OTÁZKA: Jaké stanovisko zaujímá šarí’a ke kryptoměnám a virtuálním penězům, jako jsou např. tzv. bitcoiny a obchodování (koupě, prodej) s nimi?
ODPOVĚĎ:
Na tuto poměrně velmi novou, moderní a netradiční otázku se názory soudobých učenců různí, v zásadě lze zkonstatovat, že většina z nich obchodování s bitcoiny a podobnými kryptoměnami zatím zakazuje, či ho podmiňuje ještě dalším, hlubším studiem, neboť kryptoměny nejsou ničím kryté a trh s nimi je nevyzpytatelný a kolísá natolik, že je v podstatě roven hazardu a spadá pod předpis rizikové obchodní transakce (arab. بيع الغرر bej’u l-gharar), které podle Abú Hurejry رضي الله عنه spolu s losovací transakcí (arab. بيع الحصاة bej’u l-hasát) „Posel Boží صلى الله عليه و سلم zakázal.“ [1]
Málik v al-Muwetta´u uvádí: „Pokud by někdo někomu půjčil dirhamy s nižším, než stanoveným obsahem drahého kovu, načež by mu to dotyčný vrátil, svůj dluh by splnil, protože mu vrátil danou hodnotu a zbytek by mu věnoval jako dar. Toto je dovoleno (arab. حلال halál). Nicméně pokud by obdržel půjčku ve výši dirhamů s normálním obsahem drahého kovu a vrátil by mu ji v dirhamech lehčích, toto by dovoleno nebylo. Tedy pokud by namísto plnými zaplatil deficitními penězi, nebylo by to dovoleno.“ [2] Málik také uvádí, že „není obchodu v tom, co může být měřeno, váženo či počítáno, bez pečlivého změření, zvážení a spočítání“ a dodává: „Pokud je člověku, který obdrží zboží, řečeno, že pokud zboží prodá, dostane jeho původní vlastník tolik a tolik provize z jeho zisku, toto není dobré, protože dotyčný tím pádem obdrží za zboží cenu sníženou o to, co poputuje původnímu vlastníkovi. Toto je riziková transakce. Neví, kolik dostane.“ [3]
At-Tirmizí uvádí k hadísu o rizikové transakci vysvětlující poznámku: „Aš-Šáfi’í uvádí, že rizikový obchod zahrnuje např. prodávání ryb, které plavou ještě neulovené ve vodě, prodávání uprchlého otroka, prodej ptáků na obloze, nebo podobné typy prodeje. Losovací transakce nastává, když prodejce řekne kupujícímu: „Když si hodím na tebe oblázkem, potom je obchod mezi mnou a tebou uzavřen.“ A toto připomíná transakci المنابزة al-munábeza, což byla jedna z obchodních praktik lidí doby nevědomosti.“ [4]
Al-Munábeza, ke které aš-Šáfi’í rizikový obchod připodobňuje, spočívala v tom, že si dva kupci na základě dohody mezi sebou prohodili látky, aniž by se podívali a prozkoumali, co kupují a co prodávají, a tím si je směnili [5] resp. prodávající hodí kupujícímu zboží, které si, když ho chytí, musí koupit. Toto uvádí Abú Hurejra رضي الله عنه od Proroka صلى الله عليه و سلم jako zakázané. [6]
Dále citujeme několik současných pohledů přímo na kryptoměny a elektronické peníze.
Šejch Sulejmán ar-Ruhajlí, přednášející z Prorokovy صلى الله عليه و سلم mešity v Medíně na otázku bitcoinů odpověděl následovně:
„Kryptoměna je měna náležející jednotlivcům, tvořená jednotlivci a nepodléhající regulacím žádné vlády. Nemá sama o sobě žádnou hodnotu a proto se ani na ničem nezakládá. Nemá žádnou kupní sílu, která by jí propůjčovala hodnotu, ani žádný původ, kterým by byla kryta (např. zlato, stříbro apod.) čímž by hodnotu získávala. Její hodnota závisí čistě na fluktuaci trhu. Neexistuje žádná bankovní instituce, která by tuto měnu řídila, nebo země, která by zajišťovala oběh této měny coby peněz. To znamená, že pokud by vlastníci uzavřeli internetové stránky, na kterých se s touto měnou obchoduje, tato měna by skončila. Dokud bude tato měna splňovat výše popsané charakteristiky, není dovoleno ji používat. Nemá žádnou hodnotu, na základě které by s ní bylo možno hmatatelně obchodovat a není nijak garantována. Proto investovat peníze do ní je plýtvání majetkem. Je jako bublina, můžete se kochat tím, jak stále více a více roste, nicméně může kdykoli splasknout. A splaskne naprosto určitě. Z tohoto důvodu – a Alláh ví nejlépe – není dovoleno s ní obchodovat. Ano, nyní se rozmáhá a její hodnota dosahuje tisíců dolarů potom, co byla nulová. Avšak určujícím faktorem je skutečný stav věcí a proto usuzujeme, že obchodovat s ní je zakázané, dokud se věci nezmění.“ [7]
Tomuto názoru částečně oponuje šejch Muhammed Sálih al-Munedždžid, který uvádí, že bitcoin je výsledkem činnosti určitého počítačového programu, který pracuje na základě lidmi vymyšlených algoritmů a který jako produkt určitého výrobce má stanovitelnou cenu a dá se koupit. Navíc „dolování“ bitcoinu je podmíněno jistou protislužbou vstupu počítače do nějaké sdílené sítě a možnost jeho vydolování v čase klesá, čímž roste i jeho cena. Proto navrhuje celou věc prošetřit poradním panelem odborníků a v zásadě spatřuje možnosti, jak časem a vytvořením patřičných ochranných mechanizmů „ochočit“ bitcoin do služeb islámského bezúrokového bankovnictví, nicméně stále nejde o reálnou ekonomiku na základě skutečné hodnoty či výroby. Jde však možná o další etapu vývoje ekonomiky po opuštění reálných peněz kritých drahými kovy pro smluvní peníze. [8] Samotný fakt, že bitcoin a jiné elektronické měny není kryt reálnou protihodnotou jej nečiní zakázaným, protože totéž platí i o penězích v současném ekonomickém systému, jejichž hodnota je čistě smluvní a i přesto je nikdo nezakazuje. Protihodnotou bitcoinu teoreticky může být např. i výpočetní síla počítače a energie jím spotřebovaná pro jejich „dolování.“ Toto ho může činit dokonce i lepší alternativou oproti šekům ze státních rezerv. Co se rizikovosti týče, nejde o tutéž zakázanou rizikovost, protože prodejce i kupující jsou znalí rizik, které bitcoin přináší a s touto znalostí i do celé transakce a světa elektronických kryptoměn vstupují. Šejch se zdráhá vynést konečnou fetwu v této věci a přenechává ji komisi odborníků, po jejichž zasedání volá, neboť je nutné studovat dopady tohoto nového způsobu obchodování na ummu a její rozvoj. Nicméně vlastník bitcoinů je dle něj držitelem jistého majetku a shodně tomu by na něj měl odvádět zekát. [9]
Šejch Júsuf aš-Šiblí se rovněž zdráhá vydat rozhodné stanovisko, upozorňuje však také na rizikovost a možnost zneužití elektronické měny pro páchání zakázaného. [10]
Šejch ‘Abdul’azíz al-Fewzán si všímá, že elektronické kryptoměny považují konvenční světové bankovní trhy za ohrožující a proto také volá po důkladnějším prostudování této až příliš čerstvé záležitosti. [11]
_____________________________________________________________
[1] Hadísy o tom zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1513; Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 3376; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 4518; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1230; Ibn Mádža v Sunenu, hadísy č. 2194 a 2279. Uvádí jej také Málik v Muwetta´u, hadísy č. 1347 a 1387.
[2] Viz al-Muwetta´, poznámka k hadísu č. 1347.
[3] Viz Ibid., poznámka k hadísu č. 1387.
[4] Viz Sunenu t-Tirmizí, k hadísu č. 1230.
[5] Tuto definici uvádí i Málik v Muwetta´u, k hadísu č. 1366.
[6] Hadís o tom je muttefakun ‘alejhi, zaznamenali jej al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1993; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1511.
[7] Viz Džedídu hukmin ‘umletu bitkújni l-ilkitrúníja. K dispozici na: <https://www.youtube.com/watch?v=pstgfvX1z5s>. K dispozici také na <http://dusunnah.com/video/the-ruling-on-bitcoins-and-cryptocurrency-shaykh-sulayman-ar-ruahyli/> [k 8. XII. 2017].
[8] Viz Hukmu t-tidžáreti fi l-‘umláti l-ilkitrúníja. K dispozici na: <https://www.youtube.com/watch?v=az_xcAyRHfQ&feature=youtu.be> [k 8. 12. 2017]
[9] Viz Nuzratu ‘alel l-‘umleti l-iftirádíja. K dispozici na <https://www.youtube.com/watch?v=vJoUy9Nel1M> [k 8. 12. 2017].
[10] Viz aš-Šejchu Júsufu š-Šiblí we l-hadís ‘an mewdú’i t-tedáwuli bil-‘umláti l-ilkitrúníjeti r-rakmíja. K dispozici na: <https://www.youtube.com/watch?v=KxikLcHuVt0&feature=youtu.be> [k 8. XII. 2017].
[11] Viz al-Hukmu t-te’ámuli bil-‘umláti l-ilktitrúníjeti r-rakmíja. <https://www.youtube.com/watch?v=KeSTMFkFonI&feature=youtu.be> [k 8. XII. 2017].