِ شَهِيدًا
“To dobré, jehož se ti dostane, pochází od Boha a to zlé, jež tě postihne, pochází od tebe samého. A vyslali jsme tě k lidem jako posla a Bůh ti stačí jako svědek!” (Nisá´: 79)
Proto Vznešený Alláh přikázal svému Poslu a všem věřícím, kteří ho následují, aby byli vůči Němu pokorní a poslouchali Ho. To je první princip. Také jim přikázal, aby trpělivě vyčkávali, dokud nedojde k naplnění Jeho příslibu – a to je druhý princip. Přikázal jim také prosit o odpuštění a neochvějně vydržet na přímé cestě, protože nikdo z Božích služebníků není zbaven nedostatků a prosba o odpuštění tyto nedostatky smývá. A aby byl Boží příslib naplněn, je nezbytné prokázat neochvějnost.
Tím je poslušnost přivedena k dokonalosti a doplněna prosbou o odpuštění a jistotou přesvědčení o nepochybném naplnění Božího slibu, která se projevuje neochvějností a trpělivým vyčkáváním.
A oba tyto principy Vznešený Alláh spojil ve Svých slovech:
فَاصْبِرْ إِنَّ وَعْدَ اللَّهِ حَقٌّ وَاسْتَغْفِرْ لِذَنبِكَ وَسَبِّحْ بِحَمْدِ رَبِّكَ بِالْعَشِيِّ وَالْإِبْكَارِ
“Buď tedy trpělivý, neboť slib Boží je pravdivý! A pros za odpuštění hříchů svých a oslavuj chválou Pána svého za večera i za jitra!” (Gháfir: 55)
Alláh Všemohoucí ve Své Knize taktéž zmiňuje příběhy proroků a jejich následovníků, kteří se zachránili skrze svou poslušnost a trpělivost. Následně říká:
لَقَدْ كَانَ فِي قَصَصِهِمْ عِبْرَةٌ لِّأُولِي الْأَلْبَابِ ۗ مَا كَانَ حَدِيثًا يُفْتَرَىٰ وَلَٰكِن تَصْدِيقَ الَّذِي بَيْنَ يَدَيْهِ وَتَفْصِيلَ كُلِّ شَيْءٍ وَهُدًى وَرَحْمَةً لِّقَوْمٍ يُؤْمِنُونَ
“A v příbězích jejich je věru mnoho příkladů pro ty, kdož rozumem jsou obdařeni. A není to příběh vymyšlený, nýbrž potvrzení toho, co již předcházelo, a podrobné vysvětlení všeho, správné vedení i milosrdenství pro lid věřící.” (Júsuf: 111)
Autor: Šemsuddín Muhammed ibnu l-Kajjim al-Džewzíja
Zdroj: Ighásetu l-lehfáni min masáidi š-šejtán, 2/229.
Překlad: Alí Větrovec
- Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4220; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 6669. Všichni jeho vypravěči jsou spolehliví, avšak v jejich řetězci je přerušení, viz al-Búsírí v Misbáhu z-zudžádža, 4/240; a Šu’ajb al-Arnáút v techrídži Ibn Hibbánova Sahíhu. Toto přerušení vzniklo tím, že Abú Zerr se nedožil vypravěče Abu s-Selíla, kterému by hadís mohl povyprávět, viz Ibn Muflih v Ádábu š-šer’íja, 3/529. Hadís je proto z hlediska isnádu slabý, viz al-Albání v Da’ífu Suneni Ibn Mádža, hadís č. 4979. Je však v pořádku z hlediska smyslu.