Džábir ibn ‘Abdilláh رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží ﷺ pravil:
أفضل أيام الدنيا العشر
„Nejlepšími dny na tomto světě je deset dní.“ [1]
Al-Menáwí uvádí, že je tím myšleno prvních deset dní měsíce zu l-hidždža. [2]
Háfiz Ibn Hadžer al-Askallání pravil:
Džábir ibn ‘Abdilláh رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží ﷺ pravil:
أفضل أيام الدنيا العشر
„Nejlepšími dny na tomto světě je deset dní.“ [1]
Al-Menáwí uvádí, že je tím myšleno prvních deset dní měsíce zu l-hidždža. [2]
Háfiz Ibn Hadžer al-Askallání pravil:
„Je zjevné, že toto výjimečné postavení těchto prvních deseti dní je dáno skutečností, že během nich jsou zároveň prováděny rozmanité činy uctívání – modlitba, půst, milodary i pouť – a toto se v jiných dnech roku nestává.“ [3]
Vznešený Alláh přikázal Svým služebníkům:
وَيَذْكُرُوا اسْمَ اللَّهِ فِي أَيَّامٍ مَّعْلُومَاتٍ
aby vzpomínali jména Božího ve dnech známých (Hadždž: 28)
Ibn Kesír uvádí, že ‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنه vysvětlil tyto „dny známé“ jako prvních deset dní zu l-hidždža. [4]
Al-Beghawí vysvětlil:
„Podle slov většiny vykladačů Koránu se jedná o prvních deset dní zu l-hidždža. Jsou označeny za „známé“ proto, že každý se snaží určit, kdy nastanou, neboť právě v nich, respektive na jejich konci, vrcholí sezóna hadždže.“ [5]
Ibn Redžeb pravil:
„Většina učenců smýšlí, že „známými dny“ je prvních deset dní měsíce zu l-hidždža, mezi nimi jsou Ibn Omar a Ibn ‘Abbás, al-Hasan al-Basrí, ‘Atá, Mudžáhid, ‘Ikrima, Katáda i an-Nach’í. Jde také o názor Abú Hanífy, aš-Šáfi’ího a Ahmeda, což je od nich dobře znám.“ [6]
An-Newewí uvádí, že jde o názor Ibn ‘Abbáse, aš-Šáfi’ího i většiny učenců. [7]
Šejch Muhammed ibn Sálih Ibnu l-‘Usejmín:
„Je zvláštní, že lidé si vůbec nejsou vědomi hodnoty prvních 10 dní zu l-hidždža, uvidíš je, jak se usilovně snaží konat dobré skutky během posledních 10 nocí ramadánu, ale během prvních 10 dní zu l-hidždža nalezneš mezi nimi jen málo těch, kteří by u sebe vnímali nějaký rozdíl mezi těmito dny a dny ostatními.“ [8]
______________________________________________
[1] Zaznamenal al-Hajsemí v Kešfu l-astár, 2/28, hadís č. 1128. Uvádí jej al-Munzirí v at-Terghíbu we t-terhíb, 2/215. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu džámi’i s-saghír, hadís č. 1133.
[2] Viz Fajdu l-Kadír, 2/51.
[3] Viz Fethu l-Bárí, 2/534.
[4] Viz Tefsíru l-Kur´áni l-‘azím, 3/205.
[5] Viz Me’álimu t-tenzíl, 3/284.
[6] Viz Letáifu l-me’árif, str. 361.
[7] Viz al-Azkár, str. 209.
[8] Viz Medžmú’u l-fetáwá, 21/37.