Abdurrahmán ibn Jezíd zaznamenal, že ‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه pravil:
Abdurrahmán ibn Jezíd zaznamenal, že ‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه pravil:
لا يكون أحدكم إمعة ، قالوا : وما الإمعة يا أبا عبد الرحمن ؟ قال : يقول : " إنما أنا مع الناس إن اهتدوا اهتديت ، وإن ضلوا ضللت ، ألا ليوطن أحدكم نفسه على إن كفر الناس أن لا يكفر
„Nechť nikdo z vás nejde s davem (arab. im‘aten).“ Zeptali se ho: „Co znamená jít s davem (arab. im‘a), ó Abú Abdurrahmáne?“ Odpověděl: „Někdo, kdo říká: „Zajisté jsem s lidmi. Pokud jsou správně vedeni, jsem i já správně veden a pokud sami bloudí, pak i já bloudím.“ Nevyhledávejte a nenásledujte lidi v tom, v co lidé popřeli, nebo nepopírají.“[1]
Výraz إمعة – im’a označuje ve všeobecnosti osobu bez charakteru, někoho, kdo nekriticky, bez přemýšlení a kladení si otázek následuje vše, co mu je předhozeno.
Šejch ‘alláma Bekr Abí Zejd رحمه الله تعالى pravil:
تمتع بخصال الرجولة، من الشجاعة، وشدة البأس في الحق، ومكارم الأخلاق، والبذل في سبيل المعروف، حتى تنقطع دونك آمال الرجال
„Užívejte vlastností ryzího mužství, z odvahy, urputnosti za pravdu, vznešených ctností a udělování na cestě dobra, dokud nejsou záměry mužů přerušeny (tj. smrtí).“
وعليه، فاحذر نواقضها، من ضعف الجأش، وقلة الصبر، وضعف المكارم، فإنها تهضم العلم، وتقطع اللسان عن قوله الحق، وتأخذ بناصيته إلى خصومة في حالة تلفح بسمومها في وجوه الصالحين من عباده
A také se vyvarujte těch vlastností, které jsou k nim opačné – jako je oslabená sebedůvěra, nedostatek trpělivosti a oslabení vznešených ctností, neboť ty zajisté ničí znalost a zamezují jazyku, aby pověděl pravdu, přitáhnou jej za kštici k jeho nepřátelům, kde tyto (vlastnosti) svými jedy zamažou tváře ctnostných služebníků."[2]