Ibráhím ibn Adham byl tázán: „Jak se máš?“ Odpověděl: „Zalátali jsme tento svět odtrhnutím z našeho náboženstvím, zatímco se naše náboženství stalo něčím, čím látáme. Blahoslaven ten, kdo upřednostňuje Alláha, svého Pána, zříká se života na tomto světě pro odměnu, kterou očekává na světě onom.“
Ibráhím ibn Adham byl tázán: „Jak se máš?“ Odpověděl: „Zalátali jsme tento svět odtrhnutím z našeho náboženstvím, zatímco se naše náboženství stalo něčím, čím látáme. Blahoslaven ten, kdo upřednostňuje Alláha, svého Pána, zříká se života na tomto světě pro odměnu, kterou očekává na světě onom.“
Abú Bekr al-Marúsí řekl: „Navštívil jsem Ahmeda ibn Hanbela jednoho rána a zeptal se ho: „Jak se máš?“ Odpověděl: „Jak se asi má ten, komu jeho Pán uložil vykonat Jím dané povinnosti, komu Posel صلى الله عليه و سلم uložil následovat jím vytčenou Sunnu, komu dva andělé uložili očišťovat své činy, komu jeho ego ukládá následovat své tužby, komu šejtán ukládá konat zlé skutky, po kom anděl smrti požaduje jeho život a po kom jeho děti požadují naplnění svých potřeb?“
Jistý muž řekl Fudajlu ibn ‘Ijjádovi: „Jak se máš?“ Odpověděl: „Ptáš-li se mne na život na tomto světě, pak ten nás vzdálil od přímé stezky a rozehnal nás do mnoha směrů.“