OTÁZKA: Vzhledem na současné napětí ve vztazích a panující konflikt mezi Araby a Židy, je mi podle islámu dovoleno navštívit mešitu al-Aksá v Jeruzalémě a pomodlit se v ní, pokud to dovoluje legislativa a zahraniční politika mé domovské země? Nebyla by to podpora okupačního režimu turistikou?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Vzhledem na současné napětí ve vztazích a panující konflikt mezi Araby a Židy, je mi podle islámu dovoleno navštívit mešitu al-Aksá v Jeruzalémě a pomodlit se v ní, pokud to dovoluje legislativa a zahraniční politika mé domovské země? Nebyla by to podpora okupačního režimu turistikou?
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině islámského předpisu, pokud neexistuje administrativní problém ze strany domovské země s vycestováním do Palestiny, nevidím žádný problém s návštěvou její metropole بيت المقدس Bejtu l-makdisu (Jeruzaléma). Jedinou překážkou by mohla být aktuální bezpečnostní situace přímo na místě, která je nestabilní a může se velmi náhle, mnohdy i v průběhu jediného dne či několika hodin, změnit. Proto je nutno před cestou pečlivě zvážit všechna rizika, zejména ta bezpečnostní a politická.
V zemích západní Evropy dokonce existují specializované muslimské cestovní kanceláře nabízející muslimským poutníkům cestu na svatá místa a kromě tradičních poutních destinací typu Mekky a Medíny nabízí také zprostředkování návštěvy al-Aksá a turistickou prohlídku Jeruzaléma. Návštěva al-Aksá sama o sobě není ani za současné situace nepřátelským aktem vůči palestinskému národu a posilováním pozic okupantů jeho domoviny, ba naopak, může potenciálně pomoci palestinskému národu nejen ekonomicky díky příjmům z cestovního ruchu, ale i sociálně, neboť takto mohou vznikat vazby i přesahy k lidem, kteří jsou jinak na mezinárodním plénu takřka izolovaní.
Al-Aksá je třetí nejposvátnější místo islámu a jako na takovou na ni mají právo nejen Palestinci samotní, ale všichni muslimové na světě – Arabové i nearabové – včetně těch diasporních, sídlících ve většinově nemuslimských zemích.
Dotázán na tuto otázku, šejch ‘Abdul’azíz ibn ‘Abdilláh ibn Báz odpověděl:
„Navštívit mešitu al-Aksá a pomodlit se v ní je dobrovolným chvályhodným činem podloženým Sunnou.
Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
لاَ تُشَدُّ الرِّحَالُ إِلاَّ إِلَى ثَلاَثَةِ مَسَاجِدَ: الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ، وَمَسْجِدِ الرَّسُولِ صلى الله عليه وسلم وَمَسْجِدِ الأَقْصَى.
„Poutě se nepodnikají do žádné jiné mešity, kromě tří: al-Mesdžidu l-Harám (tj. Posvátné mešity v Mekce), mešity Posla Božího صلى الله عليه وسلم (Tj. mešity v Medíně) a mešity al-Aksá.” [1]
A Alláh je zárukou úspěchu.“ [2]
Ohledně samotné hodnoty modlitby v al-Aksá existuje dokonce vícero podání,z nichž uvedeme jeden příklad:
Od Anase ibn Málika رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
صلاةُ الرَّجُلِ في بيته بصلاةٍ وصلاتُه في مسجِدِ القبائلِ بخمسةٍ وعشرينَ صلاةً وصلاتُه في المسجِدِ الَّذي يُجمَّعُ فيه بخَمسِمِئةِ صلاةٍ وصلاتُه في المسجِد الأقصى بخمسينَ ألفَ صلاةٍ وصلاتُه في المسجِدِ الكعبةِ بمائةِ ألفِ صلاةٍ وصلاتُه في مسجدي هذا بخَمسينَ ألفَ صلاةٍ.
„Modlitba muže v jeho domě se počítá jen jako jediná, jeho modlitba společně s ostatními v mešitě v místě, kde sídlí, jako dvacet pět modliteb, jeho páteční společná modlitba jako pětset modliteb, jeho modlitba v mešitě al-Aksá jako padesát tisíc modliteb, jeho modlitba v mé mešitě (tj. v Medíně) je jako padesát tisíc modliteb a modlitba v Mešitě posvátné (tj. al-Harám v Mekce) je jako sto tisíc modliteb.” [3]
V tomto podání nicméně figuruje neznámý vypravěč Abul-Chattáb, od kterého uvádí hadísy jedině vypravěč Hišám ibn ‘Ammár. [4] Hadís je proto kvůli neznámému vypravěči brán jako slabý s nespojitým řetězcem tradentů. Samotný Hišám je spolehlivý vypravěč. [5]
Nicméně pro vykreslení hodnoty al-Aksá, kterou nedvojsmyslně dokládají i autentická podání, ho lze využít, neboť většina (arab. جمهور džumhúr) islámských učenců včele s imámy Málikem a Ahmedem ibn Hanbel dovoluje dokreslovat míru odměny či hodnotu činu (arab. فضائل الأعمال fadáilu l-a’mál) rovněž i pomocí takových slabších hadísů, dokud jejich slabost není nijak závažná. Nicméně menšina učenců,reprezentovaná například al-Buchárím nebo Ibn Tejmíjou i toto striktně odmítá.
A Alláh ví nejlépe.
Odpovídal: Alí Větrovec
___________________________________________________________
[1] Muttefakun ‘alejhi. Od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1189; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1397.
[2] Viz Medžmú’u l-fetáwá Ibni Báz, 8/214.
[3] Zaznamenali Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1478; Ibn Muflih v al-Ádábu š-šer’íja, 3/412; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, hadís č. 7008.
[4] Viz Ibn ‘Adí v al-Kámilu fi d-du’afá, 6/327.
[5] Viz al-Munzirí v at-Targhíbu we t-terhíb, 2/205.