OTÁZKA: Kdo zodpovídá za změnu zla na dobro? A jak máme tuto svou povinnost splnit?
ODPOVĚĎ:
Povinností každého muslima je odvrhnout zlo alespoň ve svém srdci. Ten, kdo tak neučiní, není muslimem v souladu se slovy Posla Božího:
مَنْ رَأَى مِنْكُمْ مُنْكَرًا فَلْيُغَيِّرْهُ بِيَدِهِ فَإِنْ لَمْ يَسْتَطِعْ فَبِلِسَانِهِ فَإِنْ لَمْ يَسْتَطِعْ فَبِقَلْبِهِ وَذَلِكَ أَضْعَفُ الإِيمَانِ
“Kdokoli z vás spatří cokoli odvrženíhodného, nechť to změní svou rukou, pokud to nedokáže, nechť proti tomu vystoupí svým jazykem a pokud nedokáže ani to, nechť to zavrhuje ve svém srdci. A toto je nejslabší víra.“1
Povinnost zakazovat zlo rukou či jazykem leží na komkoli, kdo je toho schopen, ať už se jedná o vladaře, učence či další muslimy, dokud to nepovede ke zlu ještě horšímu. Ale povinnost zavrhovat páchané zlo uvnitř ve svém srdci je něco, co nepřestává být povinností každého muslima v každé situaci, z níž nikdo nemá žádnou úlevu.
Možno uzavřít, že změna zla na dobro rukou, tedy fyzickým konáním, se očekává od vládce či vůdce. Změna zla na dobro jazykem, tedy verbálním vystoupením, se očekává od učence či kohokoli, kdo má vědomosti. A kdo není v pozici autority a ani nemá znalosti, musí zlo nenávidět ve svém srdci. Kdokoli se nedrží pořádku, který je formulován výše citovaným hadísem, ten ve svém srdci nemá víry, shodně výroku Božího Posla صلى الله عليه وسلم:
وَلَيْسَ وَرَاءَ ذَلِكَ مِنَ الإِيمَانِ حَبَّةُ خَرْدَلٍ
“A potom už není víry ani za váhu zrnka hořčičného.“2
Dále není dovoleno nikomu, kdo má možnost působit proti zlu z vyšší úrovně, aby proti němu působil z úrovně nižší. Tak se někdo, kdo má možnost proti zlu zasáhnout svou rukou, nesmí spokojit s odvržením tohoto zla jen uvnitř, ve svém srdci.
Na druhou stranu je nutno změnu zla rukou přenechat těm ve vůdcovských pozicích, protože pokud by měnil zlo rukou každý, zavládl by ve společnosti chaos a mír ve světě by zmizel.
Proto musí v těchto věcech existovat disciplína a toto musí být přenecháno vládcům, aby byl mír ve světě zachován. Kdyby se do úsilí proti zlu vlastní rukou pustil každý, vznikla by velká zkaženost, jeden by bil druhého a vznikl by chaos, protože by působili i ti, kteří nemají nad nikým autoritu a nejsou jako ti, jejichž slovo má váhu a které společnost poslouchá. A islám si chaos nepřeje. Islám si přeje pořádek a jednotu.
Dalšími, kdo má moc vystoupit proti zlu vlastní rukou, jsou hlavy domácností. Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
مُرُوا أَوْلاَدَكُمْ بِالصَّلاَةِ وَهُمْ أَبْنَاءُ سَبْعِ سِنِينَ وَاضْرِبُوهُمْ عَلَيْهَا وَهُمْ أَبْنَاءُ عَشْرِ سِنِينَ وَفَرِّقُوا بَيْنَهُمْ فِي الْمَضَاجِعِ
“Přikazujte svým dětem modlit se, když dovrší sedm let věku a udeřte je kvůli tomu, když dosáhnou věku deseti let. A rozdělte je v postelích.“3
Vznešený Alláh taktéž pravil:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا قُوا أَنفُسَكُمْ وَأَهْلِيكُمْ نَارًا وَقُودُهَا النَّاسُ وَالْحِجَارَةُ عَلَيْهَا مَلَائِكَةٌ غِلَاظٌ شِدَادٌ لَّا يَعْصُونَ اللَّهَ مَا أَمَرَهُمْ وَيَفْعَلُونَ مَا يُؤْمَرُونَ
“Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj dohlížejí andělé přísní a silní, kteří se neodváží neuposlechnout Boha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co jim bylo poručeno.” (Tahrím: 6)
A také:
وَأْمُرْ أَهْلَكَ بِالصَّلَاةِ وَاصْطَبِرْ عَلَيْهَا
“Přikaž rodině své modlitby konání a sám buď v ní vytrvalý!” (TáHá: 132)
Odpovídal: Sálih ibn Fewzán al-Fewzán
Zdroj: Muntaká Fetáwa š-šejchi l-Fewzán, 1/202-203.
Překlad: Alí Větrovec
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 49, od Abú Se’ída al-Chudrího رضي الله عنه.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 50 od ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه.
- Od ‘Abdulláha ibn ‘Amra رضي الله عنهما zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 495. Jako hasan ho doložil al-Albání v Techrídžu Miškáti l-mesábíh, hadís č. 545.