Vznešený Alláh zakázal pouštět se do toho, o čem nemáme vědění a za největší hřích stanovil, když je o něm hovořeno beze znalosti. Hovořit o Alláhu beze znalosti je totiž prazákladem veškerých potíží a pohrom, neštěstí a zkáz, stejně jako prostopášností a zavrženíhodných věcí.
Koránský zákaz hovořit o Alláhu bez patřičné znalosti
Vznešený Alláh pravil:
قُلْ إِنَّمَا حَرَّمَ رَبِّيَ الْفَوَاحِشَ مَا ظَهَرَ مِنْهَا وَمَا بَطَنَ وَالإِثْمَ وَالْبَغْيَ بِغَيْرِ الْحَقِّ وَأَنْ تُشْرِكُوا بِاللَّهِ مَا لَمْ يُنَـزِّلْ بِهِ سُلْطَانًا وَأَنْ تَقُولُوا عَلَى اللَّهِ مَا لا تَعْلَمُونَ
Rci: “Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, o čem nemáte ponětí.” (A’ráf: 33)
V tomto verši Alláh Svému Prorokovi صلى الله عليه و سلم přikazuje oznámit ostatním Jeho služebníkům to, co jim učinil zakázaným, příkazem „rci,” načež následuje výčet zakázakých věcí. Ty nejsou pouze odmítané, což by samo o sobě bylo důkazem jejich zákazu, ale z verše díky slovu „zakázal“ jasně vnímáme zákaz nade vší pochybnost. A tento zákaz přichází, jak verš vysvětluje, od Stvořitele, Vládce a Toho, který rozhoduje o běhu všech věcí, na což ukazuje slovní spojení „Pán můj.“
Následuje vzestupný výčet zákazů. Prvním je necudnost veřejná i skrytá, tedy obecně jakýkoli nemravný čin, ať už je vykonaný před ostatními, nebo v osamění. Dalším je hřích, označený zde slovem الإثم al-ism, které indikuje provinění či křivdu proti sobě samému. Následuje bezprávná svévole, což je zlé nakládání s ostatními a hrubý přístup k nim, ubližování druhým, nadávání, urážky, ostouzení, útoky na ně a jejich zabíjení, či cokoli jiného, co jim škodí a ubližuje. Následuje přidružování k Alláhu, což je jediný hřích, který Alláh provinilci nikdy neodpustí, pokud na něm hříšník zemře a setká se s Alláhem coby modloslužebník. A dále následují slova „o čem On neseslal oprávnění,“ což jednak ukazuje na to, že Alláh neseslal žádné oprávnění k tomu, aby k Němu bylo cokoli přidružováno v žádné z možných situací a nikdy a v žádném případě nedovolil uctívání čehokoli nebo kohokoli jiného, nežli Jeho Samotného, což ještě zesiluje již tak přísný zákaz. Následně verš končí tím, co je společným jmenovatelem všeho v něm uvedeného – a to je říkat o Alláhu to, o čem nemáme ponětí.
Proto je jedním z největších podob neposlušnosti vůči Alláhu to, když o Něm říkáme něco, o čem nemáme potuchy. Kdyby každý rozmyslel nad zoufalostí následků takového jednání, i ten, který jej zcela nezanechal, by jej ihned zanechal.
Připisovat Bohu společníky je tvrzením bez znalosti
Všichni ti, kteří říkají, že Ježíš je syn Boží, nebo že ‘Uzejr je syn Boží, či že Bůh je třetí z trojice, nebo že andělé jsou dcerami Božími, pronášejí o Alláhu slova beze znalosti. Kdokoli uctívá zbožné lidi přiblížené k Alláhu, Boží oblíbence, světce, modly a idoly a říká, že toto jsou jeho přímluvcové u Boha, pronáší o Alláhu slova bez znalosti.
Vznešený Alláh pravil:
وَيَعْبُدُونَ مِنْ دُونِ اللَّهِ مَا لا يَضُرُّهُمْ وَلا يَنْفَعُهُمْ وَيَقُولُونَ هَؤُلاءِ شُفَعَاؤُنَا عِنْدَ اللَّهِ قُلْ أَتُنَبِّئُونَ اللَّهَ بِمَا لا يَعْلَمُ فِي السَّمَاوَاتِ وَلا فِي الأَرْضِ سُبْحَانَهُ وَتَعَالَى عَمَّا يُشْرِكُونَ
Oni uctívají místo Boha něco, co jim nemůže ani škodit, ani prospívat; a říkají: “Toto jsou přímluvci naši u Boha!” Rci: “Chcete poučovat Boha o něčem, co by neznal na nebesích a na zemi? Sláva Mu, oč vznešenější je On než to, co k Němu přidružujete!” (Júnus: 18)
Povolovat zakázané a zakazovat povolené je tvrzením o Bohu bez znalosti
A kdokoli říká, že Alláh stvořil lidi a zanechal je svému osudu, aniž by jim něco přikázal či zakázal, že je nevzkřísí a nepožene ke zúčtování a ani je neodmění, dávaje na stejnou úroveň muslimy a ty, kteří se dopouštějí zločinů proti Alláhu, dobro konající staví na roveň zlo konajícím, ten hovoří o Alláhu bez znalosti.
Vznešený Alláh praví:
أَفَحَسِبْتُمْ أَنَّمَا خَلَقْنَاكُمْ عَبَثًا وَأَنَّكُمْ إِلَيْنَا لَا تُرْجَعُونَ فَتَعَالَى اللَّهُ الْمَلِكُ الْحَقُّ ۖ لَا إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ رَبُّ الْعَرْشِ الْكَرِيم
Domníváte se snad, že jsme vás stvořili jen bezúčelně a že k Nám nebudete navráceni?” Nechť je povznesen Bůh, vládce skutečný! Není božstva kromě Něho, Pána trůnu vznešeného! (Mu´minún: 115-116)
A také pravil:
أَفَنَجْعَلُ الْمُسْلِمِينَ كَالْمُجْرِمِينَ مَا لَكُمْ كَيْفَ تَحْكُمُونَ
Což učiníme ty, kdož do vůle Boží se odevzdali, stejnými jako hříšníky? Co je vám, že tak soudíte? (Kalem: 35-36)
Kdokoli tvrdí, že jakýkoli jiný zákon je lepší, nežli Zákon Boží, hovoří o Alláhu bez znalosti:
أَفَحُكْمَ الْجَاهِلِيَّةِ يَبْغُونَ ۚ وَمَنْ أَحْسَنُ مِنَ اللَّهِ حُكْمًا لِّقَوْمٍ يُوقِنُونَ
Cožpak oni touží po rozsudcích z doby nevědomosti? Kdo může být pro lid pevně přesvědčený lepším soudcem než Bůh? (Máida:50)
Kdokoli povoluje, co Alláh zakázal, či zakazuje, co Alláh povolil, ten hovoří o Alláhu bez znalosti:
قُلْ أَرَأَيْتُم مَّا أَنزَلَ اللَّهُ لَكُم مِّن رِّزْقٍ فَجَعَلْتُم مِّنْهُ حَرَامًا وَحَلَالًا قُلْ آللَّهُ أَذِنَ لَكُمْ ۖ أَمْ عَلَى اللَّهِ تَفْتَرُونَ
Zeptej se: “Co soudíte? Z toho, co Bůh seslal jako obživu, jste si učinili věci dovolené a zakázané.” Rci: “Dovolil vám to Bůh; anebo jste si sami vymyslili lež proti Bohu?” (Júnus: 59)
Znevažování Prorokových společníků je tvrzením o Bohu bez znalosti
Kdokoli se domnívá, že Alláh pro Svého Proroka صلى الله عليه و سلم nevybral ty nejlepší společníky a nejlepší manželky, ten hovoří o Alláhu bez znalosti:
كُنْتُمْ خَيْرَ أُمَّةٍ أُخْرِجَتْ لِلنَّاسِ
Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi (Áli ‘Imrán: 110)
النَّبِيُّ أَوْلَىٰ بِالْمُؤْمِنِينَ مِنْ أَنْفُسِهِمْ ۖ وَأَزْوَاجُهُ أُمَّهَاتُهُمْ ۗ
Prorok je bližší věřícím než oni sobě navzájem a jeho manželky jsou matkami jejich (Ahzáb: 5)
Na jiném místě Alláh praví:
وَالسَّابِقُونَ الْأَوَّلُونَ مِنَ الْمُهَاجِرِينَ وَالْأَنصَارِ وَالَّذِينَ اتَّبَعُوهُم بِإِحْسَانٍ رَّضِيَ اللَّـهُ عَنْهُمْ وَرَضُوا عَنْهُ وَأَعَدَّ لَهُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي تَحْتَهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا ۚ ذَٰلِكَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ
A Bůh nalezl zalíbení v prvních předchůdcích z přesídlenců a pomocníků a v těch, kdož je následovali ve zbožných skutcích a také oni nalezli zalíbeni v Bohu; On pak připravil pro ně zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní navěky přebývat budou a to úspěch bude nesmírný. (Tewba: 100)
Popírat Boží atributy a považovat je za pouhé metafory je tvrzením bez znalosti
Kdokoli popře něco z toho, čím Alláh popsal Sám Sebe, nebo z toho, čím Ho popsal Jeho Prorok صلى الله عليه و سلم, ten věru o Alláhu řekl něco bez znalosti, ačkoli by se domníval, že je to jen výklad či přiblížení. Alláh Sám nejlépe ví, Posel Boží صلى الله عليه و سلم je nejznalejší ze všech lidí a to, co Alláh a Jeho Posel صلى الله عليه و سلم říká, je pravda, jíž je třeba potvrdit.
Vznešený Alláh praví:
قُلْ أَأَنتُمْ أَعْلَمُ أَمِ اللّهُ
Kdo to ví lépe, vy, anebo Bůh? (Bekara: 140)
Kdokoli se domnívá, že Boží atributy a vlastnosti (arab. صفات الله sifátu lláh) jsou jen obraznými metaforami, ten řekl o Alláhu něco, o čem nemá znalost.
Vznešený Alláh řekl:
كَمِثْلِهِ شَيْءٌ ۖ وَهُوَ السَّمِيعُ الْبَصِيرُ
A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý. (Šúrá: 11)
Kdokoli smýšlí, že Alláh se skutečně nevznesl na Svůj Trůn, hovoří o Alláhu bez znalosti, neboť Vznešený Alláh pravil:
إِنَّ رَبَّكُمُ اللَّـهُ الَّذِي خَلَقَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ فِي سِتَّةِ أَيَّامٍ ثُمَّ اسْتَوَىٰ عَلَى الْعَرْشِ
Pánem vaším je vskutku Bůh, jenž stvořil nebesa i zemi v šesti dnech a potom se usadil na trůně Svém. (A’ráf: 54)
A podobně je tomu se všemi Božími atributy, které jsou popsány podobnými slovy. Potvrzujeme je a nevysvětlujeme a ačkoli jejich běžný význam v jazyce považujeme za známý, jejich skutečnou sémantickou náplň ve vztahu k Alláhu považujeme za něco, co uniká všem možnostem lidské představivosti, přesně tak, jak činili i naši zbožní předkové, popírajíce jakoukoli podobnost se stvořeními. Neptáme se jak přesně a tuto otázku považujeme za inovaci, slovy imáma Málika ibn Anas, jak je uvádí Sufján ibn ‘Ujejna: „Usazení se je známo, nelze pochopit, jak proběhlo, ptát se na to je inovací a věřit v to je povinností.“ 1
Popírat Boží předurčení či lidskou svobodnou vůli je tvrzením bez znalosti
Kdokoli smýšlí, že Alláh nepředurčil cokoli, co se týče jeho stvoření a že tato nepodléhají jeho vůli, ten řekl o Alláhu něco bez znalosti, neboť Vznešený Alláh řekl:
وَخَلَقَ كُلَّ شَيْءٍ فَقَدَّرَهُ تَقْدِيرًا
A On všechny věci stvořil a každé její osud určil. (Furkán: 2)
وَمَا تَشَاءُونَ إِلَّا أَن يَشَاءَ اللَّهُ رَبُّ الْعَالَمِينَ
Však přát si toho nebudete, pokud Bůh, Pán lidstva veškerého, nebude chtíti! (Tekwír: 29)
Kdo smýšlí, že člověk je přinucen proti své vůli konat tak, jak mu diktuje vůle Boží, ten řekl o Alláhu něco bez znalosti, neboť vznešený Alláh praví:
لِمَن شَاءَ مِنكُمْ أَن يَسْتَقِيمَ
těm z vás, kdo přejí si po stezce přímé jíti. (Tekwír: 28)
Smýšlet, že někteří smrtelníci znají nepoznatelné, je tvrzením bez znalosti
Kdo smýšlí, že Bohu blízcí jedinci, spravedliví, či věštci a hadači znají I nepoznatelné, ten o Alláhu hovoří beze znalosti, neboť On pravil:
قُلْ لَا يَعْلَمُ مَنْ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ الْغَيْبَ إِلَّا اللَّهُ
Rci: “Nikdo z těch, kdož jsou na nebesích i na zemi, nezná nepoznatelné kromě Boha.” (Neml: 65)
Kdokoli smýšlí, že se mu dostává vnuknutí od Alláha, ačkoli se mu ho nedostává, ten hovoří o Alláhu bez znalosti, neboť Alláh pravil:
وَمَنْ أَظْلَمُ مِمَّنِ افْتَرَى عَلَى اللَّهِ كَذِبًا أَوْ قَالَ أُوحِيَ إِلَيَّ وَلَمْ يُوحَ إِلَيْهِ شَيْءٌ وَمَنْ قَالَ سَأُنْزِلُ مِثْلَ مَا أَنْزَلَ اللَّهُ
Kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu lži si vymýšlí či říká: “Bylo mi sesláno vnuknutí,” zatímco mu nebylo vnuknuto vůbec nic, anebo ten, jenž hovoří: “Já mohu seslat podobné tomu, co seslal Bůh.” (An’ám: 93)
Neodvrhovat inovace znamená tvrzení o Bohu bez znalosti
Kdokoli smýšlí, že si lze k náboženství přimýšlet další věci a vymýšlet si nové způsoby, jak se přiblížit k Alláhu, ten hovoří o Alláhu bez znalosti, neboť Alláh řekl:
الْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الْإِسْلَامَ دِينًا ۚ
Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství. (Máida: 3)
أَمْ لَهُمْ شُرَكَاءُ شَرَعُوا لَهُمْ مِنَ الدِّينِ مَا لَمْ يَأْذَنْ بِهِ اللَّهُ ۚ
Což mají nevěřící společníky, kteří jim jako náboženství uzákonili to, co Bůh nedovolil? (Šúrá: 21)
Nebezpečí nepodložených tvrzení o Bohu
Toto byly rozmanité příklady situací, v nichž mají lidé tendenci hovořit o Bohu bez znalosti a vymýšlet si o něm. Nejde o vyčerpávající výčet, ale jen o nejčastější podoby tohoto ničivého velehříchu. Jedná se o nejúčinnější způsob, kterým se vkrádá šejtán do lidských srdcí.
Vznešený Alláh praví:
وَلَا تَتَّبِعُوا خُطُوَاتِ الشَّيْطَانِ ۚ إِنَّهُ لَكُمْ عَدُوٌّ مُّبِينٌ إِنَّمَا يَأْمُرُكُم بِالسُّوءِ وَالْفَحْشَاءِ وَأَن تَقُولُوا عَلَى اللَّهِ مَا لَا تَعْلَمُونَ
A nenásledujte stopy satanovy, vždyť on vaším nepřítelem je zjevným! On přikazuje vám jen špatnosti a hanebnosti, a abyste o Bohu říkali něco, o čem nemáte ponětí. (Bekara: 168-169)
Nebezpečí tohoto jevu je tak velké, že před ním Alláh varoval i svého Proroka صلى الله عليه وسلم:
وَلَوْ تَقَوَّلَ عَلَيْنَا بَعْضَ الْأَقَاوِيلِ لَأَخَذْنَا مِنْهُ بِالْيَمِينِ ثُمَّ لَقَطَعْنَا مِنْهُ الْوَتِينَ فَمَا مِنكُم مِّنْ أَحَدٍ عَنْهُ حَاجِزِينَ
A kdyby si on proti vůli Naší vymýšlel nějaká rčení, věru bychom jej vzali za jeho pravici a pak mu prořízli jeho srdečnici a žádný z vás by tomu nemohl zabránit. (Hákka: 44-47)
Víme, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم je tohoto uchráněn. Verš tím pádem o to více varuje před takovým jednáním.
Nepodložené tvrzení o Prorokovi je jako nepodložené tvrzení o Bohu
Do hlásání něčeho o Bohu bez znalosti spadá i protiřečení Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم, vkládání mu do úst toho, co neřekl a vymýšlení si o něm.
Posel Boží صلى الله عليه و سلم toto jasně odsoudil slovy:
مَنْ كَذَبَ عَلَىَّ مُتَعَمِّدًا فَلْيَتَبَوَّأْ مَقْعَدَهُ مِنَ النَّارِ
“Kdo o mně úmyslně zalže, nechť pro sebe očekává, že bude usazen na místo v Ohni.” 2
Podle jiné verze dodal také:
إِنَّ كَذِبًا عَلَىَّ لَيْسَ كَكَذِبٍ عَلَى أَحَدٍ
“Kdo o mně zalže, není to, jako by zalhal o komkoli jiném…” 3
Nepodložené tvrzení o Koránu a o Šarí’i je jako nepodložené tvrzení o Bohu
Bez důkazu či platného argumentu něco tvrdit o Knize Boží také znamená tvrdit něco o Bohu bez znalosti.
Abú Mulejka uvádí, že kdosi se tázal Abú Bekra as-Siddíka رضي الله عنه na jistý koránský verš a on řekl: “Která zem by mne unesla, které nebe by mne zastínilo, kam bych šel a co bych dělal, pokud bych o Knize Boží řekl něco, co tak nebylo zamýšleno!” 4
A stejně tak i odpovídat na otázky o náboženství bez patřičné znalosti znamená hlásat něco o Bohu, o čem člověk nemá ponětí.
Abú Husajn al-Asedí si posteskl: “Věru mezi vámi jsou i tací, kteří si troufají odpovídat na otázky takové, které kdyby byly předloženy Omaru ibnu l-Chattábovi, svolal by na poradu všechny účastníky bitvy na Bedru.” 5
Proto také Ibn Sírín konstatoval: “I kdyby člověk zemřel zcela nevzdělán, bylo by to pro něho mnohem lepší, než kdyby o Alláhu hovořil to, o čem nemá ponětí.” 6
Prosíme Alláha, aby nás obdařil co nejvíce znalostmi a správným pochopením víry a utíkáme se k Němu před zlem tvrzení o Alláhu bez důkazu a znalosti a připisování lži našemu Pánu, který nás stvořil. Ámín.