Hafs ibn ‘Ásim pravil, že Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم předpověděl:
يُوشِكُ الْفُرَاتُ أَنْ يَحْسِرَ عَنْ كَنْزٍ مِنْ ذَهَبٍ، فَمَنْ حَضَرَهُ فَلاَ يَأْخُذْ مِنْهُ شَيْئًا.
„Eufrat záhy odkryje poklad ze zlata, nechť nikdo, kdo bude přítomen, z něj nic nebere.“
Al-A’radž uvádí od Abú Hurejry رضي الله عنه poněkud odlišné znění:
Hafs ibn ‘Ásim pravil, že Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم předpověděl:
يُوشِكُ الْفُرَاتُ أَنْ يَحْسِرَ عَنْ كَنْزٍ مِنْ ذَهَبٍ، فَمَنْ حَضَرَهُ فَلاَ يَأْخُذْ مِنْهُ شَيْئًا.
„Eufrat záhy odkryje poklad ze zlata, nechť nikdo, kdo bude přítomen, z něj nic nebere.“
Al-A’radž uvádí od Abú Hurejry رضي الله عنه poněkud odlišné znění:
يَحْسِرُ عَنْ جَبَلٍ مِنْ ذَهَبٍ …
„Odkryje horu zlata …“ [1]
Imám al-Buchárí tento hadís zaznamenal ve svém Sahíhu v Knize rozvratů před koncem věků v kapitole O příchodu ohně, čímž naznačil jeho bezprostřední souvislost s událostmi před samým koncem světa. Před ním uvádí od Anase رضي الله عنه údaj od Proroka صلى الله عليه و سلم, že prvním ze znamení příchodu Hodiny bude oheň, který požene lidi z východu na západ.
Háfiz Ibn Hadžer al-‘Askelání tento hadís komentuje slovy:
„Tímto pokladem je onen poklad v podobě hory ze zlata, který odkryjí ustupující vody Eufratu. Hadís naznačuje, že se tak stane před samým příchodem mehdího, což se zcela jistě stane před samotným sestoupením ‘Ísá عليه السلام (Ježíše) a před objevením se ohně, který požene lidi na místo shromáždění Posledního Soudu.“ [2]
Podobné hadísy zaznamenal i imám Muslim v Sahíhu v Knize o rozvratech před koncem věků a věnuje jeho různým podáním dokonce celou kapitolu O tom, že Hodina nenastane, dokud Eufrat neodkryje kopec zlata.
V něm uvádí od Suhejla a ten od svého otce, že Abú Hurejra slyšel Posla Božího صلى الله عليه و سلم říci:
لاَ تَقُومُ السَّاعَةُ حَتَّى يَحْسِرَ الْفُرَاتُ عَنْ جَبَلٍ مِنْ ذَهَبٍ يَقْتَتِلُ النَّاسُ عَلَيْهِ فَيُقْتَلُ مِنْ كُلِّ مِائَةٍ تِسْعَةٌ وَتِسْعُونَ وَيَقُولُ كُلُّ رَجُلٍ مِنْهُمْ لَعَلِّي أَكُونُ أَنَا الَّذِي أَنْجُو!
„Hodina nenastoupí, dokud Eufrat neodkryje kopec ze zlata, lidé o něho budou bojovat a z každé stovky jich devětadevadesát bude zabito, ale každý z nich si bude říkat: „Možná ten, kdo se zachrání, budu právě já!“ [3]
Suhejl dodává, že mu ohledně tohoto zlata jeho otec řekl: „Pokud ho uvidíš, ani se k němu nepřibližuj!“ [4]
Podrobnější verzi tohoto hadísu uvádí Muslim od ‘Abdulláha ibn Hárise ibn Newfela: „Stáli jsme s Ubejjem ibn Ka’b رضي الله عنه a on mi řekl: „Lidé se nepřestanou mezi sebou přít prahnouce a honíce se za vezdejším světem.“ „Přesně tak,“ odpověděl jsem. Na to on dodal: „Slyšel jsem Posla Božího صلى الله عليه و سلم říci:
يُوشِكُ الْفُرَاتُ أَنْ يَحْسِرَ عَنْ جَبَلٍ مِنْ ذَهَبٍ فَإِذَا سَمِعَ بِهِ النَّاسُ سَارُوا إِلَيْهِ فَيَقُولُ مَنْ عِنْدَهُ لَئِنْ تَرَكْنَا النَّاسَ يَأْخُذُونَ مِنْهُ لَيُذْهَبَنَّ بِهِ كُلِّهِ قَالَ فَيَقْتَتِلُونَ عَلَيْهِ فَيُقْتَلُ مِنْ كُلِّ مِائَةٍ تِسْعَةٌ وَتِسْعُونَ.
„Eufrat brzy odkryje kopec ze zlata. Když se o tom doslechnou lidé, pospíší si k němu. Ti, kteří budou přímo u něj, si řeknou: „Pokud ty lidi necháme, aby si z něho brali, všechno si odnesou!“ – načež začnou o toto zlato mezi sebou bojovat tak, že z každé stovky jich zahyne devadesát devět.“ [5]
Jahjá an-Newewí smýšlí, že toto zlato, resp. kopec ze zlata, se ukáže, až opadne a vyschne voda řeky, nebo se říční koryto možná odchýlí jiným směrem. [6]
Dr. Júsuf ibn ‘Abdilláh ibn Júsuf al-Wábil vyvrací konspiraci šířenou některými pomýlenými jedinci mezi současnými populárními kazateli hovořícími bez znalosti o událostech před koncem věků, odvolávajícími se na tento hadís, že předpovídá nalezení ropných polí a boj o zisk z nich, jaký jsme viděli v současnosti v mnoha případech válek v Čečensku, Iráku či Súdánu a různých nečestných paktování v mnoha jiných zemích:
„Horou zlata není myšlena nafta či černá ropa, jak smýšlí Abú Ubejja ve svém komentáři na Ibn Kásimovo dílo an-Nihájetu l-fiteni we l-meláhim a to proto, že:
1. V textu hadísu se vzpomíná hora zlata. Ropa není ve skutečnosti zlatem, protože zlato se dobývá ze země jako čistý kov, či ze známých rud.
2. Posel Boží صلى الله عليه و سلم nás zpravil o tom, že kopec zlata odkryje voda, která se stáhne. Ten kopec lidé uvidí, zatímco ropa se čerpá vrty z hlubin země.
3. Posel Boží صلى الله عليه و سلم výslovně zmiňuje řeku Eufrat na úkor jiných moří a řek. Ropa se doluje z mnoha moří i míst na zemi.
4. Posel Boží صلى الله عليه و سلم nás zpravil o boji o tento poklad (při samém jeho nalezení). A nestalo se, že by se lidé při samém nalezení ropy u Eufratu mezi sebou pobili. Podle dalších podání se dokonce zakazuje, aby si kdokoli bude odkrytí tohoto pokladu přítomen, z něj cokoli přisvojil, jak se uvádí od Abú Ka’ba. (…) Kdokoli by si pak myslel, že tento hadís popisuje ropu, ten by také musel přijít k záv
ěru, že je zakázáno přivlastnit si cokoli z ropy (nebo zisku za ni), což netvrdí nikdo.
Háfiz Ibn Hadžer uvádí, že právě způsobený rozvrat a vzájemné vraždění je důvodem zákazu z tohoto kopce cokoli odnímat.“ [7]
Dodáváme, že nezřídka takové zcestné a pofiderní názory šířili a šíří i extremisté útočící na muslimy a jejich vládce, snažíce se je svrhnout v krvavé revoluci a nastolit svoji obskurní vizi toho, jak má vypadat šarí’atský stát.
Hadís se tedy podle Dr. al-Wábila netýká událostí dnešní doby, ale až dějů budoucích, těsně souvisejících s mnohem explicitnějšími znaky blížícího se příchodu konce věků.
Toto podkládá hadísem, v němž Sewbán رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
يَقْتَتِلُ عِنْدَ كَنْزِكُمْ ثَلاَثَةٌ كُلُّهُمُ ابْنُ خَلِيفَةٍ ثُمَّ لاَ يَصِيرُ إِلَى وَاحِدٍ مِنْهُمْ ثُمَّ تَطْلُعُ الرَّايَاتُ السُّودُ مِنْ قِبَلِ الْمَشْرِقِ فَيَقْتُلُونَكُمْ قَتْلاً لَمْ يُقْتَلْهُ قَوْمٌ .
„U vašeho pokladu spolu budou bojovat tři, každý z nich bude synem chalífy, nicméně nezíská ho ani jediný z nich. Potom se od východu objeví černé zástavy a budou vás zabíjet tak, jako nikdo doposud nikoho nezabíjel.“
Potom podle Sewbána Prorok صلى الله عليه و سلم zmínil ještě něco, což ovšem Sewbán zapomněl, načež dodal:
فَإِذَا رَأَيْتُمُوهُ فَبَايِعُوهُ وَلَوْ حَبْوًا عَلَى الثَّلْجِ فَإِنَّهُ خَلِيفَةُ اللَّهِ الْمَهْدِيُّ .
„Pak, až ho uvidíte, dejte mu svou přísahu, byť byste se proto měli plazit přes sníh, protože to bude chalífa Boží, al-mehdí.“ [8]
Ohledně tohoto hadísu existuje spor, protože někteří jej pokládají za sahíh, [9] zatímco jiní tento hadís považují za slabý. ‘Abdulláh ibn Ahmed ibn Hanbel pravil: „Můj otec mi vyprávěl, že Ibn ‘Álija byl dotázán na tento hadís a řekl: „Chálid nám ho vyprávěl, ale nikdo tomu nevěnoval žádnou pozornost, protože Ibn ‘Álija považoval jeho vyprávění za slabá přes tento isnád, tj. hadís Chálida přes Abú Kilábu, Abú Asmá´ od Sewbána, od Proroka صلى الله عليه و سلم, v souvislosti s černými zástavami.“ [10]
Ibn Kesír podrobil tento hadís podrobnému průzkumu z hlediska jeho autenticity a uzavírá následovně:
„Někteří ho vyprávěli jen od Sewbána a považovali jej za موقوف mewkúf [11], což je asi i tento případ. A Alláh ví nejlépe.“ [12]
Souvislost mezi oběma hadísy dokládá i at-Tuwejdžirí:
„Omnoho pravděpodobnější je, že poklad v Sewbánově hadísu a zlatý kopec, který odkryjí ustupující vody Eufratu, je jedno a totéž, byť existuje i možnost, že jde o dvě různé věci. A Alláh ví nejlépe.“ [13]
_______________________________________________________________
[1] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7119.
[2] Viz Fethu l-Bárí, 13/81.
[3] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2894.
[4] Ibidum.
[5] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2895.
[6] Viz Šerhu Sahíhi Muslim, 18/18-19.
[7] Viz Ašrátu s-sá’a, str. 156.
[8] Hadís zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4084; al-Bezzár v Musnedu, 2/120.
[9] Jako sahíh jej doložil al-Hákim v al-Mustedrek, 4/510; a přes něho i al-Bejhekí v Delá´ilu n-nubúwwa, 6/515; dále al-Kurtubí v at-Tezkira, str. 1201; al-Búsírí v Misbáhu z-zudžádža, 3/263; Viz i an-Nihájetu fi l-fiteni we l-meláhim, str. 17.
[10] Viz al-‘Ilel, 2/325.
[11] Tj. nespojitelný s Prorokem صلى الله عليه و سلم a dosahující jen k Sewbánovi.
[12] Viz al-Bidájetu we n-nihája, 10/55.
[13] Viz Itháfu l-džemá’ati bimá džá´a fi l-fiteni we l-meláhimi we ašráti s-sá’a, 2/187.