OTÁZKA: Jaké principy šarí’y musí muslim následovat, aby se dokázal neochvějně držet správného pochopení islámu v souladu s učením zbožných předků, vyhnul se odchýlením a bludům a nebyl zasažen chybnými cestami a chápáními?
ODPOVĚĎ:
Ve stručnosti, člověk se musí držet následujícího:
1. Člověk se musí odkazovat na učence, skutečné lidi nauky, čistého pochopení a jasného vhledu, učit se od nich, radit se s nimi o důležitých otázkách, které v jeho mysli vyvstanou a potom dát v dané problematice přednost jejich pohledu nad věc nad svým vlastním dosavadním názorem.
2. Nepřistupovat k novým otázkám a záležitostem unáhleně, nespěchat s vynášením soudů o lidech, protože Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِن جَاءَكُمْ فَاسِقٌ بِنَبَإٍ فَتَبَيَّنُوا أَن تُصِيبُوا قَوْمًا بِجَهَالَةٍ فَتُصْبِحُوا عَلَىٰ مَا فَعَلْتُمْ نَادِمِينَ
“Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hanebník s nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili lidi a abyste nemusili litovat toho, co jste učinili.” (Hudžurát: 6)
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِذَا ضَرَبْتُمْ فِي سَبِيلِ اللَّهِ فَتَبَيَّنُوا وَلَا تَقُولُوا لِمَنْ أَلْقَىٰ إِلَيْكُمُ السَّلَامَ لَسْتَ مُؤْمِنًا تَبْتَغُونَ عَرَضَ الْحَيَاةِ الدُّنْيَا فَعِندَ اللَّهِ مَغَانِمُ كَثِيرَةٌ ۚ كَذَٰلِكَ كُنتُم مِّن قَبْلُ فَمَنَّ اللَّهُ عَلَيْكُمْ فَتَبَيَّنُوا ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ بِمَا تَعْمَلُونَ خَبِيرًا
“Vy, kteří věříte! Když vyrazíte do boje na stezce Boží, buďte obezřetní a neříkejte každému, kdo vám nabídne mír: “Ty nejsi věřící!”, snažíce se tak získat statky tohoto života pozemského. Vždyť u Boha je kořist hojná. Takoví jste byli dříve, avšak nyní se Bůh smiloval nad vámi. Buďte tedy obezřetní, neboť Bůh je dobře zpraven o všem, co děláte.” (Nisá´: 94)
Obezřetnost znamená vždy dobře prověřit informace, které se k nám dostanou.
3. Pokud informace, které se k nám dostaly, jsou dostatečně ověřeny a podloženy, potom je nutno postupovat způsobem, který povede k napravení a reformě kýženým směrem a nikoli tím, který povede k násilí a prohloubení problémů.
Posel Boží صلى الله عليه وسلم totiž praví:
يسِّرُوا ولا تُعسِّرُوا وبشِّروا ولا تُنفِّرُوا
“Usnadňujte a nekomplikujte, přinášejte radost a nikoho neodhánějte!“1
Za všech okolností je nutno ke všem problémům přistupovat moudře, obezřetně a trpělivě. Není vhodné, aby se naprosto každý pouštěl do všeho a vyjadřoval se k otázkám, které jsou mimo jeho autoritu či odbornou kompetenci a expertízu.
4. Podobně tomu patří k základním principům, jimiž musí být vybaven naprosto každý, že se bude snažit obeznámit se s užitečným věděním skrze navštěvování přednášek učenců, věnování pozornosti jejich názorům a studia děl minulosti psaných našimi zbožnými předky.
5. Každý také musí studovat životopisy našich zbožných předků, velkých učenců a obnovitelů víry. Jak řešili problémy své doby? Jak kázali a radili ostatním? Jaké metody používali pro vybízení k dobru a odvracení od zla? Jak vynášeli svá rozhodnutí?
Vše toto je možno zjistit studiem života našich zbožných předků a také výukou podání, která se od nich dochovala, shodně slovům Božím:
لَقَدْ كَانَ فِي قَصَصِهِمْ عِبْرَةٌ لِّأُولِي الْأَلْبَابِ
“A v příbězích jejich je věru mnoho příkladů pro ty, kdož rozumem jsou obdařeni.” (Júsuf: 111)
Muslim proto nesmí zanedbat životopisná díla pojednávající o našich zbožných předcích, době, ve které žili a jejich metodě či přístupu k problémům, s nimiž se střetávali. Jen tak může dosáhnout takové úrovně poznání, že je bude věrně napodobovat, nebude se příliš zalamovat těmi, kteří jsou příliš zbrklí, ani těmi, kteří jsou vůči náboženskému apelu lhostejní, ani těm, kteří vyzývají k islámu bez patřičných vědomostí a nezbytné hloubky jeho pochopení.
Mnoho brožurek, přednášek a článků, které se v dnešní době objevují, pochází od lidí, kteří jsou lhostejní vůči skutečnému obsahu šarí’y. Takové výstupy v lidech podněcují hněv, zavazují k povinnostem, které jim neuložili ani Alláh, ani Jeho Posel.
Možná se tak děje s dobrým úmyslem, avšak nelze je omlouvat jen dobrými úmysly. Za příklad mohou sloužit jen činy, které jsou nejen dobře míněné, ale také správné a namístě. A to, co je správné a namístě je v souladu s Koránem a Sunnou v pochopení našich zbožných předků.
A jak učil už i Posel Boží صلى الله عليه وسلم, lidé chybují a hřeší. Tedy to, co u nich nalezneme, že je správně, toho se držíme a to, v čem se zmýlili, odvrhujeme.
Odpovídal: Sálih ibn Fewzán al-Fewzán
Zdroj: Muntaká Fetáwa š-šejchi l-Fewzán, otázka č. 465, str. 455.
Překlad: Alí Větrovec