Ruská federace s necelými 143,7 miliony obyvatel je domovem 6,5% muslimské menšiny, kterou tvoří z převážné části nikoli přistěhovalci, ale původní obyvatelstvo mnoha etnik, jazyků a národů, zejména turkického a kavkazského původu. Také 8 z 22 ruských autonomních republik je buď většinově muslimských, nebo svůj název odvozuje od jména muslimského etnika. Tyto národy zde žijí odnepaměti a na svém území mají mnoho mešit.
Dvě z nich se dokonce dostaly i na ruské známky – Mešita Sobornaja známá také jako Tukajevova v Ufě, hlavním městě autonomní republiky Baškorostán a mešita Sěnnaja, zvaná též Núrulláhova v Kazani, hlavním městě autonomní republiky Tatarstán.
Mešita Sobornaja v Ufě
Město Ufa (baškirsky Öfö) leží na soutoku řeky Karaidel (rus. Ufa) a Agidel (rus. Bělaja) 1520 km východně od Moskvy na úpatí Uralu a má podle údajů z roku 2008 přes milion obyvatel.
Od roku 1574 zde stála pevnost ruských střelců, roku 1586 získala Ufa status města a o století později byla důležitým opěrným bodem ruského pronikání na Sibiř. V roce 1789 zde byla založena Muslimská duchovní správa a ufský muftí se stal nejvyšším muftím celého Ruska.
Mešita na známce z titulní fotografie byla postavena roku 1830 jako první velká trvalá mešita ve městě, popudu Gabdesallama Gabdrachimova, druhého muftího tehdejšího tzv. Orenburského muslimského duchovního sdružení. Místní imám Džihangir Abyzgildin byl zatčen a popraven v monstrprocesu vedeném NKVD roku 1937 během stalinských čistek.
Núrulláhova mešita v Kazani
Město Kazaň (tatarsky Qazan) na levém břehu Volhy při soutoku s Kazankou obývá dle údajů z roku 2008 1,138 milionu lidí. Uvádí se, že byla založena Povolžskými Bulhary (turkické muslimské etnikum) někdy mezi XI. a XIII. stoletím. Od roku 1408 razila Kazaň také vlastní mince. Z dob největší slávy města ze do dnešních dní zachoval také slavný Kazaňský kreml.
S dobytím města carem Ivanem IV. Hrozným roku 1552 znamenalo počátek úpadku, útlaku a ničení islámské a tatarské kultury. K jejímu postupnému obnovení a k opětovnému povolení islámu došlo až za vlády carevny Kateřiny II. Veliké. Na začátku XIX. století se na Kazaňské univerzitě mimo jiné i tiskl Korán.
Núrulláhova mešita zachycená také na známce byla zbudována v letech 1845-1849 za peníze bohatého tatarského obchodníka Ǧ.M. Junysova. Z jižní strany má architektonicky zajímavý cylindrický minaret a uvnitř je zdobena mozaikou napodobující povolžskobulharské středověké motivy.