بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Nacházíme se v plném proudu nejlepších dní v roce, prvních deseti dní Zu l-Hidždža, o kterých se Alláh zmiňuje v Koránu, když říká, že tyto okamžiky přicházejí, aby lidé:
وَيَذْكُرُوا اسْمَ اللَّهِ فِي أَيَّامٍ مَّعْلُومَاتٍ
„vzpomínali jména Božího ve dnech známých” (Hadždž: 28)
Před námi jsou ty nejlepší z nich – den ‘Arefa a den oběti, první den svátku. Když se řekne ‘Arefa, vženou se věřícím do očí slzy a představí si poutníky stojící na stejnojmenné planině a prosící Alláha. Při tomto dni Alláh přísahá:
وَالْيَوْمِ الْمَوْعُودِ ﴿٢﴾ وَشَاهِدٍ وَمَشْهُودٍ
„při dni slíbeném, při svědčícím a dosvědčeném!“ (Burúdž: 2-3)
Podle Abú Hurejry رضي الله عنه poskytl Posel Boží صلى الله عليه وسلم následující vysvětlení:
الْيَوْمُ الْمَوْعُودُ يَوْمُ الْقِيَامَةِ وَالْيَوْمُ الْمَشْهُودُ يَوْمُ عَرَفَةَ وَالشَّاهِدُ يَوْمُ الْجُمُعَةِ
„Den slíbený je Soudný Den, dosvědčené je Den ‘Arefa a svědčící je pátek.“1
Den ‘Arefa je předvečerem nejvýznamnějšího islámského svátku. Tárik ibn Šiháb vypráví, že za Omarem ibnu l-Chattábem رضي الله عنه přišel jistý žid a řekl: „Vládce věřících, věru bychom si vzali za svátek onen den, kdyby nám byl zjeven následující verš:
لْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الْإِسْلَامَ دِينًا
„Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství.“ (Máida: 3)
Omar mu odpověděl: „Věru si dobře pamatuji den, kdy byl tento verš zjeven. Byl to pátek a byl den ‘Arefa.“2
Ukba ibn ‘Ámir رضي الله عنه slyšel od Posla Božího صلى الله عليه وسلم:
إِنَّ يَوْمَ عَرَفَةَ وَيَوْمَ النَّحْرِ وَأَيَّامَ التَّشْرِيقِ عِيدُنَا أَهْلَ الإِسْلاَمِ وَهِيَ أَيَّامُ أَكْلٍ وَشُرْبٍ
„Věru den ‘Arefa, den oběti a dny tešríku jsou naším svýtkem, lide islámu, to jsou dni jídla a pití.“3
Stání na planině ‘Arefa je nedílným pilířem hadždže, shodně hadísu ‘Abdurrahmána ibn Ja’mura رضي الله عنه: „Byl jsem svědkem, jak Posel Boží صلى الله عليه وسلم stál na ‘Arefě a přišli za ním lidé z Nedždu. Ptali se ho: „Jak máme provést hadždž?“ Odpověděl jim:
الْحَجُّ عَرَفَةُ فَمَنْ جَاءَ قَبْلَ صَلاَةِ الْفَجْرِ لَيْلَةَ جَمْعٍ فَقَدْ تَمَّ حَجُّهُ
„Hadždž je ‘Arefa. Kdokoli stihne přijít v noci shromáždění ještě před modlitbou za úsvitu, ten dovršil svůj hadždž.“4
Je to den, kdy se Alláh chlubí Svými služebníky. Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
إنَّ اللهَ يُباهي بأهلِ عَرَفاتٍ أهلَ السَّماءِ؛ فيَقولُ لهم: انظُروا إلى عِبادي جاؤوني شُعْثًا غُبْرًا.
„Věru se Alláh před obyvateli nebes chlubí Svými služebníky stojícími na ‘Arefě: „Podívejte na mé služebníky, přišli ke Mně rozcuchaní a zaprášení!“5
Je to den, kdy Alláh zachrání z Ohně nejvíce Svých služebníků za celý rok, shodně hadísu matky věřících ‘Áiše رضي الله عنها, v němž Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:
مَا مِنْ يَوْمٍ أَكْثَرَ مِنْ أَنْ يُعْتِقَ اللَّهُ فِيهِ عَبْدًا مِنَ النَّارِ مِنْ يَوْمِ عَرَفَةَ.
„V žádný jiný den Alláh z Ohně nespasí více služebníků, nežli v Den ‘Arefa.“6
Toto odpuštění podle Ibn Redžeba al-Hanbelího zahrnuje ty, kdo stojí na planině ‘Arefa i ty ve svých domovech. Odpuštění zahrne tolik lidí, že následující den Alláh učinil svátkem pro všechny muslimy na světě.
Den ‘Arafa sjednocuje srdce, mysli i jazyky všech muslimů na vyjádření a potvrzení své víry v Boží Jedinost a Jedinečnost (arab. التوحيد at-tewhíd). Talha ibn ‘Ubejdulláh ibn Keríz řekl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
أَفْضَلُ الدُّعَاءِ دُعَاءُ يَوْمِ عَرَفَةَ وَأَفْضَلُ مَا قُلْتُ أَنَا وَالنَّبِيُّونَ مِنْ قَبْلِي لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَحْدَهُ لاَ شَرِيكَ لَهُ
„Nejlepší prosbou je prosba v den ‘Arefa a nejlepší z toho, co jsem řekl já i proroci přede mnou je není nikoho hodného uctívání, nežli Alláha Jediného, jenž nemá společníka.“7
V tento den je doporučeno co nejvíce opakovat právě tyto formulky zikru a prosit Alláha. Je to potvrzení smlouvy, kterou Alláh převzal od našich duší ještě dříve, než jsme vůbec vstoupili v existenci, o čemž v Koránu hovoří:
وَإِذْ أَخَذَ رَبُّكَ مِن بَنِي آدَمَ مِن ظُهُورِهِمْ ذُرِّيَّتَهُمْ وَأَشْهَدَهُمْ عَلَىٰ أَنفُسِهِمْ أَلَسْتُ بِرَبِّكُمْ ۖ قَالُوا بَلَىٰ ۛ شَهِدْنَا ۛ أَن تَقُولُوا يَوْمَ الْقِيَامَةِ إِنَّا كُنَّا عَنْ هَٰذَا غَافِلِينَ
„A hle, Pán tvůj vzal potomstvo všechno ze synů Adamových, jež vzešlo z ledví jejich, a dal jim svědčit o nich samých a řekl: “Což nejsem Já Pánem vaším?” I odpověděli: “Ano, dosvědčujeme to!” A to proto, abyste neřekli v den zmrtvýchvstání, že jsme k tomu byli lhostejní,“ (A’ráf: 172)
Tak je Den ‘Arefa učiněn významným jak pro poutníky, tak i pro ty, co zůstali doma, neboť jim je vymezen vznešený skutek uctívání – půst, shodně slovům Božího Posla صلى الله عليه وسلم:
صِيَامُ يَوْمِ عَرَفَةَ أَحْتَسِبُ عَلَى اللَّهِ أَنْ يُكَفِّرَ السَّنَةَ الَّتِي قَبْلَهُ وَالسَّنَةَ الَّتِي بَعْدَهُ
„Za půst v den ‘Arefa počítám s tím, že mi Alláh smaže hříchy za rok předcházející i za ten následující.“8
(…)
Služebníci Boží:
Není mocnějšího důvodu spásy před Božím trestem, než vzpomínání Alláha, jenž pravil:
وَلَذِكْرُ اللَّهِ أَكْبَرُ
„Vzpomínání Boha je vskutku největší“ (‘Ankebút: 45)
Blížíme se k ‘Ídu l-adhá, Svátku oběti, Kurban Bajramu, nejdůležitějšímu a největšímu islámskému svátku, vněmž je nařízeno mnoho rituálů a kdy se manifestuje mnoho symbolů našeho náboženství, jako např. sváteční modlitba a nejdůležitější zvyklostí všech proroků od dávných dob, patřící i k Sunně Božího Posla صلى الله عليه وسلم je přinášení obětin z vybraných a zdravých, dobře živených kusů dobytka. Vznešený Alláh obě spojuje, když říká:
فَصَلِّ لِرَبِّكَ وَانْحَرْ
„modli se proto k svému Pánu a přinášej mu obětinu!“ (Kewser: 2)
Využijme proto zbytek těchto výjimečných chvil k tomu, co je nejlepší, nepromarněme příležitost a nepomeňme žádný z těchto velkolepých způsobů, jimiž lze usilovat o Boží blízkost a spokojenost.
Prosím Alláha, aby nám požehnal v těchto nádherných dnech, aby pozvedl slovo tewhídu a ponížil slovo modloslužby, aby sjednotil ummu islámu a podpořil všechny utlačované muslimy ve všech krajích světa a pomohl jim. Ámín!
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3339 jako hasan gharíb a toto je jeho znění; al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 9591; at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsat, hadís č. 1087; a v kratší verzi Ahmed v Musnedu, hadís č. 7972. Jako sahíh li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 8201.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7268; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2017.
- Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 3004 a al-Albání ho doložil jako sahíh; Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2419; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 773 jako hasan sahíh; a ad-Dárimí v Sunenu, hadís č. 1717.
- Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3015. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni Ibn Mádža, hadís č. 2459.
- S drobnými odchylkami ho zaznamenali al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 1769 a toto je jeho verze; Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 2839; Ahmed v Musnedu, hadís č. 8047; a al-Bejhekí v al-Asmáu we s-sifát, hadís č. 452. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 1152.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1348.
- Zaznamenal Málik v Muwattau, hadís č. 504; a al-Bejhekí v Sunenu, hadís č. 8651. Jako mursel hasan ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 1102.
- Od Abú Katády zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1162.