O postoji islámu k seniorům

person in brown coat holding black beaded necklace

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekle.

Vznešený Alláh pravil:

يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا

Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)

Služebníci Boží! Váš Pán praví:

هُوَ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن تُرَابٍ ثُمَّ مِن نُّطْفَةٍ ثُمَّ مِنْ عَلَقَةٍ ثُمَّ يُخْرِجُكُمْ طِفْلًا ثُمَّ لِتَبْلُغُوا أَشُدَّكُمْ ثُمَّ لِتَكُونُوا شُيُوخًا ۚ وَمِنكُم مَّن يُتَوَفَّىٰ مِن قَبْلُ ۖ وَلِتَبْلُغُوا أَجَلًا مُّسَمًّى وَلَعَلَّكُمْ تَعْقِلُونَ

On je ten, který vás stvořil z prachu, potom z kapky semene, pak z kapky přilnavé, potom vás vyvedl jako kojence, abyste později dosáhli dospělosti a abyste se posléze stali starci a někteří z vás budou povoláni k Němu dříve a abyste dospěli ke lhůtě stanovené, snad rozumní budete.” (Gháfir: 67)

Islám si všímá vysokého věku a cení si seniorů. Uznává stáří za přirozenou etapu lidského života. Korán zmiňuje nitroděložní vývoj, dětství i dospělost a stejně tak i stáří. Zdůrazňuje, že pokročilý věk s sebou nese tělesnou slabost poté, co lidský jedinec dosáhl vrcholu svých fyzických sil. Alláh praví:

اللَّهُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن ضَعْفٍ ثُمَّ جَعَلَ مِن بَعْدِ ضَعْفٍ قُوَّةً ثُمَّ جَعَلَ مِن بَعْدِ قُوَّةٍ ضَعْفًا وَشَيْبَةً ۚ يَخْلُقُ مَا يَشَاءُ ۖ وَهُوَ الْعَلِيمُ الْقَدِيرُ

Bůh je ten, jenž stvořil vás slabými, po slabosti pak sílu dal a posléze opět ze síly slabost a sivost učinil. On tvoří, co chce, a On vševědoucí je i všemohoucí.” (Rúm: 54)

Zub času zanechává na lidské tělesné schránce své nesmazatelné stopy, jak ukazuje i prosba oddaného Božího služebníka, proroka Zekeríjá/Zachariáše, mír s ním:

رَبِّ إِنِّي وَهَنَ الْعَظْمُ مِنِّي وَاشْتَعَلَ الرَّأْسُ شَيْبًا وَلَمْ أَكُن بِدُعَائِكَ رَبِّ شَقِيًّا

Pane můj, mé kosti již u mne zeslábly a hlava má se šedinami pokryla, a nikdy jsem nebyl při vzývání Tebe, Pane můj, neúspěšný!” (Merjem: 4)

Stařecký věk je poslední fází lidského života, popisovanou Koránem také jako أرذل العمر arzelu l-umur, tedy věkem sešlosti:

وَمِنكُم مَّن يُتَوَفَّىٰ وَمِنكُم مَّن يُرَدُّ إِلَىٰ أَرْذَلِ الْعُمُرِ لِكَيْلَا يَعْلَمَ مِن بَعْدِ عِلْمٍ شَيْئًا

A některý z vás je povolán k Pánu dříve a některý z vás je vržen do věku sešlosti, takže neví nic z toho, co dříve již věděl.” (Hadždž: 5)

Toto je podle Se’da ibn Abí Wakkáse رضي الله عنه jedna z pěti věcí, před kterými se k Alláhu utíkal Posel Boží صلى الله عليه وسلم:

اللَّهُمَّ إِنِّي أَعُوذُ بِكَ مِنَ الْبُخْلِ، وَأَعُوذُ بِكَ مِنَ الْجُبْنِ، وَأَعُوذُ بِكَ أَنْ أُرَدَّ إِلَى أَرْذَلِ الْعُمُرِ، وَأَعُوذُ بِكَ مِنْ فِتْنَةِ الدُّنْيَا، وَأَعُوذُ بِكَ مِنْ عَذَابِ الْقَبْرِ ‏

Ó Bože, věru utíkám se k Tobě před lakotou, utíkám se k Tobě před zbabělostí, utíkám se k Tobě před tím, abys mne přivedl do věku senility, utíkám se k Tobě před pokušeními pozemského světa a utíkám se k Tobě před trestem v hrobě.1

Slabost stáří byla také důvodem, proč dcery proroka Šu’ajba, mír s ním, musely napájet svá stáda samy, bez jeho pomoci. Řekly:

لَا نَسْقِي حَتَّىٰ يُصْدِرَ الرِّعَاءُ ۖ وَأَبُونَا شَيْخٌ كَبِيرٌ ‎

Nemůžeme napojit, dokud neodejdou tihle pastýři, a otec náš je stařec věku vysokého.” (Kasas: 23)

Tj. nechtěly vstupovat mezi cizí muže kvůli své cudnosti a jejich otec už neměl pro tak těžkou práci sil.

Když Júsufovi/Josefovi, mír s ním, bratři prosili vládce Egypta o slitování, poukazovali také na vysoký věk svého otce:

يَا أَيُّهَا الْعَزِيزُ إِنَّ لَهُ أَبًا شَيْخًا كَبِيرًا فَخُذْ أَحَدَنَا مَكَانَهُ ۖ إِنَّا نَرَاكَ مِنَ الْمُحْسِنِينَ

Ó mocný, on má starého a letitého otce, vezmi jednoho z nás místo něho, neboť vidíme, žes jedním z těch, kdož dobro konají.” (Júsuf: 78)

Milí bratři! Islám přichází, aby upřel naši pozornost k právům seniorů, k dobrému zacházení s nimi a k respektu vůči nim. Péče o seniory je vizitkou společnosti a toho, jak je vyspělá. Patří k nejvelkolepějším dobrým skutkům a nejlépe utužuje vztahy v rodinách.

Když člověk zešediví a opouštějí ho síly, potřebuje zvláštní starostlivost, vlídné zacházení a příjemnou společnost. Je vyžadováno, aby těm, kteří se dožijí vysokého věku, byla ve společnosti prokazována úcta.

Anas ibn Málik رضي الله عنه vypráví, jak k Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم přišel jeden stařec. Lidé, kteří okolo Proroka صلى الله عليه وسلم seděli, se neposunuli, aby pro něho udělali místo. Posel Boží صلى الله عليه وسلم je napomenul:

لَيْسَ مِنَّا مَنْ لَمْ يَرْحَمْ صَغِيرَنَا وَيُوَقِّرْ كَبِيرَنَا ‏

Nepatří k nám, kdo není milosrdný k mladším mezi námi a nerespektuje naše starší.2

Jak moc se vzdálila naše dnešní společnost od tohoto islámského ideálu! A věřte mi, že největší nenávistí a opovržením, které je v ní možno nalézt, není ani nenávist vůči muslimům, cizincům, či jinak vypadajícím, ale nenávist vůči starým lidem a hodnotám, které společnost kdysi vyznávala!

Islám přináší pravý opak.

Muslim, když stárne, jeho hodnota roste a jeho dobré skutky přibývají. Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

وَإِنَّهُ لاَ يَزِيدُ الْمُؤْمِنَ عُمْرُهُ إِلاَّ خَيْرًا

Věřícímu nepřidává jeho rostoucí věk ničeho, nežli dobra a není prodloužen, kromě kvůli dobru!3

Posel Boží صلى الله عليه وسلم ve svých prosbách mimo jiné zmiňoval:

وَاجْعَلِ الْحَيَاةَ زِيَادَةً لِي فِي كُلِّ خَيْرٍ

a učiň náš další život přídavkem ve všech podobách dobra.4

Nejlepším člověkem mezi všemi je ten, kdo koná dobro a žije nejdéle. ‘Abdulláh ibn Busr رضي الله عنه vypráví, že se Proroka صلى الله عليه وسلم zeptal, kdo je nejlepším z lidí a ten mu odpověděl:

مَنْ طَالَ عُمْرُهُ وَحَسُنَ عَمَلُهُ

Ten z nich, kdo žije nejdéle a koná nejlépe.5

Naši starší si tedy zasluhují respekt proto, že za svůj delší život stihli vykonat více dobrých skutků.

(…)

Bratři v islámu!

Abú Músá al-Aš’arí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

إِنَّ مِنْ إِجْلاَلِ اللَّهِ إِكْرَامَ ذِي الشَّيْبَةِ الْمُسْلِمِ وَحَامِلِ الْقُرْآنِ غَيْرِ الْغَالِي فِيهِ وَالْجَافِي عَنْهُ وَإِكْرَامَ ذِي السُّلْطَانِ الْمُقْسِطِ

Z úcty vůči Alláhu je nutno je nutno respektovat prošedivělého muslima, respektovat toho, kdo se oddá Koránu, učí se ho nazpaměť, nepřehání ve zkrášlování jeho recitace a ani ho nezapomene poté, co se ho naučil, a též respektovat spravedlivého vládce.6

K respektu vůči starším patří i prosba za ně, protože Vznešený Alláh ohledně rodičů pravil:

وَاخْفِضْ لَهُمَا جَنَاحَ الذُّلِّ مِنَ الرَّحْمَةِ وَقُل رَّبِّ ارْحَمْهُمَا كَمَا رَبَّيَانِي صَغِيرًا

Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: “Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!” (Isrá: 24)

Respekt vůči starším možno projevovat i následujícími způsoby: Dáváme starším přednost před mladšími tím, že je na shromážděních a setkáních necháme promluvit jako první. Jako první je necháme posadit se a jako prvním jim servírujeme jídlo anebo rozdáváme dárky. Toto patřilo ke zvyklostem Posla Božího صلى الله عليه وسلم.

‘Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهماi vypráví od Proroka صلى الله عليه وسلم:

أَرَانِي فِي الْمَنَامِ أَتَسَوَّكُ بِسِوَاكٍ فَجَذَبَنِي رَجُلاَنِ أَحَدُهُمَا أَكْبَرُ مِنَ الآخَرِ فَنَاوَلْتُ السِّوَاكَ الأَصْغَرَ مِنْهُمَا فَقِيلَ لِي كَبِّرْ ‏.‏ فَدَفَعْتُهُ إِلَى الأَكْبَرِ

Zdál se mi sen. Ve snu jsem si čistil zuby miswákem a přišli dva muži, kteří chtěli, aby jim také věnoval miswák. Jeden z nich byl starší, druhý mladší a já dal miswák tomu mladšímu. Pak mi bylo řečeno: “Staršímu!” Předal jsem ho tedy tomu staršímu.7

Toto patří ke vznešené morálce a příkladným mravům islámu. A opak toho je zavrženíhodný a odsuzovaný. Nerespektovat starší je proto odporným velehříchem.

Od Semurry ibn Džunduba رضي الله عنه se uvádí svědectví, že v době Posla Božího صلى الله عليه وسلم byl ještě mladým chlapcem, učil se u něho znalosti náboženství a v tom, aby promlouval k lidem, mu nebránilo nic, nežli to, že existovali i lidé starší, než byl on sám.8

Jak politováníhodná je dnešní situace, kdy mladí nezralí kazatelé mají tu drzost hovořit, aniž by nejprve přenechali místo našim starším učencům! Jak ubohý je jejich přístup, když se chovají, jakoby spolykali všechnu moudrost světa a jakoby před nimi nikdo lidi nevyučoval nauce a nevyzýval k islámu! Jak pošetilé je to, že nedokáží navázat na již existující tradici výuky islámu a působit v rámci zavedených muslimských organizací pod vedením jejich starších vůdců! Takoví dovedou jen bořit namísto toho, aby rozvíjeli to, co už existuje a stavěli na tom.

Prosíme Alláha, aby nás učinil těmi, kteří dodrží své závazky vůči starším a nepošlapou jejich práva! A utíkáme se před tím, abychom byli vůči nim drzí a bezohlední. Ámín!

  1. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6370.
  2. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1919 jako hasan gharíb. Jako sahíh ho doložil na základě podpůrných podání al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 5445.
  3. Jako součást delšího hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2682.
  4. Jako součást delšího hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2720.
  5. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2329 jako hasan gharíb. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3364.
  6. Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4843. Jako hasan ho doložil al-Albání v Techrídžu Miškáti l-masábíh, hadís č. 4900.
  7. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2271.
  8. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 964.