Alláh říká:
Alláh říká:
حم وَالْكِتَابِ الْمُبِينِ إِنَّا أَنْزَلْنَاهُ فِي لَيْلَةٍ مُبَارَكَةٍ إِنَّا كُنَّا مُنْذِرِينَ فِيهَا يُفْرَقُ كُلُّ أَمْرٍ حَكِيمٍ أَمْرًا مِنْ عِنْدِنَا إِنَّا كُنَّا مُرْسِلِينَ رَحْمَةً مِنْ رَبِّكَ إِنَّهُ هُوَ السَّمِيعُ الْعَلِيمُ رَبِّ السَّمَاوَاتِ وَالأرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا إِنْ كُنْتُمْ مُوقِنِينَ لا إِلَهَ إِلا هُوَ يُحْيِي وَيُمِيتُ رَبُّكُمْ وَرَبُّ آبَائِكُمُ الأوَّلِينَ
Há mím. Při Písmu zřetelném! Věru seslali jsme je, abychom byli varovateli, v noci požehnané,
v níž jsou rozdělována všechna zjevení moudrá podle rozkazu od Nás vycházejícího. A My věru jsme těmi, kdo posly vysílají jako milosrdenství od Pána tvého, a On slyšící je a vševědoucí,
Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je – jste-li pevně věřící! Není božstva kromě Něho a On oživuje a usmrcuje a Pánem vaším je i vašich předků dávných. (Duchán:3-8)
V této noci se Boží úradek pro následující rok určuje z lewhi l-mehfúzu. Této noci byl také z lewhi l-mehfúzu Korán, nestvořené slovo Boží, seslán do nejnižšího nebe a odtud podle potřeby a příležitosti lidem.
Alláh také praví:
إِنَّا أَنْزَلْنَاهُ فِي لَيْلَةِ الْقَدْرِ وَمَا أَدْرَاكَ مَا لَيْلَةُ الْقَدْرِ لَيْلَةُ الْقَدْرِ خَيْرٌ مِنْ أَلْفِ شَهْرٍ تَنَزَّلُ الْمَلائِكَةُ وَالرُّوحُ فِيهَا بِإِذْنِ رَبِّهِمْ مِنْ كُلِّ أَمْرٍ سَلامٌ هِيَ حَتَّى مَطْلَعِ الْفَجْرِ
Vskutku jsme jej seslali v noci Úradku. Víš ty vůbec, co je to noc Úradku?Noc Úradku než tisíc Měsíců je lepší, v ní podle Pána svého dovolení andělé a duch sestupují kvůli každému zjevení.
A až do východu jitřních červánků je mír v ní (Kadr:1-5)
Dobro této noci, stejně jako dobro dne pátku, se vztahuje jen k ummě Muhammeda. Podle obecně přijímaného hadísu na autoritu Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: „Kdo se promodlí lejletu l-kadr, s vírou a upřímnou nadějí na odměnu, tomu budou odpuštěny jeho předchozí hříchy. “ Posel Boží صلى الله عليه و سلم ponechal některé indicie, podle čeho ji najít. Řekl: „Znamením lejletu l-kadr je, že je čistá, jasná jako za úplňku, tichá a klidná. Není ani příliš horká ani příliš chladná. V ní není, dokud nezasvítá, dovoleno ani jedné hvězdě, aby spadla.“ Do jejích znamení spadá: „Když svítá, Slunce v ní vychází jasně ohraničeno, jako měsíc v úplňku, bez obvyklého oparu. Ten den není šejtánu dovoleno vyjít spolu s ním.“ Hadís zaznamenán s dobrým řetězcem tradentů v Tefsíru od Ibn Kesíra.
Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví: „Bavili jsme se o lejletu l-kadr v přítomnosti Posla Božího صلى الله عليه و سلم a on pravil: „Kdo z vás si pamatuje (tu noc), kdy vyšel měsíc a byl jako drobeček na talíři (tj. ztrácející se a mizející srpek na konci lunárního měsíce)?“[1]
Tato noc je v Ramadánu a v žádném jiném měsíci. Imám Ahmed a an-Nesáí zaznamenali na autoritu Abú Zerra رضي الله عنه, že se ptal Božího Proroka صلى الله عليه و سلم: „Posle Boží, zprav mne o lejletu l-Kadr. Je v ramadánu, nebo v jiném měsíci?“ „Samozřejmě, že je v ramadánu,“ odpověděl Prorok صلى الله عليه و سلم. „Existuje ona jen v době, kdy žijí proroci a až poslední z nich zemře, bude i ona odňata,nebo zůstane do soudného dne?“ zeptal se znovu Abú Zerr. „Naopak,“ odvětil Prorok صلى الله عليه و سلم, „ona zůstane až do dne soudu.“
Tomu napovídá též zvýšená aktivita Proroka Božího صلى الله عليه و سلم v posledních deseti dnech ramadánu.
‘Áiša رضّىاللهعنها vyprávěla:
كانالنبيصلىاللهعليهوسلمإذادخلالعشرشدمئزرهوأحياليلهوأيقظأهله
„Když nadešlo posledních deset nocí ramadánu, Prorok صلىاللهعليهوسلم připásal svůj oděv, vstal v noci a vzbudil svou rodinu.“[2] V jiném podání je dodatek: „a připravil se ještě více na vykonání modlitby.“[3]
Výraz „připásal svůj oděv“ znamená, že se stáhl od žen a nebyl s nimi nijak v kontaktu. „Vstal v noci“ znamená, že povstal k nočnímu uctívání a k recitaci Koránu. To, že budil svou rodinu a nenechal nikoho z nich, aby propásl noční modlitbu, je zaznamenáno i od Zejneb bint Umm Selemy رضّىاللهعنها.
Podle jiného podání od ‘Áiše رضّىاللهعنها:
لميكنالنبيصلىاللهعليهوسلمإذابقيمنرمضانعشرةأياميدعأحدامنأهلهيطيقالقيامإلاأقامه
Hadísů o jejím přesnějším určení je mnoho, uvádíme jen ty nejvěrohodnější.
Ibn Omar رضي الله عنه uvádí, že Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Kdo ji úzkostlivě hledá (tj. lejletu l-kadr) nechť ji hledá v posledních deseti (dnech ramadánu).“[5] Podle jiného podání „nebo posledních devíti.“[6] Ibn Omar též vypráví, že Prorok صلى الله عليه و سلم pravil„Hledejte lejletu l-kadr v posledním týdni ramadánu.“[7] Ibn Omar zaznamenal od Posla صلى الله عليه و سلم: „Hledejte lejletu l-kadr v posledních deseti nocích ramadánu. A pokud někdo z vás se poddá, nebo zlenoší, nechť si nenechá ujít posledních sedm nocí.“[8] Imám Ahmed zaznamenal se sahíh isnádem od Ibn Omara slova Božího Proroka صلى الله عليه و سلم: „Kdokoli chce hledat tuto noc, nechť tak učiní 27.“
Sálim رضي الله عنه zaznamenal na autoritu svého otce, že viděl ve snu tuto noc na 27. ramadánu. Prorok o tom pravil: „Vidím, že se vaše sny se ohledně posledních deseti dní ramadánu shodují.“[9]
Někteří učenci se vyslovovali pro 21., 23., 25. a nejvíce pro 27. ramadán. Imám Muslim např. zaznamenal v sahíhu na autoritu Ubejje ibn Ka’ba رضي الله عنه: „Vím, která je to noc, kterou nám Boží Posel přikázal strávit v uctívání. Je to dvacátá sedmá noc.“ Podle jiného podání „nám Prorok tehdy přikázal uctívání, slunce vychází do denního jasu a nemá ostré paprsky.“[10]
Islámští učenci, jako např. Ibn Hadžer al-Askalání, dále praví, že datum lejletu l-kadr není určeno přesně, že může být v každém roce jiné, shodně Boží vůli. Moudrost tkví v tom, že budeme-li hledat tuto noc ve všech deseti nocích, nemine nás odměna jak za lejletu l-kadr, tak i za ostatní noci.
Matka věřících ‘Áiša رضّىاللهعنها vyprávěla:
يارسولاللهأرأيتإنعلمتأيليلةليلةالقدرماأقول
„Posle Boží, když seznám, že je lejletu l-kadr, co mám říci?“ Prorok صلىاللهعليهوسلم odpověděl:
Řekni:
أَللّهُمَّإِنَّكَعَفُوٌّكَرِيْمٌتُحِبُّالعَفْوَفَاعْفُعَنّيْ
„Bože, ty jsi Promíjející, miluješ promíjet, rád promíjíš, proto mi odpusť“[11]
[1] Sahíhu l-Buchárí, 2643.
[2] Sahíh al-Buchárí, hadás č, 2024.
[3] Sahíh al-Buchárí, č. 2644.
[4] Sahíh al-Buchárí, č. 2645. Zaznamenává i Tirmízí jako hasan gharíb.
[5] Sahíh al-Buchárí, 2623.
[6] Sahíh al-Buchárí, 2635.
[7] Sahíh al-Buchárí, č. 2618
[8] Sahíh al-Buchárí, 2622.
[9] Sahíh al-Buchárí, č. 2620.
[10] Zaznamenává Muslim, Abú Dawúd, Ahmed a at-Tirmízí, který jej oceňuje jako sahíh.
[11] Sunen at-Tirímízí, 3513. Hadís sahíh. Zaznamenává i Ahmed a Ibn Mádža.