بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Tento svět je krásný, protože je stvořen Nádherným, který miluje nádheru. Alláh upozorňuje na krásu, soulad a dokonalost stvoření tohoto světa na mnoha místech v Koránu, jako když praví:
مَّا تَرَىٰ فِي خَلْقِ الرَّحْمَٰنِ مِن تَفَاوُتٍ ۖ فَارْجِعِ الْبَصَرَ هَلْ تَرَىٰ مِن فُطُورٍ
„A nespatříš ve stvoření Milostiplného nesouměrnost žádnou! Pozvedni jen zrak svůj, zda uvidíš nespojitost nějakou!“ (Mulk: 3)
اللَّهُ الَّذِي جَعَلَ لَكُمُ الْأَرْضَ قَرَارًا وَالسَّمَاءَ بِنَاءً وَصَوَّرَكُمْ فَأَحْسَنَ صُوَرَكُمْ وَرَزَقَكُم مِّنَ الطَّيِّبَاتِ ۚ ذَٰلِكُمُ اللَّهُ رَبُّكُمْ ۖ فَتَبَارَكَ اللَّهُ رَبُّ الْعَالَمِينَ
„Bůh je ten, jenž pro vás zemi příbytkem stálým učinil a nebesa nad vámi budovou; on vyrovnal vás a podobu krásnou vám dal a pokrmy výtečné vám uštědřil. Takový je Bůh, váš Pán! Požehnán buď Bůh, Pán lidstva veškerého.“ (Gháfir: 64)
Alláh nám přikazuje vnímat krásu stvoření, živé i neživé přírody:
أَلَمْ تَرَ أَنَّ اللَّهَ أَنزَلَ مِنَ السَّمَاءِ مَاءً فَأَخْرَجْنَا بِهِ ثَمَرَاتٍ مُّخْتَلِفًا أَلْوَانُهَا ۚ وَمِنَ الْجِبَالِ جُدَدٌ بِيضٌ وَحُمْرٌ مُّخْتَلِفٌ أَلْوَانُهَا وَغَرَابِيبُ سُودٌ ﴿٢٧﴾ وَمِنَ النَّاسِ وَالدَّوَابِّ وَالْأَنْعَامِ مُخْتَلِفٌ أَلْوَانُهُ كَذَٰلِكَ ۗ إِنَّمَا يَخْشَى اللَّهَ مِنْ عِبَادِهِ الْعُلَمَاءُ ۗ إِنَّ اللَّهَ عَزِيزٌ غَفُورٌ ﴿٢٨﴾
„Což nevidíš, jak Bůh z nebe vodu sesílá, jejíž pomocí dáváme vyrůst plodům rozličných druhů? A na horách jsou pruhy bílé a červené a různobarevné i temně černé. A také mezi lidmi, zvířaty a dobytkem jsou druhy rozličné. Tak tomu je! A obávají se Boha ze služebníků Jeho ti nejmoudřejší a Bůh věru je mocný a odpouštějící.“ (Fátir: 27-28)
Vznešený hovoří i o krásách zvířecího světa:
وَالْأَنْعَامَ خَلَقَهَا ۗ لَكُمْ فِيهَا دِفْءٌ وَمَنَافِعُ وَمِنْهَا تَأْكُلُونَ ﴿٥﴾ وَلَكُمْ فِيهَا جَمَالٌ حِينَ تُرِيحُونَ وَحِينَ تَسْرَحُونَ ﴿٦﴾
„A stvořil dobytek, z nějž pro vás jsou oděvy i užitek jiný a z nichž i potravu svou máte, a je v nich pro vás krása, když navečer se z pastvy navracíte i když za jitra je vyháníte.“ (Nahl: 5-6)
Alláh nás skrze poselství proroků, těch dávných i toho posledního, mír s nimi všemi, učí vážit si života a hledat v něm krásu a naději, pro kterou stojí za to žít.
Tak Ja’kúb, mír s ním, v době, když postrádal svého syna, řekl svým zbývajícím:
وَلَا تَيْأَسُوا مِن رَّوْحِ اللَّهِ ۖ إِنَّهُ لَا يَيْأَسُ مِن رَّوْحِ اللَّهِ إِلَّا الْقَوْمُ الْكَافِرُونَ
„A neztrácejte naději v laskavost Boží, vždyť jen lidé nevěřící ztrácejí naději v laskavost Boží!“ (Júsuf: 87)
Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprvávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم odsuzoval, když si někdo přál zemřít. Řekl:
لاَ يَتَمَنَّيَنَّ أَحَدُكُمُ الْمَوْتَ مِنْ ضُرٍّ أَصَابَهُ، فَإِنْ كَانَ لاَ بُدَّ فَاعِلاً فَلْيَقُلِ اللَّهُمَّ أَحْيِنِي مَا كَانَتِ الْحَيَاةُ خَيْرًا لِي، وَتَوَفَّنِي إِذَا كَانَتِ الْوَفَاةُ خَيْرًا لِي.
„Nechť nikdo z vás nikdy netouží po smrti kvůli újmě, která ho postihla! Pokud už tak musí učinit, nechť řekne: „Ó Bože, drž mě naživu, dokud pro mne bude lepší žít, nebo mne usmrť, pokud pro mne bude lepší zemřít.“1
Toto byl i přístup zbožných předků. Hunnád al-Kúfí uvádí, že Abú Zubján řekl: „Seděl jsem u ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما a on zaslechl nějakého muže, jak si přeje smrt. Ibn Omar se podíval zvedl svůj pohled a pravil: „Nepřejte si smrt, stejně jednou umřete. Raději vzývejte Alláha Vznešeného, aby vám dopřál pohody.“2
Krásné a dobré je stvoření Boží, nečiňme si ho ohavným a zlým. Alláh v Koránu zachoval příkaz proroka Šu’ajba, mír s ním, jeho lidu:
وَلَا تُفْسِدُوا فِي الْأَرْضِ بَعْدَ إِصْلَاحِهَا ۚ ذَٰلِكُمْ خَيْرٌ لَّكُمْ إِن كُنتُم مُّؤْمِنِينَ
„A nešiřte zkázu na zemi poté, co stala se na ní náprava – a věru to bude pro vás lepší, jste-li věřící!“ (A’ráf: 85)
Snad nejhoršími podobami šíření zkázy po světě a zohavování Božího řádu je vražda a sebevražda.
Alláh přísně odsoudil zabíjení nevinných, když řekl:
مَن قَتَلَ نَفْسًا بِغَيْرِ نَفْسٍ أَوْ فَسَادٍ فِي الْأَرْضِ فَكَأَنَّمَا قَتَلَ النَّاسَ جَمِيعًا وَمَنْ أَحْيَاهَا فَكَأَنَّمَا أَحْيَا النَّاسَ جَمِيعًا
„Ten, jenž zabije jediného člověka – nikoliv dle práva odplaty anebo za to, že šířil zkaženost na zemi – jako by zabil lidstvo veškeré. A ten, kdo zachrání život jedinému člověku, jako by zachránil lidstvo veškeré.“ (Máida: 32)
A ohledně sebevraždy Vznešený Alláh praví:
وَلَا تَقْتُلُوا أَنفُسَكُمْ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ بِكُمْ رَحِيمًا
„A nezabíjejte sami sebe, věru Bůh je vůči vám smilovný!“ (Nisá: 29)
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَنَ قَتَلَ نَفْسَهُ بِحَدِيدَةٍ فَحَدِيدَتُهُ فِي يَدِهِ يَتَوَجَّأُ بِهَا فِي بَطْنِهِ فِي نَارِ جَهَنَّمَ خَالِدًا مُخَلَّدًا فِيهَا أَبَدًا وَمَنْ شَرِبَ سَمًّا فَقَتَلَ نَفْسَهُ فَهُوَ يَتَحَسَّاهُ فِي نَارِ جَهَنَّمَ خَالِدًا مُخَلَّدًا فِيهَا أَبَدًا وَمَنْ تَرَدَّى مِنْ جَبَلٍ فَقَتَلَ نَفْسَهُ فَهُوَ يَتَرَدَّى فِي نَارِ جَهَنَّمَ خَالِدًا مُخَلَّدًا فِيهَا أَبَدًا
„Kdo sám sebe zabije ostřím, bude toto ostří držet a bude se bodat do svého břicha v Ohni Pekelném navěky věků. Kdokoli vypije jed a zabije se tak, bude ho polykat i v Ohni Pekelném navěky věků. Kdo se vrhne z útesu a zabije se tak, bude se z něj vrhat i v Ohni pekelném navěky věků.“3
Hledejte krásu na tomto světě a učiňte dobrý skutek smyslem svého života. Pečujte v životě o své rodiny a své děti, buďte, muži, skutečnými hlavami své domácnosti a zaměstnejte své potomky užitečnou prací. Znejte právo svých rodičů, právo učených osob a právo představených nad vámi. Plňte právo každého a mějte se na pozoru před násilím vůči komukoli a zanedbáváním pout v rodině, protože toto dvojí uspišuje trest ještě na toto světě.
Abú Bekra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
مَا مِنْ ذَنْبٍ أَجْدَرُ أَنْ يُعَجِّلَ اللَّهُ لِصَاحِبِهِ الْعُقُوبَةَ فِي الدُّنْيَا مَعَ مَا يَدَّخِرُ لَهُ فِي الآخِرَةِ – مِنَ الْبَغْىِ وَقَطِيعَةِ الرَّحِمِ
„Není hříchu, který by si zasloužil potrestat rychleji a exemplárněji ještě na tomto světě, vedle trestu, který je odložen i na svět onen, nežli násilí a zpřetrhávání rodinných pout.“4
(…)
Služebníci Boží!
Na tomto světě jsme pro plnění našeho největšího úkolu – oddaně sloužit Alláhu (arab. العبودية al-‘ubúdíja). Tento svět není slzavým údolím ani vězením. A není ani Rájem, v němž neexistuje nepohodlí a problémy. Šťasten ten, kdo pozná jeho podstatu.
Vznešený Alláh každému z nás proto říká:
يَا أَيُّهَا الْإِنسَانُ إِنَّكَ كَادِحٌ إِلَىٰ رَبِّكَ كَدْحًا فَمُلَاقِيهِ
„Člověče, věru se usilovně snažíš o Pána svého a vskutku s Ním dojde k setkání!“ (Inšikák: 6)
Tento svět není cílem sám pro sebe, ale je prostředkem k získání Boží spokojenosti a odměny u něj. Úkolem skutečného věřícího je najít tu správnou harmonii mezi světským a duchovním:
وَابْتَغِ فِيمَا آتَاكَ اللَّهُ الدَّارَ الْآخِرَةَ ۖ وَلَا تَنسَ نَصِيبَكَ مِنَ الدُّنْيَا ۖ وَأَحْسِن كَمَا أَحْسَنَ اللَّهُ إِلَيْكَ ۖ وَلَا تَبْغِ الْفَسَادَ فِي الْأَرْضِ ۖ إِنَّ اللَّهَ لَا يُحِبُّ الْمُفْسِدِينَ
„Spíše usiluj pomocí toho, co ti Bůh daroval, o dosažení příbytku posledního! Nezapomínej na úděl svůj v životě pozemském a čiň dobré tak, jak Bůh učinil dobré tobě! A neusiluj o pohoršení na zemi, vždyť Bůh nemá rád ty, kdo zkaženost šíří!“ (Kasas: 77)
Zaměstnejte, bratři, své potomky užitečnou prací pro tento i onen svět, aby získali odolnost, nepodlehli jedovatým myšlenkám a konečně poznali, o čem je opravdový život. Aby nebyli jako oni poflakující se mladíci, které Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه přetáhl bičem a řekl: „Věru nesnáším vidět, že někdo zahálčí a nepracuje ani pro tento, ani pro posmrtný život!“5
Při Alláhu! Jak moc by dneší mládež, kvůli nedostatku své morálky a mužnosti, potřebovala Omarův bič!
Ó Bože, naprav naši situaci v tomto i na onom světě, nedej nám podlehnout a učiň nás Tvými nejoddanějšími služebníky až do naší smrti. Ámín!
- Zaznamenali v lehce odlišných verzích al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5671; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2680.
- Viz az-Zuhd, str. 443.
- V lehce odlišných verzích zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5778; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 110 a toto je jeho verze.
- V různých verzích zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2511 jako hasan sahíh; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4211 a toto je jejich verze; dále Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4902 a Ahmed v Musnedu, hadís č. 20374. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 5704.
- Zaznamenal al-Džewherí v as-Siháh, 1/302.