Islám klade velký důraz na pevnost, zdraví a trvanlivost rodiny, jakožto základního kamene muslimské společnosti. Rodiny, jejímž základem je zdravý vztah mezi manžely, naplněný vzájemnou milostí, porozuměním a náklonností. Toho lze dosáhnout jedině následováním postupu stanoveného Alláhem a Jeho Poslem صل الله عليه وسلم. Pokud není rodina založena na poslušnosti vůči Alláhu, pak není pevná a ani úspěšná. Respektovat vzájemná práva a plnit vzájmné povinnosti je pro muslimské manžele závazkem, jehož nedodržení způsobuje krach rodinného života a tím i celé společnosti. Tato práva a povinnosti stanovuje Korán i Sunna a potvrzuje je praxe selef.
Vznešený Alláh přikázal (ve významu): Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj dohlížejí andělé přísní a silní, kteří se neodváží neuposlechnout Boha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co jim bylo poručeno. (Tehrím:6)
Posel Boží صل الله عليه وسلم praví: „Iblís má svá vojska, vysílá je a ona se k němu navrací. Když se vrátí jeden z jeho stoupenců, otáže se jej Iblís: „Co jsi vykonal?“ Odpoví: „Učinil jsem to a to.“ I řekne Iblís: „Nic jsi nevykonal.“ Když přijde jiný, odpoví Iblísovi na jeho otázku: „Nepřestal jsem, dokud jsem neodvrátil dotyčného od jeho manželky.“ Iblís jej přivine k sobě a řekne mu: „Ty jsi nejvybrannější.“ Zaznamenal Muslim na autoritu Džábira bin ‘Abdulláha.
Alláh říká (ve významu): A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro – a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé. (Rúm:21) Ibn Kesír říká: „Ony i vy jste stejného druhu a ustavil mezi vámi vztah, aby nastala láska, soucit a jemnost mezi vámi. Tento vztah má mezi vámi zůstávat, protože je zárukou, že se budete nadále bez překážek rozmnožovat.“
Abdulláh bin Amr ibn al-Ás vypráví, že Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl: “Tento svět je pouze dočasným užíváním a to nejlepší v něm je dobrá žena.” Sahíh podle Muslima.
Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl: „Z tohoto světa jsou mi nejdražšími ženy a vůně a má radost je v modlitbě.“ Zaznamenal an-Nesá´í od Dajá´a.
Ve shodě s Božími slovy (ve významu): ony jsou pro vás oděvem a vy jste oděvem pro ně. (Bekara:187)
O právech manželů na svých manželkách a o povinnostech manželek vůči svým manželům je řečeno:
Alláh Vznešený ustavil: „Muži mají pravomoc nad ženami“ (Nisá´:34)
Od Ibn Omara je zaznamenán obecně přijímaný hadís, že Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl: “Vy všichni jste pastýři a každý pastýř bude zodpovědný za své stádo. Vládce je pastýřem, muž je pastýřem své rodiny, žena je pastýřkou domu svého muže a jeho dětí. Takto vy všichni jste pastýři a vy všichni jste zodpovědní za své stádo.“
Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl v sahíh hadísu vyprávěném Abú Hurejrou: “Když bych měl komukoliv nařídit, aby komukoliv jinému učinil sedždu, nařídil bych ženě padnout na tvář před svým mužem, kvůli velikosti práva, kterou on nad ní má.” Zaznamenal Ahmed.
Bezzár a al-Hakím zaznamenali sahíh hadís od ‘Áiše: „Zeptala jsem se Posla Božího صل الله عليه وسلم, kdo z mužů má nějvětší oprávnění u ženy. Řekl: „Její manžel.“ Pak jsem se zeptala, kdo z žen má největší oprávnění u muže. Řekl: „Jeho matka.“
Umm Selema vypráví, že Prorok صل الله عليه وسلم řekl: „Každá žena, která zemře a její manžel je s ní spokojen, vejde do ráje.“ Sahíh dle Ibn Mádži.
O právech manželek na svých manželích a povinnostech manželů vůči nim je řečeno:
Amr ibn al-Ahwás al-Džušení vypávěl, že Posel Boží صل الله عليه وسلم pronesl na Pouti na rozloučenou, poté co učinil vděk Alláhu a slavil jej: “A chovejte se k ženám krásně, neboť ony jsou vám pouze svěřenkyněmi. Nic jiného od nich nemáte, pouze pokud otevřeně zcizoloží. Pokud tak učiní, opusťte je v posteli, udeřte je, jen tak abyste jim nijak neublížili, a pokud vám budou poslušny, pak si nevymýšlejte neoprávněné důvody, za které byste je trestali. Zajisté, vy máte nad vašimi ženami práva a ony mají práva nad vámi. Vaše právo je zakázat jim, aby dovolovaly vstup do vašich domů a sezení v nich s těmi, které vy si nepřejete a jejich právo je, abyste je dostatečně šatili a živili.” Sahíh dle Tirmizího.
V Sunnan Abú Dawúdově a v Musnádu imáma Ahmeda je uveden hadís, který vyprávěl Mu’ávija ibn Hajda: “Zeptal jsem se Posla Božího صل الله عليه وسلم: Jaká má žena jednoho z nás práva od svého manžela?” On, mír a požehnání s ním, řekl: “Abys ji nakrmil, když ty sám jíš, abys jí koupil oděv a obuv když ty si sám ji koupíš, abys ji neudeřil po tváři, neproklínal ji a neopouštěl v posteli kromě doma.“
Abú Hurejra vypověděl, že Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl: “Nejcelistvější je víra je toho věřícího, který se nejlépe chová a nejlepší mezi vámi jsou ti, kteří jsou nejlepší vůči svým ženám.” Podle Tirmizího, hasan posílený jinými podáními na sahíh.
Vypráví se, že jistý člověk spěchal k chalífovi Omaru bin al-Chattáb, aby si mu postěžoval na manželku. Když dospěl ke dveřím Omarova domu, uslyšel jeho manželku Umm Kulsúm jak na něj zvedá hlas a vyčítá mu. Řekl si: „Chtěl jsem si mu postěžovat, ale on je na tom stejně.“ Obrátil se zpět, ale Omar ho zastihl, pozval jej dál a zeptal se, oč jde. „Chtěl jsem se ti postěžovat na svou ženu, ale pak jsem zaslechl tvoji a usmyslel si, že se vrátím.“ Omar mu říká: „Odpouštím jí, kvůli jejím právům, které ona má u mne. Zaprvé, je zábrana mezi mnou a peklem, skrze ni se moje srdce uklidní od zakázaného. Zadruhé, je můj pokladník. Když vyjdu z domu, střeží můj majetek. Zatřetí, je má pradlena, pere mi prádlo a oděv. Za čtvrté, je lvicí, která chrání mé děti a za páté, je mou kuchařkou.“ Řekl onen muž: „Má žena je jako ta tvoje. A já jí odpouštím, stejně jako tys odpustil té své.“
Fakíhové stanovili, že žena má pět základních práv u svého manžela: 1. aby chránil doma její čest a počestnost, nenutil ji ukazovat se na veřejnosti a nehanobil ji. 2.Aby ji naučil vše potřebné z nauky islámu. 3. Aby ji živil z povoleného výdělku. 4. Aby jí nekřivdil, protože ona je pro něj závazek – amána. 5. aby trpělivě snášel její kritiku, aby tím prokázal svou dobrou vůli a zabránil možným horším následkům.
Tímto jsou rozděleny práva i povinnosti mezi muže i ženy v manželství, v souladu s jejich vzájemnými vztahy a vazbami a jejich pojetí dle islámu – obojí jsou rovnocenné lidské bytosti a jedni pro druhé a druhé pro první jsou vzájemně nezbytné.
A Alláh slibuje (ve významu): A ten, kdo správně koná a je věřícím – ať mužem, či ženou – ten bude uveden do ráje a nebude ošizen ani o slupku datlové pecky. (Nisá´:124)