OTÁZKA: Jaký má islám názor na učedníky Ježíše Krista – na apoštoly? A jak se staví k autorům Bible a vzniku křesťanství?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Jaký má islám názor na učedníky Ježíše Krista – na apoštoly? A jak se staví k autorům Bible a vzniku křesťanství?
ODPOVĚĎ:
Obecně vzato, islám soudí, že poslové a proroci, mír a požehnání s nimi, jsou nejlepšími ze všech lidí, kteří kdy kráčeli po zemském povrchu. A hned po nich následují ti, kteří byli prvními učedníky, pomocníky a společníky těchto proroků. Proto patří významné postavení sahábům, nechť je se všemi Alláh spokojen, tedy společníkům Posla Božího Muhammeda صلى الله عليه و سلم. A toto samozřejmě platí i pro apoštoly.
Apoštolové (arab. الحواريون al-hawáríjún) jsou v Koránu zmíněni hned na čtyřech místech.
Vznešený Alláh vypráví o tom, jak se Izraelité obrátili proti ‘Ísá/Ježíšovi, Synu Mariinu, mír s s ním, jehož odmítli a popřeli pravdivost jeho poselství. Jen několik z nich se za Ježíše postavilo, uvěřilo a nabídlo mu pomocnou ruku:
فَلَمَّآ أَحَسَّ عِيسَىٰ مِنْهُمُ ٱلْكُفْرَ قَالَ مَنْ أَنصَارِىٓ إِلَى ٱللَّـهِ ۖ قَالَ ٱلْحَوَارِيُّونَ نَحْنُ أَنصَارُ ٱللَّـهِ ءَامَنَّا بِٱللَّـهِ وَٱشْهَدْ بِأَنَّا مُسْلِمُونَ
A když Ježíš pocítil nevíru jejich, pravil: “Kdo budou pomocníky mými na cestě Boží?” I odpověděli apoštolové: “My pomocníky Božími budeme, my v Boha věříme, a ty podej svědectví, že do vůle Jeho odevzdáni jsme! (Áli ‘Imrán: 52)
Na jiném místě Vznešený praví:
وَإِذْ أَوْحَيْتُ إِلَى ٱلْحَوَارِيِّـۧنَ أَنْ ءَامِنُوا۟ بِى وَبِرَسُولِى قَالُوٓا۟ ءَامَنَّا وَٱشْهَدْ بِأَنَّنَا مُسْلِمُونَ
A když jsem vnukl apoštolům:, Věřte ve Mne a v posla Mého!? a oni odpověděli:, Uvěřili jsme a dosvědč, že jsme do vůle Tvé se odevzdali!” (Máida: 111)
Na dalším místě Stvořitel dokonce přikazuje Prorokovým společníkům, aby si apoštoly vzali za vzor:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ كُونُوٓا۟ أَنصَارَ ٱللَّـهِ كَمَا قَالَ عِيسَى ٱبْنُ مَرْيَمَ لِلْحَوَارِيِّـۧنَ مَنْ أَنصَارِىٓ إِلَى ٱللَّـهِ ۖ قَالَ ٱلْحَوَارِيُّونَ نَحْنُ أَنصَارُ ٱللَّـهِ ۖ فَـَٔامَنَت طَّآئِفَةٌ مِّنۢ بَنِىٓ إِسْرَٰٓءِيلَ وَكَفَرَت طَّآئِفَةٌ ۖ فَأَيَّدْنَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ عَلَىٰ عَدُوِّهِمْ فَأَصْبَحُوا۟ ظَـٰهِرِينَ
Vy, kteří věříte! Buďte pomocníky Božími, tak jak to řekl Ježíš, syn Mariin, apoštolům: “Kdož budou pomocníky mými na cestě Boží?” I odvětili apoštolové: “My budeme pomocníky Božími.” A uvěřila část dítek Izraele, zatímco druhá část neuvěřila. A podpořili jsme ty, kdož uvěřili, proti nepřátelům jejich a stali se vítěznými. (Saff: 14)
Tedy buďte se svým Prorokem a nebuďte jako velká většina vašeho národa, která ho odmítá, obviňuje ho ze lži a štve ostatní proti němu. Přidejte se na stranu dobra a strana dobra, strana Boží vždy zvítězí.
Korán však obsahuje i verš, který ukazuje na jistou, obecně lidskou, drobnou nedokonalost víry těch smrtelníků, kteří nejsou obdařeni zjevením od Všemohoucího tak, jako Jeho proroci. V tomto příběhu žádají apoštolové o zázrak, který posilní a utvrdí jejich víru:
إِذْ قَالَ ٱلْحَوَارِيُّونَ يَـٰعِيسَى ٱبْنَ مَرْيَمَ هَلْ يَسْتَطِيعُ رَبُّكَ أَن يُنَزِّلَ عَلَيْنَا مَآئِدَةً مِّنَ ٱلسَّمَآءِ ۖ قَالَ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ قَالُوا۟ نُرِيدُ أَن نَّأْكُلَ مِنْهَا وَتَطْمَئِنَّ قُلُوبُنَا وَنَعْلَمَ أَن قَدْ صَدَقْتَنَا وَنَكُونَ عَلَيْهَا مِنَ ٱلشَّـٰهِدِينَ قَالَ عِيسَى ٱبْنُ مَرْيَمَ ٱللَّـهُمَّ رَبَّنَآ أَنزِلْ عَلَيْنَا مَآئِدَةً مِّنَ ٱلسَّمَآءِ تَكُونُ لَنَا عِيدًا لِّأَوَّلِنَا وَءَاخِرِنَا وَءَايَةً مِّنكَ ۖ وَٱرْزُقْنَا وَأَنتَ خَيْرُ ٱلرَّٰزِقِينَ قَالَ ٱللَّـهُ إِنِّى مُنَزِّلُهَا عَلَيْكُمْ ۖ فَمَن يَكْفُرْ بَعْدُ مِنكُمْ فَإِنِّىٓ أُعَذِّبُهُۥ عَذَابًا لَّآ أُعَذِّبُهُۥٓ أَحَدًا مِّنَ ٱلْعَـٰلَمِينَ
A hle, pravili apoštolové: “Ježíši, synu Mariin, může nám Pán tvůj seslat z nebe stůl prostřený?” I odvětil: “Bojte se Boha, jste-li věřící!” Řekli: “Chceme z něho pojíst, aby upokojila se srdce naše a abychom zvěděli, žes k nám mluvil pravdu, a mohli pak být svědky o tom!” I zvolal Ježíš, syn Mariin: “Veliký Bože, Pane náš! Sešli nám stůl prostřený z nebes, jenž svátkem bude pro nás, jak pro prvního, tak i pro posledního z nás, i znamením od Tebe! A dej nám příděl štědrý, vždyť Tys nejlepší z uštědřovatelů!” I řekl Bůh: “Dozajista vám jej sešlu. Kdokoliv z vás však bude i potom nevěřící, toho potrestám trestem, jakým jsem nepotrestal nikoho z lidstva veškerého!” (Máida: 112-115)
Někteří vykladači Koránu smýšlí, že se apoštolové následně zalekli a od své prosby odstoupili, zatímco jiní smýšlí, že k zázraku skutečně došlo a den, kdy se tak stalo, pak slavili Ježíšovi, mír s ním, následovníci jako svátek. Buď jak buď, došlo k posílení víry apoštolů a k upevnění jejich přesvědčení. A Alláh ví nejlépe.
Co se týče vzniku křesťanství, platí pro něj to, co pro všechna ostatní náboženství. Lidé v pozdějších generacích postupem času zapomenou původní smysl a kontext, s proměnou doby a místa dochází k proměně doktríny a učení, až se z původní zvěsti cestou lidských omylů, zásahů, manipulací a dezinterpretací stane něco úplně jiného, než bylo to původní. To, co dnes máme ve zvyku označovat za křesťanství, se odvíjí až od učení Pavla z Tarsu, který sám nebyl v době Ježíšova působení na zemi jeho učedníkem. Pavel sice tvrdil, že se mu Ježíš zjevil, ale patřil naopak před svým obrácením do tábora těch, kteří proti původním apoštolům z počátku bojovali. Pavlovo učení se od původního apoštolského lišilo: 1. vírou v ukřižování Ježíše a sejmutí lidských hříchů jeho osobou, 2. vírou ve zrušení původních mojžíšovských
předpisů (jako je i obřízka, nebo zákaz konzumace vepřového masa) a 3. vírou v to, že poselství třeba hlásat i jiným národům, než pouze Židům.
Takové změny učení se ostatně nevyhnuly ani samotné islámské tradici, proto ostatně existuje velké množství islámských sekt a směrů. Jediný rozdíl je, že jakožto muslimové, stále věříme, že následovníci původního učení, praví dědici Proroka صلى الله عليه و سلم a jeho společníků رضي الله عنهم أجمعين, stále ještě existují a jsme schopni je rozpoznat.
Islám věří, že původní Ježíšovo zjevení – Indžíl/Evangelium, není totožné s dnešní Biblí a dnešními evangelii evangelistů, potažmo s nynějším Novým Zákonem. Současná Bible je podle všeho kolektivním výtvorem vícero autorů, nikoli jen apoštolů, kteří navíc žili napříč hned několika generacemi. Ve velkém na ni navíc měla vliv i tvorba a změny církevního dogmatu rané křesťanské komunity. Proto se liší i jednotlivé verze Bible. Bible protestantů se odlišuje od bible katolíků a pravoslavných, bible syrských křesťanů (tzv. Pešitta) je také velmi odlišná. Zběhlí a erudovaní biblisté se v podstatě shodují na tom, že vystopovat původní texty Bible přímo až k apoštolům či jiným jejich předpokládaným autorům v podstatě nelze.
Ke změnám Písma došlo v dalších generacích po apoštolech, samotný Ježíš a samotní apoštolové za to samozřejmě nemohou. Až ve stadiu kanonizace Bible byly některé už změněné pasáže zpětně připsány apoštolům, mnoho desítek až několik set let po jejich smrti. Některé verše Bible se v původních nejstarších řeckých opisech, které jsou k dispozici, dokonce ani nenacházejí.
Z pozice muslima pak dnešní Nový Zákon už není platný, protože už nelze odlišit původní od nepůvodního, v nepřehledné směsi, která z původních textů posléze vznikla. Původní Písmo bylo přímo zjevením od Boha přesně tak, jako je jím Korán. Bylo to Písmo, které obdržel Ježíš, mír s ním a apoštolové byli jeho prvními adresáty, vykladači a strážci. Nicméně díky pozdějšímu historickému vývoji se s ním po smrti apoštolů stalo to, co se stalo. Jen malá skupinka lidí vytrvala na původním učení a i ta nakonec vymřela, takže nakonec už stěží zůstal někdo, kdo původní Ježíšovu zvěst chápal zcela správně. Dnešní současné verze Bible a Ježíšovo Evangelium jsou tedy dva různé, odlišné texty. Nemáme ani opisy původní verze, ani opisy těchto opisů. Máme až kopie další, mnohem pozdější. Vtip je navíc v tom, že i původní verze toho, co napsali autoři Bible a co se nakonec stalo dnešní Biblí, se liší mezi sebou. Původní verze je ztracena, podlehla zubu času a nedá se rekonstruovat.
Jako muslimové věříme, že z původního Ježíšova poselství zůstaly jen úryvky napříč Novým Zákonem, promísené s pozdějšími výklady, interpretacemi, doplňky a domněnkami dalších autorů, omylných lidí.
Proto už není Nový Zákon pro muslimy platný jako celek a přístup islámu k němu je následovný:
1. Jakožto muslimové potvrzujeme vše, co je v souladu s Koránem a Sunnou, toto jsou střípky Boží pravdy, které běh historie přežily.
2. Odmítáme vše, co je s nimi v rozporu. To je potom doložitelná lež a omyly nedokonalých lidí. a
3. Ohledně zbývajících částí se nevyjadřujeme, protože může být i jedním i druhým a nepřejeme si ani potvrdit něco, co je vlastně falešné, ani odmítnout něco, co je vlastně pravdivé.
A Alláh ví nejlépe.
Odpovídal: Alí Větrovec