Jaké učence nutno následovat

 

Učenci, kteří by měli být následováni, se především vyznačují tím, že jsou lidmi znalosti o Alláhu, kteří studují Knihu Boží a Sunnu jeho Posla صلى الله عليه و سلم . Navazují na ty, kteří jsou známi svou přínosnou znalostí a tvrdou prací, a čerpají od nich. Nelze následovat učence, který se nechová v souladu se svou znalostí a nelze následovat nevědomého ignoranta, který je znalosti zcela prost. A v žádném případě nelze následovat někoho, kdo v sobě spojuje obě tyto charakteristiky.

 

Ohledně těch, kteří by měli být následováni, v této zemi (tj. KSA) je k dispozici mnoho nahrávek, které lze koupit, chvála Alláhu, a jsou také lidem známy. Není nikdo, koho by míjely, ať už na poušti, nebo ve městě, ať už dospělého, nebo dítě. Tito učenci byli zaneprázdněni službou ummě vydáváním fetáwá a přednášením. Jsou známi pro svou znalost, svou zbožnost a svou oddanost Alláhu.

 

V čele těchto učenců stojí šejch Abdul’azíz ibn Báz, nechť je mu Alláh milostiv, neboť byl mužem, jemuž Alláh požehnal jasnou znalostí a dobrou prací na výzvě k Alláhu, též upřímností a čestností, což není skryto nikomu. Všechna chvála Alláhu, jeho práce přinášejí mnoho dobra, ať už psané, nebo na nahrávkách, či se jednalo o jeho přímé přednášky.

 

Poté jsou zde také učenci vydávající fetwy pro program Núr ‘alá d-Darb. Jsou autory mnoha kvalitních fetáwá, rad apod., jako ctění bratři starší soudci – lidé neodkazují na žádné fetwy ohledně krve, majetku a cti, kromě znalosti právě od nich.

 

Tito se zajisté vynasnažili na poli Da’wy a odmítli ty, kteří vědomě či nevědomě hledali odchylky z přímé cesty. Mají zkušenosti a dovednosti analyzovat a rozlišit dobré od špatného. Jejich nahrávky a přednášky mohou být šířeny, protože obsahují pro muslimy užitek.[1]

 

V odpovědi na podobnou otázku šejch al-Fewzán odpověděl:

 

Výzva k Alláhu, přikazování vhodného a zakazování zavrženíhodného, stejně jako rada muslimům, je nezbytností, jenže v tomto úkolu nevyniká jen tak někdo. Těchto zodpovědností se nesmí zhostit nikdo, krom lidí nauky a těch, kteří disponují správným pochopením víry, protože jde o velmi důležité záležitosti. Proto se nesmí opovážit nést toto břímě nikdo, kromě těch, kteří jsou k tomu kvalifikovaní.

 

Dilema dneška je, že dveře k da’wa – islámské osvětě, byly doširoka otevřeny, takže do nich vchází kdokoli a nazývá své aktivity islámskou osvětou, i když sám může být nevědomým a nepracuje pro islámskou osvětu efektivně. Pak šíří více zkaženosti, než jí odstraňuje.

 

Možná je nadšencem a postupuje spěchem a bezohledně, takže se z jeho činů rodí více zla, než je schopen sám léčit a které sám zamýšlel napravovat. Možná ti, kteří se identifikují s islámskou osvětou trpí tužbami, které si přejí naplnit a realizovat, do té míry, že šíří mezi mladými lidmi zmatek, ve jménu islámské osvěty a ochrany víry, ale jejich úmysly jsou ve skutečnosti opačné, jako zbloudit mládež, oddělit je od džemá’a a těch, kteří nad nimi mají autoritu včetně jejich učenců. Patrně přicházejí k mládeži ve jménu islámské osvěty a dobré rady, podobně jako pokrytci této ummy, nebo kdokoli odívá zlo do hávu dobra a pouští je mezi lidi.

 

Jako příklad uveďme tzv. mesdžid ad-dirár. Postavili mešitu, což je navenek bezpochyby dobrý čin. Pozvali lidi, aby v ní vykonávali modlitby, to je také povzbuzení lidí k dobru, ale Alláh vyjevil úmysly těch, kteří tuto mešitu postavili – chtěli zasít rozkol do řad muslimů a zmenit status mešity al-Kubá, což byla první mešita, vybudovaná na zbožnosti. Alláh zjevil ve verších:

A ti, kdo si zřídili mešitu ze vzdoru a z nevěry a pro rozkol mezi věřícími a jako nástrahu,jsou ti, kdo vedli válku proti Bohu a Jeho poslu již dříve; a oni věru přísahají: „My chtěli jsme jen to nejlepší!“ Však Bůh je svědkem, že jsou vskutku lháři. Nikdy v ní nekonej modlitbu ! Mešita založená od prvního dne na bohabojnosti je k tomu, aby ses v ní modlil, věru vhodnější, a jsou v ní muži, kteří milují očišťování a také Bůh miluje ty, kdož se očišťují. (Tewba:107-108)

Tento příběh nám ukazuje, že ne vše, co se na první pohled zdá dobrým a upřímným, musí být nutně ryzí, možná je v tom někde ukryto něco, co prvnímu pohledu zcela protiřečí.

 

Ti, kteří se dnes připisují islámské osvětě, zahrnují také ty jedince, kteří vyhledávají odchylky mezi mládeží a otáčejí lid pryč od pravé víry, štěpí řady muslimů a vytrvávají v rozkolu. A Alláh nás před takovými lidmi varoval:

Kdyby byli vytáhli s vámi, byli by jen rozmnožili vaše potíže a byli by zaseli mezi vámi nesvár, snažíce se vás svést k neposlušnosti. A jsou mezi vámi někteří, kdož horlivě jim naslouchají, avšak Bůh dobře zná nespravedlivé. (Tewba:47)

Poučení netkví v tom, co na první pohled vidíme, ale ve skutečnostech a faktech.

 

Ti, kteří se připisují islámské osvětě, mohou být prověřeni následujícím:

Kde a u koho studovali? Odkud brali svou znalost? Kde byli vychováni?

Jaké jsou články víry, které uznávají? Jak jejich práce ovlivňuje lidi? Čeho dosáhli z dobra?

Žádá se také prověřit jejich zázemí ještě předtím, než je jejich vnější projev přijat. A to je dnes velmi důležité.

Posel Boží صلى الله عليه و سلم  popsal lidi rozkolu (arab. ahlu l-fitna) jako lidi z našich řad, mluvící našim jazykem. A když byl tázán na rozvrat sám, odpověděl: „Vyzyvatelé k branám Ohně, kdokoli uposlechne jejich výzvy, bude jimi uvržen v Oheň.“[2] Všimněte si, že je nazval du’át, tj. vyzyvately. Proto musíme být maximálně opatrní a nenásledovat jako ovce kohokoli, kdo vyskočí a kohokoli, kdo řekne: „Vyzývám k Alláhu a toto je skupina, která vyzývá k Alláhu!“

 

Nicméně, je požadováno brát v potaz aktuální stav a je nutno řádně prověřit zázemí těchto jedinců a skupin, protože „da’wetu ilá ´lláh“ – výzva k Alláhu, byla omezena na „da’wetu ilá ´s-sebíli ´lláh“ – výzvu k cestě Boží. Alláh pravil:

Rci: „Toto je cesta má. Volám vás k Bohu viditelným důkazem, já i ti, kdož mne následují. Sláva Bohu, že nejsem jedním z modloslužebníků!“ (Júsuf:108)

To naznačuje, že budou i lidé, vyzývající i k něčemu jinému, nežli k Alláhu…

Šejch Muhammed ibn ‘Abdulwehháb řekl o tomto verši: „Znamená ichlás (tj. upřímnost), protože zde jsou i takoví, kteří vyzývají lidi na svou cestu a nevyzývají lidi k Alláhu.“

 

Odpovídal: šejch Sálih ibn Fewzán al-Fewzán

Zdroj: al-Munteká, ot. 48, str. 53-54. K dispozici na www.qsep.com

---