Jen nevědomý si lidem stěžuje na Alláha[1]. To je největší stupeň ignorance, neboť si dotyčný stěžuje a Toho, který stvořil tomu, který byl stvořen. Pokud by dotyčný svého Pána skutečně znal, nikdy by si ohledně Něj nestěžoval a pokud by skutečně znal, co jsou lidé zač, nikdy by si nestěžoval právě jim.
Jen nevědomý si lidem stěžuje na Alláha[1]. To je největší stupeň ignorance, neboť si dotyčný stěžuje a Toho, který stvořil tomu, který byl stvořen. Pokud by dotyčný svého Pána skutečně znal, nikdy by si ohledně Něj nestěžoval a pokud by skutečně znal, co jsou lidé zač, nikdy by si nestěžoval právě jim.
Jeden ze selef uviděl muže, jak si stěžuje komusi jinému na svou chudobu a nouzi. Pravil: „Člověče! Při Alláhu! Tys neudělal nic víc, než že sis stěžoval na Toho, který je Milostivý vůči tobě, někomu, kdo k tobě milostivý vůbec není!“
V této souvislosti bylo řečeno:
„Pokud si synu Adamovu postěžuješ
Na Milostivého si nemilostivému posteskuješ.“
Ten, kdo si je plně vědom, si nestěžuje nikomu, nežli jen Alláhu. A ten, který má ze všech největší vědění, si stěžuje jen Alláhu a nestěžuje si Alláhu na nic jiného, nežli pouze sám na sebe a nikoli na lidi. Stěžuje si Alláhu na důvody, které způsobili, že jej lidé přehlížejí.
Má na paměti slova Boží:
وَمَا أَصَابَكُمْ مِنْ مُصِيبَةٍ فَبِمَا كَسَبَتْ أَيْدِيكُمْ وَيَعْفُو عَنْ كَثِيرٍ
A nepostihne vás neštěstí žádné, leda za to, co ruce vaše si vysloužily, však On mnohé odpouští. (Šúra:30)
A také:
مَا أَصَابَكَ مِنْ حَسَنَةٍ فَمِنَ اللَّهِ وَمَا أَصَابَكَ مِنْ سَيِّئَةٍ فَمِنْ نَفْسِكَ
To dobré, jehož se ti dostane, pochází od Boha a to zlé, jež tě postihne, pochází od tebe samého. (Nisá:79)
A také:
أَوَلَمَّا أَصَابَتْكُمْ مُصِيبَةٌ قَدْ أَصَبْتُمْ مِثْلَيْهَا قُلْتُمْ أَنَّى هَذَا قُلْ هُوَ مِنْ عِنْدِ أَنْفُسِكُمْ إِنَّ اللَّهَ عَلَى كُلِّ شَيْءٍ قَدِيرٌ
Což jste neřekli, když postihlo vás neštěstí poté, co sami jste dosáhli úspěchu dvojnásobného: „Odkud to přišlo?“ Rci: „Od vás samých to přišlo!“ A Bůh nade všemi věcmi je mocný. (Álu ‘Imrán: 165)
Existují tedy tři úrovně. Nejnižší a nejzavrženíhodnější je stěžovat si na Alláha Jeho stvořením. Nejvyšší je stěžovat si sám na sebe Alláhu Vznešenému. A stěžovat si Alláhu vznešenému na Jeho stvoření je prostřední mezi tím.
Autor: imám Ibn Kajjím al-Džewzíjja
Zdroj: al-Fewá´id, str.114, www.alitisaambissunnah.wordpress.com
[1] Imám označuje stěžování si na předurčený úděl za stěžování si na Alláha, protože předurčení je v Jeho výsadní moci.