بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
“Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Abú Músá رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
كَمَلَ مِنَ الرِّجَالِ كَثِيرٌ، وَلَمْ يَكْمُلْ مِنَ النِّسَاءِ إِلاَّ آسِيَةُ امْرَأَةُ فِرْعَوْنَ، وَمَرْيَمُ بِنْتُ عِمْرَانَ
“Dokonalosti dosáhlo mnoho mužů, ale z žen jí nedosáhla žádná, kromě Ásiji, ženy faraonovy a kromě Merjem, dcery ‘Imránovy.”1
Vznešený Alláh v Koránu započíná její příběh slovy:
۞ إِنَّ اللَّهَ اصْطَفَىٰ آدَمَ وَنُوحًا وَآلَ إِبْرَاهِيمَ وَآلَ عِمْرَانَ عَلَى الْعَالَمِينَ ﴿٣٣﴾ ذُرِّيَّةً بَعْضُهَا مِن بَعْضٍ ۗ وَاللَّهُ سَمِيعٌ عَلِيمٌ ﴿٣٤﴾ إِذْ قَالَتِ امْرَأَتُ عِمْرَانَ رَبِّ إِنِّي نَذَرْتُ لَكَ مَا فِي بَطْنِي مُحَرَّرًا فَتَقَبَّلْ مِنِّي ۖ إِنَّكَ أَنتَ السَّمِيعُ الْعَلِيمُ
“Bůh vskutku vyvolil Adama, Noema, rod Abrahamův i rod ‘Imránův nad všechny světy jako pokolení, jež vzešla jedno z druhého. A Bůh je slyšící, vševědoucí. A hle, pravila manželka ‘Imránova: “Pane můj, zaslibuji Ti, co je v lůně mém, aby se zasvětilo Tobě. Přijmi to ode mne, vždyť Tys slyšící, vševědoucí!” (Áli ‘Imrán: 33-35)
Dále Všemohoucí Alláh pokračuje:
فَلَمَّا وَضَعَتْهَا قَالَتْ رَبِّ إِنِّي وَضَعْتُهَا أُنثَىٰ وَاللَّهُ أَعْلَمُ بِمَا وَضَعَتْ وَلَيْسَ الذَّكَرُ كَالْأُنثَىٰ ۖ وَإِنِّي سَمَّيْتُهَا مَرْيَمَ وَإِنِّي أُعِيذُهَا بِكَ وَذُرِّيَّتَهَا مِنَ الشَّيْطَانِ الرَّجِيمِ
“A když to přivedla na svět, zvolala: “Pane můj, přivedla jsem na svět dceru” – a Bůh dobře věděl, co přivedla na svět, vždyť pohlaví mužské není jako ženské – “a nazvala jsem ji Marií. A svěřuji ji i potomstvo její do ochrany Tvé před satanem prokletým.” (Áli’Imrán: 36)
Alláh zachoval po všechny časy její moudrá slova “vždyť pohlaví mužské není jako ženské,” neboť Merjemina matka chápala vrozené odlišnosti, kterými je obě Alláh obdařil. Rozuměla tomu a hledala pro Alláha omluvu za svůj předchozí slib, protože nebude moci dceru zasvětit službě v Chrámu a uctívání tak, jako by mohla syna. Dcera se nebude moci věnovat uctívání v době menstruace či v době, kdy se v chrámu zdržují muži, aby se s nimi nemísila a zachovala si tak svou cudnost. Tou dcerou nebyl nikdo jiný, nežli nejlepší ze všech dcer Adamových, které kdy po zemi chodily, známá biblické tradici jako Panna Maria.
Abú Hurejra رضي الله عنه zaznamenal, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم v kontextu výše citovaných Božích slov řekl:
مَا مِنْ مَوْلُودٍ يُولَدُ إِلاَّ نَخَسَهُ الشَّيْطَانُ فَيَسْتَهِلُّ صَارِخًا مِنْ نَخْسَةِ الشَّيْطَانِ إِلاَّ ابْنَ مَرْيَمَ وَأُمَّهُ
“Není novorozence, aniž by se ho, když se narodí, dotkl šejtán, kromě Syna Merjemina a jeho matky.”2
V jejích slovech dále vidíme, že prosila Alláha za svou dceru a její děti. Alláh dále praví:
فَتَقَبَّلَهَا رَبُّهَا بِقَبُولٍ حَسَنٍ وَأَنبَتَهَا نَبَاتًا حَسَنًا
“A přijal ji Bůh přijetím laskavým a dal jí vzrůst vzrůstem krásným” (Áli ‘Imrán: 37)
Její matka ji pak svěřila velikánům věřících al-Kudsu/Jeruzeléma, kteří si o ni dokonce losovali, neboť každý chtěl být jejím vychovatelem a pěstounem. Ale los padl na Zekeríju/Zachariáše, mír s ním, jejich proroka v té době, který byl tím nejlepším z nich.
Merjem vyrostla ve zbožnou ženu, ukrývající se cudně před zraky mužů a věnující se svému uctívání s bázní a pokorou, do té míry, že dosáhla nesmírné přízně u Alláha:
كُلَّمَا دَخَلَ عَلَيْهَا زَكَرِيَّا الْمِحْرَابَ وَجَدَ عِندَهَا رِزْقًا
“A kdykoliv za ní vešel Zachariáš do svatyně, nalezl u ni potravu.” (Áli’Imrán: 37)
Merjem strávila své dětství i svou mladost kryjíce se před muži:
وَاذْكُرْ فِي الْكِتَابِ مَرْيَمَ إِذِ انتَبَذَتْ مِنْ أَهْلِهَا مَكَانًا شَرْقِيًّا ﴿١٦﴾ فَاتَّخَذَتْ مِن دُونِهِمْ حِجَابًا
“A připomeň v Knize také Marii, když vzdálila se od svého lidu do místa východního a spustila závěs mezi sebou a jimi.” (Merjem:16-17)
Toto činila před těmi nejzbožnějšími z jejího lidu, co teprve před nestoudnými a chlípníky!
Její chování nejlépe popisuje její setkání s Džibrílem, mír s ním, který jí přináší radostnou zvěst, že se z ní narodí prorok a požehnaný Boží služebník:
قَالَتْ إِنِّي أَعُوذُ بِالرَّحْمَٰنِ مِنكَ إِن كُنتَ تَقِيًّا ﴿١٨﴾ قَالَ إِنَّمَا أَنَا رَسُولُ رَبِّكِ لِأَهَبَ لَكِ غُلَامًا زَكِيًّا ﴿١٩﴾ قَالَتْ أَنَّىٰ يَكُونُ لِي غُلَامٌ وَلَمْ يَمْسَسْنِي بَشَرٌ وَلَمْ أَكُ بَغِيًّا ﴿٢٠﴾
“I zvolala: “Utíkám se před tebou k Milostiplnému – kéž i ty ses bál Jeho!” Pravil: “Já posel jsem Pána tvého, abych ti daroval chlapce čistého.” Pravila: “Jak bych mohla chlapce míti, když se mě nedotkl smrtelník žádný a já nejsem ženou nepočestnou!” (Merjem: 18-20)
Dostalo se jí odpovědi:
كَذَٰلِكِ قَالَ رَبُّكِ هُوَ عَلَيَّ هَيِّنٌ ۖ وَلِنَجْعَلَهُ آيَةً لِّلنَّاسِ وَرَحْمَةً مِّنَّا ۚ وَكَانَ أَمْرًا مَّقْضِيًّا
“Staniž se tak, neb Pán tvůj pravil: Toto je pro mne snadné, a věru jej učiníme znamením pro lidi i milosrdenstvím od Nás seslaným, a je to již věcí rozhodnutou!” (Merjem: 21)
Příběh pokračuje dále slovy:
۞ فَحَمَلَتْهُ فَانتَبَذَتْ بِهِ مَكَانًا قَصِيًّا ﴿٢٢﴾ فَأَجَاءَهَا الْمَخَاضُ إِلَىٰ جِذْعِ النَّخْلَةِ قَالَتْ يَا لَيْتَنِي مِتُّ قَبْلَ هَٰذَا وَكُنتُ نَسْيًا مَّنسِيًّا ﴿٢٣﴾ فَنَادَاهَا مِن تَحْتِهَا أَلَّا تَحْزَنِي قَدْ جَعَلَ رَبُّكِ تَحْتَكِ سَرِيًّا ﴿٢٤﴾ وَهُزِّي إِلَيْكِ بِجِذْعِ النَّخْلَةِ تُسَاقِطْ عَلَيْكِ رُطَبًا جَنِيًّا
“A otěhotněla dítětem a uchýlila se s ním na místo vzdálené. A zastihly ji bolesti poblíže kmene datle palmové a zvolala: “Ach, kéž bych byla raději již dříve zemřela a upadla v zapomenutí úplné!” I zavolal na ni zpod jejích nohou: “Nermuť se, vždyť Pán tvůj dal pod tebou téci říčce plynulé, a zatřes kmenem palmy nad sebou a spadnou k tobě datle čerstvé a uzrálé!” (Merjem: 22-25)
Ale právě narozené dítě na ni zavolalo a poradilo jí následující:
فَكُلِي وَاشْرَبِي وَقَرِّي عَيْنًا ۖ فَإِمَّا تَرَيِنَّ مِنَ الْبَشَرِ أَحَدًا فَقُولِي إِنِّي نَذَرْتُ لِلرَّحْمَٰنِ صَوْمًا فَلَنْ أُكَلِّمَ الْيَوْمَ إِنسِيًّا
“Jez a pij a buď mysli radostné! A až spatříš ze smrtelníků někoho, rci:, Přislíbila jsem půst Milostiplnému a nebudu dnes mluvit na člověka žádného?!” (Merjem:26)
Pro věřící počestnou mladou ženu není nic horšího, než být křivě obviněna ze smilstva. A to se Merjemě také stalo:
فَأَتَتْ بِهِ قَوْمَهَا تَحْمِلُهُ ۖ قَالُوا يَا مَرْيَمُ لَقَدْ جِئْتِ شَيْئًا فَرِيًّا
“Pak přišla s ním k lidu svému, nesouc jej. I zvolali: “Marie, tys věru provedla věc neslýchanou!” (Merjem: 27)
Ale novorozenec svou matku uhájil,když promluvil tak jako předtím k ní, nyní i k nim:
فَأَشَارَتْ إِلَيْهِ ۖ قَالُوا كَيْفَ نُكَلِّمُ مَن كَانَ فِي الْمَهْدِ صَبِيًّا ﴿٢٩﴾ قَالَ إِنِّي عَبْدُ اللَّهِ آتَانِيَ الْكِتَابَ وَجَعَلَنِي نَبِيًّا
“A ukázala Marie na chlapce. I pravili:;, Jak máme mluvit s někým, kdo ještě v kolébce je děckem? A promluvil chlapec: “Já služebníkem Božím jsem, On dal mi Písmo a učinil mne prorokem.” (Merjem: 28-29)
Tento moment, ač popisuje Ježíšova první slova, nenajdete v žádném známém evangeliu. Že by ho vynechali kvůli slovům o službě Jedinému Bohu a o sobě coby prorokovi a nikoli součásti Boha?
Syn narozený z panny je znamením existence mocného Stvořitele, protože byl stvořen jen z matky bez otce. Bude milostí Boží, protože skrze něj coby proroka bude Alláh jiné vést ke správné cestě. Bude milostí pro svou matku i sám pro sebe, protože bude mezi tzv. أولو العزم ulu l-‘azm, tedy pěticí nejvybrannějších proroků.
Svou misi popisuje v Koránu slovy:
وَجَعَلَنِي مُبَارَكًا أَيْنَ مَا كُنتُ وَأَوْصَانِي بِالصَّلَاةِ وَالزَّكَاةِ مَا دُمْتُ حَيًّا ﴿٣١﴾ وَبَرًّا بِوَالِدَتِي وَلَمْ يَجْعَلْنِي جَبَّارًا شَقِيًّا ﴿٣٢﴾ وَالسَّلَامُ عَلَيَّ يَوْمَ وُلِدتُّ وَيَوْمَ أَمُوتُ وَيَوْمَ أُبْعَثُ حَيًّا ﴿٣٣﴾ ذَٰلِكَ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ ۚ قَوْلَ الْحَقِّ الَّذِي فِيهِ يَمْتَرُونَ ﴿٣٤﴾ مَا كَانَ لِلَّهِ أَن يَتَّخِذَ مِن وَلَدٍ ۖ سُبْحَانَهُ ۚ إِذَا قَضَىٰ أَمْرًا فَإِنَّمَا يَقُولُ لَهُ كُن فَيَكُونُ ﴿٣٥﴾ وَإِنَّ اللَّهَ رَبِّي وَرَبُّكُمْ فَاعْبُدُوهُ ۚ هَٰذَا صِرَاطٌ مُّسْتَقِيمٌ
“A učinil mne požehnaným, ať kdekoliv dlíti budu, a modlitbu a almužnu; co živ budu, mi poručil a také úctu k matce své; a ani násilníkem, ani bídníkem mne neučinil. A dal, aby mír byl se mnou v den, kdy jsem se narodil, i v den, kdy zemřu, i v den, kdy k životu budu zas probuzen.“ Takový je Ježíš, syn Mariin, podle slova pravdivého, o němž oni pochybují jen! Není Boha důstojná, aby si bral syna nějakého. Sláva tomu, který, když o věci rozhodne, řekne pouze: „Staniž se!“ a stane se. Bůh jest Pánem mým i vaším, uctívejte Jej tedy, neboť toto jest stezka přímo vedoucí!” (Merjem: 31-36)
(…)
Služebníci Boží!
Jak obrovskou poctou je pro člověka, když ho jeho Pán ve svém zjevení vzpomene jménem. A Merjemě se této pocty dostalo. Její jméno se recituje v Koránu až do dne soudu. Je po ní pojmenována celá súra v Koránu. Po ženě. V Novém Zákonu není žádná kapitola pojmenována ženským jménem.
Vznešený Alláh ji také dává za příklad věřícím bez ohledu na jejich pohlaví, když ji popisuje jako:
الَّتِي أَحْصَنَتْ فَرْجَهَا
“ta, jež panenství své střežila.” (Tehrím:12)
Ať je tedy Merjem příkladem v prvé řadě pro nás samé a také pro naše dcery, sestry a ženy. Žádný poklad není hodnotnější, nežli čistota víry a morálky žen. Protože napraví-li se muž, napraví se jedinec, ale napraví-li se žena, napraví se národ. A kdo kazí víru a morálku žen, ten se dopouští genocidy hodnot jednoho národa, aniž prolije jedinou kapku krve.
Všemohoucí Alláh také říká:
مَّا الْمَسِيحُ ابْنُ مَرْيَمَ إِلَّا رَسُولٌ قَدْ خَلَتْ مِن قَبْلِهِ الرُّسُلُ وَأُمُّهُ صِدِّيقَةٌ
“Mesiáš, syn Mariin, není leč posel, před nímž byli již poslové jiní. A matka jeho byla pravdymilovná” (Máida: 75)
Dosáhla nejvýznamnější pozice ze všech žen právě proto, a nikoli přes to, že se cudně a předpisově oblékala a vyhýbala se společnosti mužů a naplnila svou výsadní úlohu, kterou za ni nikdo jiný nedokáže převzít – úlohu matky. Za toto vše je nazvána jako pravdymilovná. Ne tím, že by se před jinými ukazovala a předváděla, honila se za kariérou a soupeřila s muži. Nebyla ani politička či aktivistka, ani lékařka, ani vědkyně, ani učitelka, novinářka nebo inženýrka a už vůbec nebyla zhýralou hvězdou šoubyznysu. Byla tím, čím má být žena především a v prvé řadě – byla matka.
Proto je pravdymilovná, neboť se nijak neodchýlila od Božích nařízení, spokojila se s úlohou, kterou jí Alláh předurčil jako stejně hodnotnou rovnocennou té mužské, avšak odlišnou a ladící k její přirozenosti. Neoddělovala od sebe to, jak se narodila od toho, co je jí vymezeno a nenasedala na manipulace a podvody ničemných lhářů, podlých pokrytců a robotů bez názoru, volající po rovnoprávnosti mezi mužem a ženou v jejich vrozených předpokladech, úlohách ve společnosti a stanovených pravidlech. O jejich lidské hodnotě a výši odměny či trestu za jejich činy tu nehovořím, protože v tom vyjdou nastejno. Je totiž obrovský rozdíl mezi rovnocenností a rovnoprávností.
A tento stupeň pravdymilovných následuje hned za prorockým a převyšuje stupeň mučedníků, díky slovům Božím:
وَمَن يُطِعِ اللَّهَ وَالرَّسُولَ فَأُولَٰئِكَ مَعَ الَّذِينَ أَنْعَمَ اللَّهُ عَلَيْهِم مِّنَ النَّبِيِّينَ وَالصِّدِّيقِينَ وَالشُّهَدَاءِ وَالصَّالِحِينَ ۚ وَحَسُنَ أُولَٰئِكَ رَفِيقًا
“Ti, kdož poslouchají Boha a posla, budou spolu s proroky, bezúhonnými, mučedníky a zbožnými, jimž všem Bůh prokázal milost. A jak překrásní to budou společníci!” (Nisá: 69)
Prosíme Alláha aby napravil ummu islámu jako celek a její ženské pokolení obzvláště! Prosíme Alláha, aby chránil naše děti, obzvláště naše dcery, před falešnými modlami a zhoubami dneška v podobě ďábelských ideologií smrti – feminizmu, liberalizmu a genderového fašizmu, jakož i před vojsky prokletého šejtána v podobě jejich stoupenců. Ó Bože, připoj nás k prorokům, bezúhonným, mučedníkům a zbožným v zahradách Ráje! Ámín.