بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného. (Ahzáb: 70-71)
Vznešený a urozený Hasan ibn ‘Alí ibn Abí Tálib رضي الله عنهما, syn čtvrtého chalífy této ummy a vnuk nejlepšího z potomků Adamových, Posla Božího صلى الله عليه و سلم, vypověděl, že se od svého dědečka naučil následujícímu velkolepému pravidlu:
دَعْ مَا يُرِيبُك إلَى مَا لَا يُرِيبُك.
„Zanechej toho, o čem pochybuješ, ve prospěch toho, o čem pochyby nemáš.“ 1
Milí bratři a sestry v islámu!
Žijeme v době, kdy se na nás odevšad valí velké množství informací – pro posouzení jediného výtisku novin je jich třeba znát více, než kolik jich bylo v celé středověké knihovně. Mnohdy nemáme patřičné schopnosti, abychom ve smysluplně krátkém okamžiku rozeznali pravdu od lži, zařídili se podle toho a vyvodili správné závěry a podnikli adekvátní rozhodnutí. Proto jsem se rozhodl upřít dnes naši pozornost na novodobý nešvar – problém fám a konspirací. A věřte či ne – Korán a Sunna obsahují účinné a skvělé léky také na tuto chorobu.
Vznešený Alláh nám přikazuje vždy všechny informace důkladně prověřovat:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِن جَاءَكُمْ فَاسِقٌ بِنَبَإٍ فَتَبَيَّنُوا أَن تُصِيبُوا قَوْمًا بِجَهَالَةٍ فَتُصْبِحُوا عَلَىٰ مَا فَعَلْتُمْ نَادِمِينَ
Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hanebník s nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili lidi a abyste nemusili litovat toho, co jste učinili. (Hudžurát:6)
Tedy nikdy nevynášejme žádné soudy či stanoviska, dokud si nejsme skutečně jisti, že stojí na neochvějných vstupních údajích. Buďme spolehlivými zdroji a nikoli hlasnými troubami povídaček a novinářských kachen.
Od Posla Božího صلى الله عليه و سلم se nám zachovala druhá dobrá rada:
كَفَى بِالْمَرْءِ كَذِبًا أَنْ يُحَدِّثَ بِكُلِّ مَا سَمِعَ .
„Člověku k tomu, aby lhal, stačí už jen to, že bude roznášet dál vše, co slyšel.“2
Fámy se šířily už o Poslu Božím صلى الله عليه و سلم a zmiňuje je i Korán, když odmítá falešná obvinění na svou adresu:
وَمَا هُوَ بِقَوْلِ شَاعِرٍ ۚ قَلِيلًا مَّا تُؤْمِنُونَ وَلَا بِقَوْلِ كَاهِنٍ ۚ قَلِيلًا مَّا تَذَكَّرُونَ تَنزِيلٌ مِّن رَّبِّ ٱلْعَـٰلَمِينَ
Nejsou to slova básníka – jak málo vy věříte – ani řeč věštce – jak krátkou paměť máte – leč je to od Pána světů seslání! (Hákka:41-43)
Ze života Prorokaصلى الله عليه و سلم a jeho věrných máme bezpočet příkladů fám a správných reakcí na ně. Když se v mekkánském období rozšířila fáma, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم nevystoupil proti třem z mekkánských model, Boží zjevení napravilo situaci:
إِنْ هِىَ إِلَّآ أَسْمَآءٌ سَمَّيْتُمُوهَآ أَنتُمْ وَءَابَآؤُكُم مَّآ أَنزَلَ ٱللَّـهُ بِهَا مِن سُلْطَـٰنٍ ۚ
Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. (Nedžm: 23)
Když se v během pouti rozšířila fáma o tom, že muslimové jsou malátní z nákazy, jíž si s sebou přinesli z Medíny, reagoval Posel Božíصلى الله عليه و سلم tím, že urychlil rituální běh mezi pahorky Safá a Merwa, aby tím ukázal zdraví a sílu věřících.3
Pravda vždy vypluje na povrch a stane se zřejmou tomu, kdo o ni usiluje. Fámy šířili i na adresu největších učenců své doby, včetně al-Buchárího, Ibn Tejmíji či Muhammeda ibn ‘Abdilwehhába. Leč historie je svědkem, že jména pomlouvaných a ostouzených po věky září jako drahokamy a jména pomlouvačů a strůjců fám jsou zašlapána do bahna zapomnění.
Vyvarujte se fám, konspirací a podezření. Pravda sjednocuje, přináší smír a dobré vztahy, zatímco lež zneklidňuje a působí rozkol.
Vznešený Alláh pravil:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱجْتَنِبُوا۟ كَثِيرًا مِّنَ ٱلظَّنِّ إِنَّ بَعْضَ ٱلظَّنِّ إِثْمٌ
Vy, kteří věříte! Střežte se přílišného podezřívání druhých, vždyť některá podezření jsou hříchem! (Hudžurát: 12)
Jak máme vybudovat fungující komunitu, pokud si nedůvěřujeme a o sobě navzájem si myslíme, že někdo je pokrytcem, odpadlíkem, skrytým nepřítelem či spolupracovníkem nepřítele?
Nezapomeňte, že takové jednání je znakem popíračů víry a modloslužebníků, jako byli faraon a jeho velmoži, když řekli o Músá/Mojžíšovi a Hárúnovi/Áronovi, mír s oběma:
إِنْ هَـٰذَٰنِ لَسَـٰحِرَٰنِ يُرِيدَانِ أَن يُخْرِجَاكُم مِّنْ أَرْضِكُم بِسِحْرِهِمَا وَيَذْهَبَا بِطَرِيقَتِكُمُ ٱلْمُثْلَىٰ
Toto jsou dva kouzelníci, kteří vás svými kouzly chtějí vyhnat z vaší země a skoncovat s vaším vzorným způsobem by chtěli. (TáHá: 63)
Naopak skuteční věřící nešíří žádné fámy ani konspirace, neboť dobře vědí, že:
إِنَّمَا ٱلنَّجْوَىٰ مِنَ ٱلشَّيْطَـٰنِ لِيَحْزُنَ ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ وَلَيْسَ بِضَآرِّهِمْ شَيْـًٔا إِلَّا بِإِذْنِ ٱللَّـهِ ۚ وَعَلَى ٱللَّـهِ فَلْيَتَوَكَّلِ ٱلْمُؤْمِنُونَ
Tajné rozmluvy pocházejí jen od satana, aby způsobil zármutek těm, kdož uvěřili. Avšak on nemůže jim v ničem uškodit, leda z dovolení Božího. A na Boha nechť věřící se spoléhají! (Mudžádela: 10)
Tedy skutečný věřící zakládá svá tvrzení jen na tom, o čem ví, že je pravda. Ostatní přenechává znalejším a netrápí se konspiracemi, které jsou buď nepravdivé, anebo ho před nimi Všemohoucí Alláh uchrání, pokud se náhodou jako pravda potvrdí.
Nechť nám Alláh ukáže pravdu jako pravdu, abychom ji následovali, lež jako lež, abychom se jí vyhli a nechť nás vede po přímé cestě až do zahrad Ráje. Ámín.
(…)
1 Zaznamenali an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 5711; at-Tirnizí v Sunenu, hadís č. 2518 jako hasan sahíh. Jako sahíh ho ocenil al-Albání ve svém tahkíku Miškátu l-mesábíh, hadís č. 2773.
2 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 5, od Muhammeda ibnu l-Musenná a ‘Abdurrahmána ibn Mehdího. Jako slova Omara ho uvádí Muslim v Sahíhu, hadís č. 9; a jako slova Ibn Omara رضي الله عنهما taktéž v Sahíhu, hadís č. 11.
3 Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 863.