Kdy je nutné upozorňovat na novotáře přímo jménem?

OTÁZKA: Kdy na něčí inovace upozorňujeme ostatní? Může tak učinit každý? Kdy můžeme inovátora vzpomenout jménem?

ODPOVĚĎ:

Řídícím principem v této otázce je nutnost varovat ostatní před již rozpoznanými bludy a zcestnými přesvědčeními dotyčného člověka jako takovými. Až teprve pokud toto obecné upozornění na bludy, beze zmínky jeho jména, samo o sobě nestačí a věc si nezbytně vyžaduje, aby byl dotyčný novotář zmíněn přesně svým jménem, pak tak můžeme učinit, ovšem jedině za podmínky, že to nepřinese ještě horší útoky ze strany našich oponentů a podporovatelů daného novotáře.1

Zejména je to vhodné učinit v případě lidí obecně známých pro jejich pokřivené pohledy a bludy, které šíří ohledně víry a metody jejího přijímání, obzvláště tehdy, když navíc prokazují nevhodné a neislámské chování, ale mezi lidmi jsou dotyční jedinci i přesto oblíbení a respektovaní, protože na ně mají prostí lidé pozitivní názor. V takovém případě je možné před takovými varovat přímo a zmínit i jejich jméno a nejen hovořit pouze obecně o bludech a omylech, které tito lidé zastávají.

Takto činí učenci, kteří se specializují v oblasti nauky kritiky a pochvaly (arab. علم الجرح والتعديل ‘ilmu l-džerhi we t-te’díl). Ti zmiňují autority, jako např. vypravěče hadísů, a také případnou kritiku, která se na ně snáší. Cílem zde není nikoho kritizovat jen tak z osobních důvodů, ale naopak činit tak z důvodů obecně prospěšných pro celou ummu, aby muslimové, v případě, že narazí na tyto sporné osoby, které škodí tomuto náboženství či vymýšlejí na adresu Božího Posla صلى الله عليه وسلم lži, byli před těmito jedinci patřičně varováni.2

Tedy proto a především, tento princip se prioritně týká obecného varování před chybami, bludy a omyly. Ten, kdo se těchto chyb dopouští, zpravidla nemá být přímo jmenován. Pokud v dané situaci neexistuje žádný důvod proč ho přímo jmenovat, pokud z toho neplyne žádný další užitek, anebo pokud by z toho mohla vzejít újma pro islám, potom přímo jmenován být ani nesmí. Nicméně pokud si to situace vyžaduje, pokud si dotyčný novotář již vysloužil nějaké renomé, potom je vhodné před ním a jeho bludy týkajícími se metody, jíž chápe víru, varovat ostatní muslimy.3

Toto je jednou z podob upřímného přístupu k Alláhu, Jeho Knize, Jeho Poslu صلى الله عليه وسلم, představitelům muslimů i jejich prostému lidu, zejména v situaci, kdy ten, na něhož chceme ostatní jmenovitě upozornit, je mezi lidmi aktivní, lidé si ho váží, čtou jeho knihy a naslouchají jeho přednáškám. V takové situaci musí přijít objasnění. Lidé musí být varováni, protože nadále mlčet by bylo pro ně škodlivé. Je třeba realitu takového člověka odhalit. Ne však proto, aby byl veřejně zostuzen jen tak z něčího rozmaru, ale právě proto, aby byl zachován princip přímosti a spravedlivého přístupu vůči Alláhu, Jeho Knize, Jeho Poslu صلى الله عليه وسلم, předákům muslimů i jejich prostému lidu.

Odpovídal: Sálih al-Fewzán

Zdroj: al-Adžwibetu l-mufída, str. 162

Přeložil a poznámkami opatřil: Alí Větrovec

  1. V podmínkách ČR se držíme principu, že kvůli malému počtu muslimů je navýsost důležité udržet muslimskou jednotu tváří v tvář většině a neukazovat na potenciálního bludaře přímo jménem a příjmením tak dlouho, dokud to jen lze. Toto by v naší situaci vedlo k nedozírným následkům v podobě roztříštění již tak nepatrné komunity na o to zanedbatelnější dílčí frakce a znemožnilo by to muslimům uvnitř komunity hledat a nacházet společnou řeč a to, co je spojuje. Toto rozhodnutí vychází z ústní konzultace překladatele a komentátora této fetwy s jeho šejchem Dr. Elvedinem Pezićem, bosenským odborníkem na islámskoprávní vědu a absolventem prestižní islámské univerzity v al-Kasímu, KSA.
  2. V podmínkách ČR existují hledači nauky z řad absolventů renomovaných islámských univerzit, kteří získali své znalosti a odborné kompetence během svého dlouholetého studia ve většinově muslimských zemích, anebo lidé, kteří studují mimo instituce přímo u vyhlášených autorit, šejchů, kteří jsou k tomuto vzdělávání pověření. Sami ovšem nemají dostatečné kompetence v této úzce specializované nauce a mají se proto odvolávat na zahraniční autority, jež příslušnou odborností disponují.
  3. Toto varování, aby plnilo svůj účel, má být v našich podmínkách provedeno centrálním orgánem zastupujícím de iure všechny muslimy u nás, tedy Ústředím muslimských obcí ČR, na základě odborného posouzení povolaných autorit. V opačném případě by nešlo o nic jiného, nežli o spor mezi dvěma jednotlivými členy místní muslimské komunity, z nichž ani jeden nereprezentuje islámská stanoviska více a lépe, než jeho oponent. Názor, že jmenovitá kritika škodlivého působení novotáře má být v našich podmínkách formulována výhradně přes instituci, přebírá překladatel této fetwy od svého šejcha Dr. Safeta Kuduzoviće, bosenského absolventa islámské univerzity v Jordánsku a specialisty na islámsko-právně závazné hadísy a srovnávací islámsko-právní nauku.