Anas رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
Anas رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
إن الله لينادي يوم القيامة : أين جيراني ، أين جيراني ؟ فتقول الملائكة : ربنا ! و من ينبغي أن يجاورك ؟ فيقول : أين عمار المساجد ؟
„Věru Alláh v Den Zmrtvýchvstání zvolá: „Kde jsou mí sousedé? Kde jsou mí sousedé?“ Andělé řeknou: „Pane náš! A kdo by byl důstojen být ti sousedem?“ I řekne (Alláh): „Kde jsou ti, kteří pečovali o mešity?“1
Ibn Redžeb al-Hanbelí (žil v letech 730-795 hidžry) definoval pojemعمار المساجد ‘ummáru l-mesádžid jako:
-
Ti, kteří mešity staví, udržují je v chodu, čistotě a starají se o jejich opravování a udržování v činosti. Toto je zjevný význam.
-
Ve smyslu vyšším, abstraktnějším jsou těmi, kdo pečoval o mešity také ti, kteří se v mešitách modlili, recitovali v nich Korán, vzpomínali v nich Alláha a vyučovali v nich lidi náboženské nauce.
Učenci ve svých vysvětleních tohoto hadísu užili obou dvou těchto významů výše uvedeného pojmu, s tím, že druhé vysvětlení je obsáhlejší, specifičtější a přesnější než to první.2
Alláh chválí lidi, kteří se starají o mešity a pečují o ně:
مَا كَانَ لِلْمُشْرِكِينَ أَن يَعْمُرُوا مَسَاجِدَ اللَّهِ شَاهِدِينَ عَلَىٰ أَنفُسِهِم بِالْكُفْرِ ۚ أُولَٰئِكَ حَبِطَتْ أَعْمَالُهُمْ وَفِي النَّارِ هُمْ خَالِدُونَ
O modlitebny Boží se mohou starat jedině ti, kdož věří v Boha a v den poslední, modlitby dodržují, almužny dávají a jen Boha se obávají. A možná, že budou mezi těmi, kdož správnou cestou jsou vedení. (Tewba:18)
فِي بُيُوتٍ أَذِنَ اللَّهُ أَن تُرْفَعَ وَيُذْكَرَ فِيهَا اسْمُهُ يُسَبِّحُ لَهُ فِيهَا بِالْغُدُوِّ وَالْآصَالِ رِجَالٌ لَّا تُلْهِيهِمْ تِجَارَةٌ وَلَا بَيْعٌ عَن ذِكْرِ اللَّهِ وَإِقَامِ الصَّلَاةِ وَإِيتَاءِ الزَّكَاةِ ۙ يَخَافُونَ يَوْمًا تَتَقَلَّبُ فِيهِ الْقُلُوبُ وَالْأَبْصَارُ
V domech, jež Bůh dovolil postavit a v nichž se vzpomíná jména Jeho, slaví Ho ráno i večer muži, které ani obchod, ani prodej nezláká od vzýváni Boha, od dodržováni modlitby a od dávání almužen, a ti obávají se dne, kdy srdce i zraky se budou obracet (Núr: 36-37)
Jeden moudrý muž ze selef pravil: „Pokud uvidíte člověka, který se stará o mešitu, pak o něm mějte jen nejlepší mínění.“3
V souvislosti s tím bývají často citována slova:
إذا رأيتم الرجل يتعاهد المسجد فاشهدوا له بالإيمان
„Pokud uvidíte muže navštěvovat mešitu, pak dosvědčete, že má víru.“4
Toto známé podání koluje mezi lidmi po celém světě, mnozí smýšlí, že jde o hadís, avšak ve formě hadísu není toto podání autentické. V řetězci vypravěčů, který tento výrok připisuje Prorokovi, se vyskytuje Derádž ibn Sem’án, který není spolehlivý. Jak al-‘Ukajlí tak i al-Albání uvádějí jako důvod slabosti tohoto hadísu právě tohoto vypravěče.5 Nicméně ve formě vyprávění od selef, nebo ve formě přísloví má toto konstatování smysl.
1 Hadís zaznamenal al-Háris ibn Abí Usáma ve svém Musnedu, 1/16. Jako sahíh jej ocenil šejch al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 2728.
2 Viz Tárik ibn ‘Awdilláh v Tefsír Ibn Redžeb al-Hanbelí, 1/ 490.
3 Viz Tefsír ibn ‘Áttija 4/ 277.
4 Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2617.
5 Viz Ibn Hadžer v Hidjetu ruwíjetu ilá tachrídžeti ahádísi Mišketi l-mesábíh a al-Albání v Tachrídž, 1/338.