بسم الله الرحمان الرحيم
بسم الله الرحمان الرحيم
A potom, milí bratři a sestry v islámu, Alláh Nejvznešenější, ustavil bezpočet znamení jako důkaz své Božské Jedinosti a Výlučnosti, vyvracející nesmyslnost přidružování k Němu. Mezi tato znamení zmíněná v Koránu zařadil i stvoření manželek z mužů samých. Říká (ve významu): „Bůh dal vám manželky mezi vámi zrozené a učinil vám z manželek vašich syny a vnuky a uštědřil vám všemožné věci výtečné. Což věřit budou v božstva falešná, jsouce tak za dobrodiní Boží nevděční?“ (Nahl:72) Učinil pro ženu jejího muže a pro muže jeho ženu tou nejbližší bytostí. Vzájemně jsou si rodiči svých dětí, které po sobě zanechávají a zárukou pokračování jejich vlastního rodu a vlastní existence na tomto světě. Vzájemně jsou si strážci těch nejskrytějších a nejdůvěrnějších tajemství, neboť mezi nimi neexistuje místo studu a není nikomu z nich dovoleno vynášet intimnosti jejich vztahu mimo dům. Vzájemně jsou si ochranou před Božím trestem, neboť sobě jsou jednak jedinou cestou k uspokojení pohlavního pudu skrze povolené a též jsou sobě také branou ráje – manžel skrze ohleduplnost, jemnost a shovívavost ke své ženě dosahuje nejvyššího stupně morálnosti – a manželka, skrze svou obětavost, oddanost a poslušnost svému muži vstupuje do ráje a je zachráněna před peklem. Oba zároveň jsou pod přímou hrozbou toho, že žádná křivda, či nesplnění závazku nezůstane Alláhu, Znalému a Zpravenému, skryta. Nyní připomeneme několik momentů ze sunny Posla Božího صل الله عليه وسلم a odkazu našich zbožných předků, týkajících se vzájemné lásky a náklonnosti mezi muži a ženami v manželství. Nejlepším příkjladem je pro nás Boží Posel صل الله عليه وسلم. Ibn Kajjím říká v Zádu l-me’ád: „Posel صل الله عليه وسلم se krásně choval ke svým ženám a užíval si času stráveného s nimi.“ Říkal: „Nejlepší z vás jsou ti, kteří jsou nejlepší ke svým manželkám a já jsem nejlepší ke svým manželkám.“ O své ženě Chadídži bint Chuwejlid říká Posel صل الله عليه وسلم: „Chadídža je upřednostněna nad všemi ženami této ummy, jako je Merjem upřednostněna nad všemi ženami světa.“ Zaznamenali Bezzár a Taberání. Tolik znamenala pro Posla Božího, že když se navrátil do Mekky jako vítěz, vůdce a sjednotitel arabských kmenů pod praporem tewhídu, nechal svůj stan postavit blízko jejímu hrobu. Udržoval také stále dobrý vztah k jejím přátelům a rodině. Matka věřících ‘Áiša vypráví: „Necítila jsem tolik žárlivosti vůči ani jediné z žen Posla Božího صل الله عليه وسلم, kromě vůči Chadídži, ačkoli jsem ji nezastihla. Posel Boží صل الله عليه وسلم, když porazil ovci, říkával: „Pošlete maso také Chadídžiným přátelům.“ Jednou jsem jej něčím nazlobila a tak jsem řekla: „Ach, Chadídža…“ „Jsem živen láskou k ní,“ odvětil on.“ Podle Muslima. V Buchárího podání říká ‘Áiša: „Jakoby nebylo jiné ženy na světě, než Chadídže,“ načež Posel صل الله عليه وسلم odpovídá: „Ona byla taková a taková a od ní jsem měl děti.“ Jednoho dne Chadídžina sestra Hála žádala vstoupit do Prorokova صل الله عليه وسلم domu a její hlas mu připomenul hlas Chadídže. Prorok صل الله عليه وسلم se zaradoval a řekl: „Můj Alláhu, to je Hála bint Chuwejlid!“ ‘Áiša zacítila žárlivost a řekla Prorokovi: „Proč pořád vzpomínáš tu stařenu, která již dávno zemřela a kterou ti Alláh zaměnil za lepší ženu?“ Tehdy se Posel صل الله عليه وسلم zamračil a rozzlobil jako nikdy předtím: „Při Alláhu, Alláh mne neobdařil lepší ženou než byla ona. Ona uvěřila v mé poselství, když to druzí odmítali učinit, věřila mi, když mne druzí obviňovali ze lži, pomohla mi svým majetkem, když mne druzí o vše zkracovali a Alláh mne obdařil dětmi jen s ní, ale s žádnou jinou ne.“ Zaznamenal Ahmed od ‘Áiše. Když se Amr ibn al-Ás otázal Proroka صل الله عليه وسلم, kdo z lidí mu je nejmilejší, odpověděl: „‘Áiša.“ „A z mužů?“ otázal se znovu Amr. „Její otec,“ odpověděl Prorok صل الله عليه وسلم. Ibn Hibbán též na autoritu ‘Áiše zaznamenal, že jí Prorok صل الله عليه وسلم přislíbil, že se stane jeho manželkou na tomto i na onom světě. Ibn Kajjím v Zádu l-Me’ád popisuje Prorokův صل الله عليه وسلم vztah k ‘Áiši: „Posílal jí skupinky dívek z Ansár, které si s ní hrály a bavily se. Kdykoli jej požádala o něco, v čem není hříchu, on by jí to přání vyplnil. Kdykoli by se napila z nějaké nádoby, on by přiložil svá ústa na místo, kde předtím byla její a pil. Když jídala maso z kosti, vzal kost a jedl pak ze stejného místa, odkud předtím i ona. Lehával jí v klíně a recitoval Korán s hlavou v jejím klíně. Také jí dovoloval zábavu, ukazoval jí Habešany, jak si hrají s kopími v jeho mešitě. Ona se mu opřela o rameno a dívala se. Vzpomíná se, že spolu dvakrát závodili na cestách a jednou se laškovně strkali u vchodu svého domu.“ Ibn Mádža zaznamenal, že jednou předhonila ‘Áiša Proroka صل الله عليه وسلم, a po čase Prorok ji a řekl: „To máš za to.“ Sahíh. Podobně vyhlížel i manželský život nejpříkladnějších párů z řad prvních generací muslimů, za které zde uvedeme příklady z manželského života ‘Alího ibn Abí Tálib, Prorokova صل الله عليه وسلم bratrance a zetě a jeho ženy, Fátimy bint Muhammed. Vždyť sám Posel Boží صل الله عليه وسلم blahoslovil jejich manželství: „Alláh nechť jim pomáhá, požehná jim a obdaří je počestným potomstvem!“ Když ‘Alí, ač znaven po náročném dni, přehlížeje vrtochy své ženy, spatřil miswák v ústech Fátimy, řekl: „Ó miswáku, kéž bys jen znal, v čích rukou se nalézáš, v čích ústech dlíš, čích rtů se dotýkáš! Blaze tobě!“
Alláhumma, prosíme Tě, aby si bdil nad našimi rodinami a požehnal našim manželstvím! Ámín!