Dne 16. 11. 2024 podnikla skupinka brněnských muslimů exkurzi do Vídně. Navšvtívili místní Světové muzeum, neboť v něm probíhá avizovaná výstava o Koránu.
Výstavu „Evropský Korán“ lze navštívit v jednom z křídel sídelní budovy muzea, které se nachází v křídle paláce Hofburg v komplexu, jenž slouží také jako sídlo rakouského prezidenta.
Vídeňská etnografie a její muzeum
Budova byla postavena již za Rakousko-Uherska, v roce 1876 pro původní účel umístění právě etnografického muzea. Jeho vznik souvisel s rozmachem studia cizích kultur v době kolonializmu a byť byl zatížen dobovými předsudky, vídeňská etnografie dala světu mnoho pozoruhodných poznatků.
Severomoravský rodák Pavel Jáchym Šebesta proslul výzkumy afrických Pygmejů a Semangů v Malajsii.
Martin Gusinde je autorem unikátního 3500-stránkového svědectví popisujícího myšlenkový svět tou dobou již vyhlazovaného jihoamerických národů Yaghánů a Selk’namů z Ohňové země, kteří o generaci později podlehli genocidě ze strany španělskojazyčných kolonistů.
A asi nejproslulejší ze všech byl Wilhelm Schmidt, který ve 12-svazkové monografii Prapůvod myšlenky o Bohu (něm. Der Ursprung der Gottesidee) do hloubky analyzoval snad veškeré tehdy dostupné etnografické záznamy z celého světa, pojednávající o národech s nejprostší a nejubožejší materiální kulturou a jasně doložil jejich monoteistické tendence, na jejichž základě formuloval teorii urmonotheismu, dle níž byla prvotním náboženstvím lidstva služba Jedinému Stvořiteli.
Sbírky pořízené na cestách všech tří jmenovaných (a mnoha dalších) jsou doposud součástí stálé expozice muzea a mohli jsme si je dopodrobna prohlédnout. Zahrnují vzácné artefakty materiální a duchovní kultury původních obyvatel různých koutů světa, od Sibiře po Patagonii a od Nového Zélandu po Aljašku.
Ostatní stálé expozice v muzeu obsahují rozsáhlou sbírku evropských brnění, sbírku střelných zbraní od renesance až po 19. století.
Stálá etnografická expozice je doplněna i o moderní kritické pohledy včetně postkolonializmu a mikrohistorické perspektivy. Reflektuje i soudobé dění, např. migrační posuny. Kromě jiného to bylo znázorněno i na interaktivním grafu nejužívanějších jazyků ve Vídni.
Výstava Korán v evropském myšlení
Tato výstava nepatří ke stálým expozicím muzea a nachází se v prvním mezipatře budovy.
Součástí expozice, kterou bylo naším hlavním cílem shlédnout, byly například: překlady Koránu do různých jazyků, staré manuskripty Koránu, zmenšená verze Koránu a návštěvníci si mohli také poslechnout recitaci Koránu v různých podáních.
Na výstavě, kvůli které jsme vůbec přijeli, jsme se dozvěděli, že:
- Islám v Evropě má svou bohatou historii: od Andalusie na Pyrenejském poloostrově, území bývalé Osmanské říše až po krymské Tatary a muslimské obyvatele dalších území v dnešním Rusku.
- Koránské texty spolu s více vědeckými poznatky přicházejí do Evropy přes Andalusii kolem 12. století. Evropa začíná čerpat mnohé své znalosti od muslimských učenců.
- I samotný Korán mluví o tom, jak je důležité se vzdělávat a dokázat si odůvodnit svou nauku (arab. العلم al-‘ilm) a rozjímat o světě okolo sebe (arab. التدبر at-tedebbur).
- Právě muslimští učenci dokázali v inkriminovaném období 10. až 12. století překonávat Evropany v takřka všech vědních disciplínách. Přišli s vědeckým pokrokem ve vícero odvětvích: algebra, medicína, astronomie a také v chemii a jejich znalosti se postupně dostávaly i do Evropy. Postupem času tito muslimští učenci přímo ovlivnili i renesanční uvažování, zejména pomocí své filozofie, teologie a kritického uvažování. Mezi nejvýznamnější a nejznámnější z nich patří: Peršan Ibn Síná (lat. Avicenna) a Andalusan Ibn Rušd (lat. Averroes).
- Kromě muslimských filozofů a myslitelů mělo vliv na evropskou renesanci také islámské umění, včetně ikonické arabské kaligrafie i unikátní architektury muslimů.
- Na začátku novověku bylo mít Korán v Evropě vzácností. Bylo to něco exotické a vysoce ceněné sběrateli jako ukazují například exempláře v Pražské knihovně.
- Několik kopií Koránů přišlo do rukou Evropanů po bitvě u Vídně (1683) mezi Habsburky a Osmany. Na území někdejší Podunajské monarchie, například v dnešním Maďarsku, postavili muslimští Osmané četné mešity a islámské školy, kde se obyvatelstvo mohlo vzdělávat o islámu.
- Islám se stává jedním z oficiálních náboženství v Rakousko-Uhersku v roce 1912, poté, co Monarchie vojensky zabrala a následně anektovala (1878, resp. 1908) území Bosny a Hercegoviny.
- První překlad významu Koránu, který se v Evropě objevuje, pochází již z roku 1143 a byl pořízen v andaluském Toledu. Do francouzštiny byl Korán přeložen v roce 1647 a do angličtiny až v roce 1734. Většina Koránských manuskriptů v té době přišla do Evropy přes Osmanskou říši. Rakouská Národní Knihovna ve Vídni má velkou sbírku koránských textů a jiné náboženské literatury, které přišly právě z Osmanské říše.
- S příchodem romantismu v 18. až 19. století se Koránem inspirovali různí osvícenští autoři. Interpretovali Korán pomocí estetiky a literární teoretie, hledali v něm odpovědi na jejich otázky a pátrali po jeho smyslu.
- Korán se intenzivně snažili interpretovat i židovští učenci žijící v Evropě. Přispělo to tedy k dialogu mezi náboženstvími.
- Právě pomocí náboženského dialogu má Korán vliv na vnímání monoteismu a náboženské etiky až do dnešních dní. Můžeme s jistotou říci, že Korán si vliv na Evropu a její kulturu stále zachovává i v současnosti.
Autor: Marek Pavlovský
Zdroje:
Stránka Weltmuzeum:
https://www.weltmuseumwien.at/en/exhibitions/the-european-qur%CA%BEan/
DN Hasse, 2008 Influence of Arabic and Islamic Philosophy on the Latin West [online]. Revize 2020. Dostupné z: https://plato.stanford.edu/entries/arabic-islamic-influence/