O klopení pohledu

person closed eyes

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je bludem a každý blud skončí v Pekelném Ohni.

Alláh Vznešený pravil:

يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا

Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh nám přikazuje:

قُل لِّلْمُؤْمِنِينَ يَغُضُّوا مِنْ أَبْصَارِهِمْ وَيَحْفَظُوا فُرُوجَهُمْ ۚ ذَٰلِكَ أَزْكَىٰ لَهُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ خَبِيرٌ بِمَا يَصْنَعُونَ ‎﴿٣٠﴾‏ وَقُل لِّلْمُؤْمِنَاتِ يَغْضُضْنَ مِنْ أَبْصَارِهِنَّ وَيَحْفَظْنَ فُرُوجَهُنَّ وَلَا يُبْدِينَ زِينَتَهُنَّ إِلَّا مَا ظَهَرَ مِنْهَا ۖ

Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví – a to je pro ně čistší, vždyť Bůh dobře je zpraven o všem, co konají. A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné.“ (Núr: 30-31)

V těchto verších Vznešený Alláh zapovídá nejprve a primárně mužům a posléze i ženám, aby klopili svůj zrak a nenechávali šejtána rozdmýchávat uvnitř jejich hrudí zhoubné a ničivé tužby a chtíče, protože, slovy Ibnu l-Kajjima al-Džewzíje „zakázaný pohled je jedním z otrávených šípů prokletého šejtána.1

Ibnu l-Kajjim také řekl:

Oko je zrcadlem srdce. Pokud člověk sklopí svůj pohled, také srdce utlumí své tužby a chtíče. Pokud se však člověk bude dívat dál, tužby a chtíče v jeho srdci bude provokovat tím více.2

Není totiž ničeho, co by šejtánovi v jeho cíli pomáhalo více, nežli nedovolený pohled, neboť zrak je největší branou do lidského srdce.

Jak říká básník: „Pohled (arab. نظرة nazra), pak úsměv (arab. فابتسامة fe-btisáma), pak pozdrav (arab. فسلام fe-selám), pak rozhovor (arab. فكلام fe-kelám), pak schůzka (arab. فموعد fe-mew’id) a pak intimní setkání (arab. فلقاء fe-liká).

A záměrem Vznešeného Alláha a Jeho Zákona není nic jiného, než nás před šejtánovými lstmi ochránit. Je daleko snažší bránit chorobě, aby vznikla, než ji posléze pracně léčit.

Vznešený Alláh praví:

يُرِيدُ اللَّهُ أَن يُخَفِّفَ عَنكُمْ ۚ وَخُلِقَ الْإِنسَانُ ضَعِيفًا ‎

Bůh přeje si vám ulehčit, vždyť člověk byl věru stvořen slabým.“ (Nisá: 28)

Sufján as-Sewrí o tomto verši řekl: „Žena projde okolo muže a on se nedokáže ubránit tomu, aby se na ni chtivě podíval. A nemá z toho vůbec žádný užitek. Je snad nějaká větší slabost?3

V hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Božíصلى الله عليه وسلم říká:

إِنَّ اللَّهَ كَتَبَ عَلَى ابْنِ آدَمَ حَظَّهُ مِنَ الزِّنَا، أَدْرَكَ ذَلِكَ لاَ مَحَالَةَ، فَزِنَا الْعَيْنِ النَّظَرُ، وَزِنَا اللِّسَانِ الْمَنْطِقُ، وَالنَّفْسُ تَمَنَّى وَتَشْتَهِي، وَالْفَرْجُ يُصَدِّقُ ذَلِكَ كُلَّهُ وَيُكَذِّبُهُ

Alláh předepsal synu Adamovu jeho spoluvinu na cizoložství, které se nemůže nijak vyhnout. Cizoložstvím oka je potom pohled, cizoložstvím jazyka je pak rozhovor, lidské nitro touží a prahne a pohlaví toto vše buď potvrdí, anebo popře.4

Z důvodu preventivní sankce pak islám, jak jsme už viděli, vybízí ke klopení zraku a varuje před nedovoleným pohledem na zakázané, jak podle Burejdy ibnu l-Hásib al-Aslemího Posel Boží صلى الله عليه وسلم učil svého bratrance a zetě ‘Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه:

يَا عَلِيُّ لاَ تُتْبِعِ النَّظْرَةَ النَّظْرَةَ فَإِنَّ لَكَ الأُولَى وَلَيْسَتْ لَكَ الآخِرَةُ

Ó ‘Alí, nenásleduj svůj první pohled dalším, neboť ačkoli za první nebudeš trestán, na druhý už nemáš právo!5

Džerír ibn ‘Abdilláh رضي الله عنه se tázal Posla Božího صلى الله عليه وسلم na nenadálý pohled do tváře nepříbuzné ženy a on mu přikázal sklopit zrak.6

‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vyprávěl, jak Posel Boží صلى الله عليه وسلم obrátil tvář jeho bratra al-Fadla رضي الله عنها na opačnou stranu, když s ním jel na stejném zvířeti a za Poslem Božím صلى الله عليه وسلم přišla se svou otázkou jistá žena z Benú Chas’am.7

‘Ubáda ibn Sámit رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

اضْمَنوا لي سِتًّا مِن أنفُسِكم أضمَنْ لكمُ الجنَّةَ

Zaručte se mi za šestero na vás samých a já vám zaručím o Ráj!

a mezi nimi uvedl také:

وغُضُّوا أبْصارَكم

… klopte svůj zrak …8

Klopit zrak učili své následovníky i společníci Posla Božího صلى الله عليه وسلم. Anas ibn Málik رضي الله عنه řekl: „Spatříš-li na ulici cizí ženu, zavři oči, dokud neodejde.9

A toto bylo i praxí našich zbožných předků.

Ibn Sírín pravil: „Nikdy jsem nepřistoupil k ženě, dokonce ani ve spánku, natož za bdělosti, kromě Umm ‘Abdilláh (tj. jeho manželky).“ Také řekl: „Věru jsem ve spánku uviděl ženu a uvědomil jsem si, že mi není dovolena, načež jsem odvrátil svůj zrak.10

Sa’íd ibn Musejjib pravil: „Ničeho se pro sebe nebojím tolik, jako pokušení žen.“ Bylo mu řečeno: „Ó Abú Muhammede, ale takoví jako ty už přece netouží po ženách a ani ženy netouží po nich.“ Odvětil: „Ne, je to přesně tak, jak říkám.“ A to byl v té době už dávno slepým starcem.11

Wekí’ ibnu l-Džerráh vypráví, že jedou šel se Sufjánem as-Sewrím na sváteční modlitbu a on mu řekl: „Tou první věcí, již nám byla dnešního dne přikázána, je klopit a odvracet svůj pohled.12

Hassán ibn Abí Sinán se jednou vrátil ze sváteční modlitby domů a jeho manželka mu vyčetla: „Tak kolik krásných žen jsi dnes viděl?“ Když se ho nepřestávala ptát, odpověděl jí: „Běda ti! Za celou dobu co odešel ven a vrátil se k tobě jsem neviděl nic, nežli jen svůj palec u nohy!13

Věřící! Pečujte o čistotu a cudnost svého srdce čistotou a cudností svých očí, abyste pocítili sladkost víry, ostrost vnitřního zraku a požehnání v čemkoli, na co se podíváte! Upírejte svůj pohled jen na to, co je dovoleno, neboť Alláh je ten, který vás obdařil zrakem a určil hranice dovoleného a zakázaného pohledu, shodně svým slovům:

قُلْ هُوَ الَّذِي أَنشَأَكُمْ وَجَعَلَ لَكُمُ السَّمْعَ وَالْأَبْصَارَ وَالْأَفْئِدَةَ ۖ قَلِيلًا مَّا تَشْكُرُونَ

Rci: „On je ten, kdo vzniknout vám dal a daroval vám sluch, zrak i srdce – a jak málo jste vděčni!“ (Mulk: 23)

(…)

Služebníci Boží!

Vznešený Alláh praví:

يَعْلَمُ خَائِنَةَ الْأَعْيُنِ وَمَا تُخْفِي الصُّدُورُ ‎

Bůh dobře zná proradnost očí i vše, co v hrudích je skryto.“ (Gháfir: 19)

Vznešený Alláh vidí vás i to, na co se díváte a není Mu skryto nic, co toužíte spatřit! Chraňte svůj zrak před pohledem na zakázané nejen na ulicích a během letních radovánek, ale také při používání masmédií, internetu a sociálních sítí. Dodržujte všechny předpisy islámu, jejichž cílem je ochrana zraku a podpora odvracení pohledu, jako je především šarí’atský oděv a zákaz bezpotřebného míšení mezi oběma pohlavími. Vznešený Alláh praví:

يَا بَنِي آدَمَ لَا يَفْتِنَنَّكُمُ الشَّيْطَانُ كَمَا أَخْرَجَ أَبَوَيْكُم مِّنَ الْجَنَّةِ يَنزِعُ عَنْهُمَا لِبَاسَهُمَا لِيُرِيَهُمَا سَوْآتِهِمَا ۗ

Synové Adamovi! Nechť vás nepokouší satan tak, jako způsobil odchod rodičů vašich z ráje, strhávaje z nich oděv, aby jim ukázal nahotu jejich!“ (A’ráf: 27)

Pro muže je prvotní povinností klopit zrak, jako je pro ženu povinnost hidžábu, protože mužská touha vidět a prahnout po viděném je na stejné úrovni, jako ženská touha být viděna a být objektem mužské přízně. To ale neznamená, že zrak nemá klopit i žena. Pro ženu je naopak primární povinností zůstat neviděna a skrýt svou nahotu před muži. To ale neznamená, že povinnost skrýt nahotu a nosit šarí’atsky přijatelný oděv neplatí i pro muže.

Klopení a odvracení zraku se týká dokonce i pohledu na to, co je zakázáno vidět na stejném pohlaví.

Posel Boží صلى الله عليه وسلم v hadísu Abú Sa’ída al-Chudrího رضي الله عنه říká:

لاَ يَنْظُرُ الرَّجُلُ إِلَى عَوْرَةِ الرَّجُلِ وَلاَ الْمَرْأَةُ إِلَى عَوْرَةِ الْمَرْأَةِ

Muž nechť se nedívá na nahotu jiného muže, ani žena na nahotu jiné ženy.“ Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 338.

Muslimové! Skutečný muž, v němž je aspoň špetka skutečného mužství a zdravé mužné žárlivosti, přece nepřenese přes srdce, aby byla jeho matka, sestra, žena nebo dcera někým cizím okukována. A proto ani on sám by neměl okukovat cizí ženy, protože i ony jsou něčími matkami, sestrami, dcerami či manželkami!

Prosíme Alláha, aby nám dal sílu klopit naše pohledy, chránit naše oči před zakázaným a uchovat čistotu našich srdcí na tomto světě a obdařil nás nejkránějším pohledem – spatřením Jeho Tváře na světě onom. Ámín!

  1. Viz al-Džewábu l-káfí, str. 415.
  2. Viz Rewdatu l-muhibbín, str. 109.
  3. Zaznamenal Abú Nu’ajm al-Isfahání v Hiljetu l-awlijá, 7/68.
  4. Hadís je muttefekun ‘alejhi, zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6243; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2657.
  5. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2149; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2777; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 22991; ad-Dárimí v Sunenu, hadís č. 2626; a al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 2827. Jako hasan li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, 3046.
  6. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2159.
  7. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1334.
  8. Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 22809; al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 8279; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 271; a Ibn Abi d-Dunjá v Mekárimu l-achlák, hadís č. 116. Al-Albání ho na základě všech cest jeho podání doložil jako sahíh v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 1470.
  9. Zaznamenal Ahmed v az-Zuhd, 1/259.
  10. Zaznamenal Chatíb al-Baghdádí v Táríchu Baghdád, 5/336.
  11. Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 4/241.
  12. Zaznamenal Ibn Abi d-Dunjá v al-Wera’, podání č. 66.
  13. Zaznamenal Ibn Abi d-Dunjá v al-Wera’, podání č. 68.