OTÁZKA: Zmiňuje pět pilířů islámu přímo Korán? Bylo jich pět už od samého začátku?
ODPOVĚĎ:
Pět pilířů islámu se vzpomíná napříč celým Koránem. Těžko nalézt jediný verš v Koránu, kde by pokud ne explicitně, tak alespoň implicitně nebylo něco, co potvrzuje obě svědectví víry.
Modlitba a zekát se v Koránu vzpomíná společně hned na osmi místech ve znění:
وَأَقِيمُوا الصَّلَاةَ وَآتُوا الزَّكَاةَ
„Dodržujte modlitbu a odvádějte zekát“ (Bekara: 43 a další)
Ramadánský půst je však zmíněn jen v jedné pasáži, jako ve verši:
شَهْرُ رَمَضَانَ الَّذِي أُنزِلَ فِيهِ الْقُرْآنُ هُدًى لِّلنَّاسِ وَبَيِّنَاتٍ مِّنَ الْهُدَىٰ وَالْفُرْقَانِ ۚ فَمَن شَهِدَ مِنكُمُ الشَّهْرَ فَلْيَصُمْهُ ۖ
„Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se ho postí!“ (Bekara: 185)
A stejně tak i příkaz povinnosti hadždže se uvádí jen na několika místech v Koránu
وَأَتِمُّوا الْحَجَّ وَالْعُمْرَةَ لِلَّهِ ۚ
„Konejte pečlivě pouť i malou pouť kvůli Bohu!“ (Bekara: 196)
Pět pilířů současně v pořadí, které známe a učíme se, nestanovil v tomto konkrétním počtu, výčtu a pořadí Korán, ale Sunna Posla Božího صلى الله عليه وسلم, jako v hadísu od ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما:
بُنِيَ الإِسْلاَمُ عَلَى خَمْسٍ شَهَادَةِ أَنْ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ، وَإِقَامِ الصَّلاَةِ، وَإِيتَاءِ الزَّكَاةِ، وَالْحَجِّ، وَصَوْمِ رَمَضَانَ
„Islám je zbudován na pěti – svědectví, že nikdo a nic nemá právo na uctívání, krom Alláha, a že Muhammed je Posel Boží, na dodržování modlitby, odvádění zekátu, pouti do Mekky a půstu v Ramadánu.“1
Takto schematicky bylo pět pilířů islámu seskupeno až v závěru pozemské mise Božího Posla صلى الله عليه وسلم, z důvodu snadnějšího zapamatování a přehlednějšího vyučování nauky, jak o tom svědčí i tzv. Džibrílův hadís vyprávěný Omarem ibnu l-Chattáb رضي الله عنه, v němž přichází k Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم anděl Džibríl, mír s ním, a zkouší ho přede všemi ze základů nauky, čímž všichni ještě jednou slyší i následující dialog:
„(Džibríl) řekl: „Muhammede, zprav mne o islámu.“
Posel Boží صلى الله عليه وسلم odpověděl:
لإِسْلاَمُ أَنْ تَشْهَدَ أَنْ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ وَتُقِيمَ الصَّلاَةَ وَتُؤْتِيَ الزَّكَاةَ وَتَصُومَ رَمَضَانَ وَتَحُجَّ الْبَيْتَ إِنِ اسْتَطَعْتَ إِلَيْهِ سَبِيلاً .
„Islám je, že dosvědčíš, že není skutečného božstva krom Alláha a že Muhammed je Posel Boží, že budeš dodržovat modlitbu, odvádět zekát, postit se v Ramadánu a putovat k Domu Božímu, pokud budeš moci.“
„Pravdu děls,“ přikývl. A my jsme se tomu divili, napřed se ptá a potom potvrzuje jeho odpověď …“2
Těchto pět pilířů islámu též nebylo ukotveno v Božím Zákonodárství ihned od samého počátku, ale stávalo se islámskou povinností až postupně, shodně možnostem, potřebám a duchovnímu růstu prvotní muslimské komunity.
Jediným pilířem islámu, který byl v platnosti od samého počátku, jsou samozřejmě obě svědectví víry.
Modlitba byla svou formou ustavena ještě dávno v Mekce v nejstarších obdobích mise. Jako povinnost bylo pět povinných denních modliteb ustaveno až během Prorokovy صلى الله عليه وسلم cesty na nebesa (arab. المعراج al-mi’rádž) přibližně rok či dva před hidžrou. Tehdy však měly modlitby, které se dnes modlíme čtyři rek’áty, rek’áty pouze dva. Zbývající dva byly přidány až po hidžře.
Zekát byl ustaven jako povinný milodar bez konkrétní formy nejpravděpodobněji ještě v Mekce, nicméně svou dnešní podobu jistého druhu jasně vymezené náboženské daně po splnění přesně definovaných podmínek nezískal dříve než až 2. roku po hidžře.
Povinný půst byl ustaven také až po hidžře a přímo v Ramadánu probíhal nejdříve 2. roku po hidžře, kdy nahradil dřívější povinný půst v den ‘Ášúrá. Jeho pravidlo bylo dokonce zprvu přísnější, než je tomu dnes. Pokud tehdy někdo po přerušení půstu usnul a probudil se ještě před úsvitem, nemohl už znovu ani jíst, ani pít a musel se postit až do západu slunce následujícího dne. Tento předpis byl posléze zmírněn a půst získal svou dnešní podobu, kdy se postí čistě jen od úsvitu do západu slunce.
Pouť do Mekky byla rituálem známým od dávných dob, od časů Ibráhíma a jeho synů, mír s nimi všemi, a praktikovala se i v době Posla Božího صلى الله عليه وسلم. Byla vykonávána i prvními muslimy, nicméně jako pátá základní muslimská povinnost alespoň jednou za život a poslední z pilířů islámu byl hadždž Alláhem přímo uzákoněn až v devátém roce hidžry, tedy v samém závěru prorocké mise.
V této posloupnosti lze také spatřovat celou řadu ponaučení a projevů Boží moudrosti, což je zřejmé každému rozumnému uvažujícímu věřícímu muslimovi. Skrze ni se dozvídáme o nutnosti postupného přivykávání na službu Alláhu a o pořádku priorit mezi jednotlivými skutky uctívání.
Ať nás Alláh vede k tomu, co je dobro a upevní nás na tom. Ámín.
Odpovídal: Alí Větrovec