OTÁZKA: Existuje tolik různých směrů islámu, tolik nepřeberných a protichůdných názorů muslimů a protimluvných odpovědí na nejběžnější každodenní otázky každého muslima. Jak se obyčejný věřící, který není islámský učenec a nerozumí arabsky, má vyznat v takovém chaosu? To má každý muslim za povinnost být učenec a znalec, ovládající všechny nuance arabštiny a islámských nauk?
ODPOVĚĎ:
Nikoli, ba právě naopak. Přijmi, co je správné, odvrhni, co je přimyšlené a žij svůj islám tak, jak se žít má.
Dobře si buď vědom, že přímá cesta do Ráje vede vždy jen a pouze jedna jediná. Zasvěť svou víru a vše, co v životě děláš, pouze, výhradně a jedině Alláhu, nikoho k Němu nepřidružuj a k nikomu mimo Něj se ani neobracej s prosbou, ani nevztahuj svým uctíváním či rozsuzováním. Tento princip se jmenuje التوحيد at-tewhíd – Jedinost Boží. A není islámu bez tewhídu, stejně jako není spásy bez islámu.
Drž se toho, co bylo a je všem muslimům dobře známo, následuj to, co umma islámu vždy následovala a nijak se od toho neodchyluj a nic nového do toho nevnášej. Tak budeš, dá-li Alláh, na správné cestě. Naopak ti, kteří brousí do kalných vod a věci si záměrně komplikují, ti scházejí na zcestí a propadají bludu.
Vznešený Alláh praví:
فَلِذَٰلِكَ فَادْعُ ۖ وَاسْتَقِمْ كَمَا أُمِرْتَ ۖ وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَاءَهُمْ ۖ وَقُلْ آمَنتُ بِمَا أَنزَلَ اللَّهُ مِن كِتَابٍ ۖ وَأُمِرْتُ لِأَعْدِلَ بَيْنَكُمُ ۖ اللَّهُ رَبُّنَا وَرَبُّكُمْ ۖ لَنَا أَعْمَالُنَا وَلَكُمْ أَعْمَالُكُمْ ۖ لَا حُجَّةَ بَيْنَنَا وَبَيْنَكُمُ ۖ اللَّهُ يَجْمَعُ بَيْنَنَا ۖ وَإِلَيْهِ الْمَصِيرُ
„Proto vyzývej k víře pravé a kráčej přímo, jak bylo ti poručeno! Nenásleduj scestná učení jejich, nýbrž rci: “Uvěřil jsem v to, co Bůh z Písma seslal, a bylo mi poručeno, abych jednal spravedlivě mezi vámi. Bůh naším je i vaším Pánem, my skutky své máme i vy skutky své máte a není mezi námi důvodů ke sporu; Bůh shromáždí nás všechny a u Něho je cíl konečný.“ (Šúrá: 15)
Sufján ibn ‘Abdilláh as-Sekafí رضي الله عنه se tázal Posla Božího صلى الله عليه وسلم na něco z islámu, po čem už nebude mít potřebu se z něj kohokoli na cokoli ptát. A dostalo se mu následující rady:
قُلْ آمَنْتُ بِاللَّهِ فَاسْتَقِمْ
„Řekni: „Uvěřil jsem v Alláha“ a potom vydrž na přímé cestě.“1
Džábir ibn ‘Abdilláh رضي الله عنهما vypráví, že za Poslem Božím صلى الله عليه وسلم přišel jistý prostinký beduín a zeptal se ho: „Pokud budu dodržovat své povinné modlitby a postit se v Ramadánu, pokud budu povolené považovat za povolené a zakázané za zakázané a nic k tomu nedodám, vstoupím do Ráje?“
Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu odpověděl:
نَعَمْ
„Ano.“2
Následuj Korán
Chceš-li jít po té jediné přímé a správné cestě a kráčet stezkou toho skutečného islámu, pak následuj Vznešený Korán, protože o něm Alláh říká:
وَلَقَدْ جِئْنَاهُم بِكِتَابٍ فَصَّلْنَاهُ عَلَىٰ عِلْمٍ هُدًى وَرَحْمَةً لِّقَوْمٍ يُؤْمِنُونَ
„Zajisté přišli jsme k nim s Písmem, jež vědomě jsme srozumitelným učinili, aby stalo se věděním a milosrdenstvím pro lid věřící.“ (A’ráf: 52)
وَكُلَّ شَيْءٍ فَصَّلْنَاهُ تَفْصِيلًا
„A každou věc jsme učinili nejvýš srozumitelnou.“ (Isrá: 12)
Muhammed al-Amín aš-Šenkítí říká:
„Není pochyb o tom, že v Koránu se nachází objasnění všeho.“3
Vznešený Alláh o Koránu řekl:
ذَٰلِكَ الْكِتَابُ لَا رَيْبَ ۛ فِيهِ ۛ هُدًى لِّلْمُتَّقِينَ
„Toto Písmo, o němž pochyby není, je vedením pro bohabojné.“ (Bekara: 2)
لَّا يَأْتِيهِ الْبَاطِلُ مِن بَيْنِ يَدَيْهِ وَلَا مِنْ خَلْفِهِ ۖ تَنزِيلٌ مِّنْ حَكِيمٍ حَمِيدٍ
„A nic falešného se doň ni zpředu ni zezadu nedostane, vždyť seslání od moudrého, chvályhodného to je!“ (Fussilet: 42)
‘Abdulláh ibn ‘Abbás řekl: „Alláh tomu, kdo bude recitovat Korán a řídit se jím, zaručil, že na tomto světě nikdy nezbloudí a na světě onom nebude mezi nešťastníky.“4
Korán je celý pravda, od začátku do konce, bez nejmenších pochyb, je správným vedením celkově i v každé jedné věci. V této knize Alláh každému umožnil najít cokoli, co potřebuje, cokoli, co lehce může zabudovat do své osobní zkušenosti na své vlastní duchovní cestě stoupající směrem k zahradám Ráje. Vše, co je v Koránu vzpomenuto, každá jedna věc, která je v něm uvedena, člověka zušlechťuje. Muslim se musí snažit odnést si něco z každého koránského verše. A to, co vnímá jako snadné, musí také šířit mezi ostatní. Musí si to oblíbit a musí v tom nalézt slast.
Následuj Sunnu
Chceš-li jít po té jediné přímé a správné cestě a kráčet stezkou skutečného islámu, pak následuj Sunnu Božího Poslaصلى الله عليه وسلم, protože Ten, který ti zjevil Korán, ti v něm přikázal:
وَمَا آتَاكُمُ الرَّسُولُ فَخُذُوهُ وَمَا نَهَاكُمْ عَنْهُ فَانتَهُوا ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ ۖ إِنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعِقَابِ
„To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám odepřel, toho se zdržujte! A bojte se Boha, neboť Bůh je věru strašný v trestání Svém.“ (Hašr: 7)
Muhammed al-Amín Šenkítí o tomto verši uvedl, že „v něm je obsažena celá sunna.“3
Vznešený také říká:
وَأَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ ۚ فَإِن تَوَلَّيْتُمْ فَإِنَّمَا عَلَىٰ رَسُولِنَا الْبَلَاغُ الْمُبِينُ
„Poslouchejte Boha a poslouchejte posla; však obrátíte-li se zády… tedy poslu Našemu přísluší jedině hlásání zjevné!“ (Teghábun: 12)
Pokud nebudeš přijímat to, co ti z víry předává Posel Boží صلى الله عليه وسلم, pokud ho neuposlechneš v tom, co ti zakazuje, pak těžko tobě, protože trest Boží je věru strašlivý!
Sa’d aš-Šesrí říká:
„Důkaz, že se Korán vykládá Sunnou je ve slovech Vznešeného:
وَأَنزَلْنَا إِلَيْكَ الذِّكْرَ لِتُبَيِّنَ لِلنَّاسِ مَا نُزِّلَ إِلَيْهِمْ وَلَعَلَّهُمْ يَتَفَكَّرُونَ
„A nyní jsme tobě seslali připomenutí, abys lidem objasnil to, co jim bylo (dříve) sesláno – snad budou uvažovat!“ (Nahl: 44)
Připomenutím je zde nazvána Sunna a ona objasňuje lidem to, co jim už bylo zjeveno v Koránu.“5
Připomenutí jinak odkazuje i na Korán i na Sunnu, jako ve slovech Vznešeného:
إِنَّا نَحْنُ نَزَّلْنَا الذِّكْرَ وَإِنَّا لَهُ لَحَافِظُونَ
„My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.“ (Hidžr: 9)
Ibn Tejmíja řekl:
„Alláh následování Proroka Muhammeda صلى الله عليه وسلم učinil povinností pro celé lidstvo. Tato povinnost se v samotném Koránu nařizuje na přibližně čtyřiceti místech. Uposlechnout Muhammeda znamená uposlechnout i Alláha Jediného, vedle Nějž jiného božstva není. Přijmout soud Muhammeda znamená uctívat Alláha Jediného, který nemá společníka. Toto je Boží víra a toto je islám.“ 6
Následuj shodu učenců a cestu prvních generací
Chceš-li jít po té jediné přímé a správné cestě a kráčet stezkou skutečného islámu, pak následuj to, na čem se shodují první generace této ummy, které Alláh ve Své Knize nazval věřícími, když řekl:
وَمَن يُشَاقِقِ الرَّسُولَ مِن بَعْدِ مَا تَبَيَّنَ لَهُ الْهُدَىٰ وَيَتَّبِعْ غَيْرَ سَبِيلِ الْمُؤْمِنِينَ نُوَلِّهِ مَا تَوَلَّىٰ وَنُصْلِهِ جَهَنَّمَ ۖ وَسَاءَتْ مَصِيرًا
„A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!“ (Nisá: 115)
Tvou povinností je naučit se z víry jen to, co je obecně známým faktem a nutným předpokladem, abys byl muslimem a abys jako muslim žil. Tvou povinností je naučit se z arabského jazyka jen tolik, abys porozuměl tomu, co odříkáváš během svých modliteb.
Ale i k tomu potřebuješ vzdělaného a zodpovědného učitele, který ti bude průvodcem a autoritou. Výjimečností této ummy oproti všem ostatním je, že její víra pramení z přesně dochované Knihy a věrně tradované Sunny, a že je vysvětlena a do každodenní praxe uvedena ověřitelnými podáními z úst zbožných předků z jejích prvních generací, prostřednictvím řetězce vypravěčů přes jejich učitele až k původnímu prameni. Se svým učitelem si vytvoř zdravý vztah, nikoli absolutně závislý a nikoli nevázaný, že okamžitě, když s ním v něčem nesouhlasíš a objevíš někoho, kdo se ti více zamlouvá, svého někdejšího učitele zavrhneš a poddáš se novému. Bude pro tebe mnohem snadnější, pokud si zvolíš mezheb, který budeš následovat, nebo autoritu, k níž se budeš vztahovat a nejlépe učiníš, pokud se v tom neodchýlíš od svého okolí.
Takto například Ibn Tejmíja přejal za svá mnohá stanoviska svého dávného předchůdce Málika ibn Anas ve věci obchodování, což po důkladném studiu odůvodnil takto:
„Základy mezhebu imáma Málika v oblasti obchodování jsou lepší, než jiných. On totiž tuto nauku převzal od Se’ída ibn Musejjiba, o němž se soudí, že byl v otázkách obchodování nejučenějším člověkem.“7
Zajímej se také o to, kdo učil toho, koho chceš přijmout za svého učitele, k čemu vyzývá a kdo jsou jeho žáci. Tak předejdeš mnoha nepříjemnostem. Spousta zla přichází kvůli slepému a nekritickému následování mezhebu či autority a je pak omylem připsáno Božímu Zákonu. Proto si i ty ponechej rezervu.
Nevnášej nic nového a nebuď ničí nekritický stoupenec
Vznešený Alláh Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم a jeho věrným přikázal:
فَاسْتَقِمْ كَمَا أُمِرْتَ وَمَن تَابَ مَعَكَ وَلَا تَطْغَوْا ۚ إِنَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ بَصِيرٌ
„Jdi přímo tak, jak přikázáno ti bylo, a taktéž nechť činí ti, kdož s tebou k Bohu se obrátili! A nebuďte vzpurní, vždyť On jasně zří vše, co konáte.“ (Húd: 112)
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما řekl: „Tvou povinností je být neochvějný, následovat podání, hadísy a vyvarovat se věcí později přimyšlených.“8
Ahmed ibn Hanbel řekl: „Ať se Alláh smiluje služebníkovi, který hovoří pravdu, následuje podání, drží se příkladu Posla Božího صلى الله عليه وسلم a bere si za vzor zbožné předky.”9
Naopak o nevěřících Vznešený Alláh praví:
وَإِذَا فَعَلُوا فَاحِشَةً قَالُوا وَجَدْنَا عَلَيْهَا آبَاءَنَا وَاللَّهُ أَمَرَنَا بِهَا ۗ قُلْ إِنَّ اللَّهَ لَا يَأْمُرُ بِالْفَحْشَاءِ ۖ أَتَقُولُونَ عَلَى اللَّهِ مَا لَا تَعْلَمُونَ
„A když se dopustí necudnosti nějaké, říkají: “Nalezli jsme otce své, že takto činí, a nám tak nařídil Bůh!” Odpověz: “Bůh nikdy nepřikazuje necudnosti! Chcete snad mluvit o Bohu něco, co vůbec neznáte?“ (A’ráf: 28)
Ibn Tejmíja říká:
„Každá osoba, kterou nám Alláh jinak nařídil poslouchat a podrobit se jí, jako je učenec, vůdce, rodič nebo manžel, pak poslouchat ji znamená poslouchat Alláha, kromě v situaci, kdy od nás výše jmenovaní požadují neposlušnost vůči Alláhu Vznešenému. A v takovém případě jim svou poslušnost odepřeme.“6
Muslim nemůže být slepým následovníkem nikoho z nich. Musí být jejich pomocníkem a nikoli jejich nekritickým fanouškem. Brát za své cizí názory jen tak, bez zájmu o to, jak k nim dotyčný dospěl a odkud pro ně bere své argumenty, je samo od sebe inovací. Skutečný islám znamená následovat to, co bylo zjeveno v Koránu a Sunně a odvrhovat názory lidí, které jsou v rozporu s tím. Kdokoli někoho jen slepě následuje, ten se nikdy nemůže stát někým hodným následování. Takový člověk není zdravé mysli, protože jen zaslepeně a fanaticky přijímá něčí názor bez znalosti důvodů a argumentů, které onen jeho vzor k danému názoru přiměly.
Ibn ‘Abdilberr řekl: „To, co je věrohodně doloženo od Posla Božího صلى الله عليه وسلم anebo od jeho společníků رضي الله عنهم أجمعين, to je znalost, kterou bereme za svou víru. Ale to, co bylo do víry vneseno až po nich a nemá opření v ničem, co se od nich uvádí, toto vše je inovace a blud.“10
Ibnu l-Kajjim napsal:
„Když zář slunce podání a praktik Posla Božího صلى الله عليه وسلم dospěje do srdce Božího služebníka, potom se mlha všech inovací v jeho srdci rozplyne.”11
A Muhammed Násiruddín al-Albání říká:
„Není cílem četnost skutků uctívání, cílem je, aby toto uctívání bylo v souladu se Sunnou a daleko od nově přimyšlených věcí, na což ukazují i slova Ibn Mes’údova رضي الله عنه: „Důslednost v následování Sunny je lepší, nežli mnoho úsilí na cestě inovace.“12
Zapamatuj si, že není dovoleno přinášet nová vysvětlení koránských veršů či hadísů Posla Božího صلى الله عليه وسلم, taková, která nebyla známa v dobách zbožných předků, kteří Korán a Sunnu věrně předali a správně vysvětlili muslimské ummě. To by znamenalo tvrzení, že naši zbožní předkové pravdu neznali, že následovali blud a že skutečný islám následují až ti, kteří přišli dlouho po nich a kteří jim v dané věci odporují, byť nikdy nespatřili Proroka صلى الله عليه وسلم a jeho věrné žáky.
Lidé, kteří taková tvrzení přinášejí, vnášejí inovace a pokřivují jimi čistý a správný islám. Není dovoleno je následovat, ani je vychvalovat. Naopak, pokud tito lidé působí veřejně a jsou následováni masami prostých muslimů, je důležité rozkrývat a vyvracet jejich bludy a stavět do kontrastu oproti nim správný postoj islámu, aby se každý mohl přesvědčit o tom, kde se nachází pravda a kudy vede cesta skutečného islámu.
Abú Ishák aš-Šátibí praví:
„Chválení inovátorů v sobě zahrnuje dvě možné škody ústící v poškozování islámu.
1. Obyčejní a neznalí lidé jsou tím vháněni do náruče inovátorů, kteří jsou vychvalováni. Začnou si myslet, že inovátor je ten nejlepší člověk a že cesta, kterou následují, je ta nejlepší cesta. To je příčina následování inovace namísto Sunny a jejích následovníků.
2. Pokud lidé podpoří inovátora v jeho inovaci, bude to pro něj pobídka k dalšímu vnášení inovací do všeho a v každé situaci. Inovace rozkvete a Sunna povadne. A to není nic jiného, než ničení islámu.“13
Proto se od takových inovátorů úplně odstřihni. Nečti nepravdu, nedruž se s následovníky nepravdy, neposlouchej každého, neuč se od neprověřených a nespolehlivých. Zůstaň na přímé cestě, zdravě smýšlející a jistý si sám sebou!
Zapamatuj si, že inovace umrtvuje Sunnu. Kdo potírá inovaci, ten oživuje Sunnu a takový člověk pak není zavrženíhodným rozkolníkem, ale chvályhodným obnovitelem víry a někým, kdo muslimům otevírá dveře skutečné jednoty na pravdě.
Jahjá ibn Jahjá řekl: “Bránit Sunnu je důležitější, nežli bojovat na cestě Boží!“ Kdosi namítl: „Ale v boji na cestě Boží člověk dává svůj majetek, svou sílu a riskuje svůj život, avšak i přesto je na tom lépe ten, kdo brání Sunnu?“ „Ano, mnohem lépe!“ přitakal Jahjá.14
Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín říká:
„Když někdo oživuje Sunnu, je odměněn hned dvakrát – za to, že Sunnu následuje a za to, že ji oživuje.“15
Toto je ovšem podmíněno skutečnou hlubokou znalostí vlastní pozice, která předchází poznávání stanovisek bludařů a sektářů. Jen ten, který si je jist tím, na čem je on, může oponovat jejich nesmyslům.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 38.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 15.
- Viz Adwáu l-beján, 3/252.
- Zaznamenal Ibnu l-Kajjim v Miftáhu dári s-se’áda, 1/58.
- Viz Šerhu Usúli s-sunna, str. 30.
- Viz Medžmú’u l-fetáwá, 19/261.
- Viz Medžmú’u l-fetáwá, 29/26-27.
- Zaznamenal Ibn Betta v al-Ibánetu l-kubrá, 1/337.
- Zaznamenal Abú Ja’lá v Tabekátu l-hanábila, 1/36.
- Zaznamenal Ibn Tejmíja ve Fetwá al-Hamewíja, str. 480.
- Viz Medáridžu s-sálikín, 1/374.
- Viz Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 14/5.
- Viz al-I’tisám, 1/114.
- Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 10/518.
- Viz Šerhu Rijádi s-sálihín, 3/528.