O prvních deseti dnech měsíce Zú l-hidždža

Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že  není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu ‘Imrán:102). A nejlepším vedením je Muhammedovo صل الله عليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.“

A potom, milí bratři a sestry, dnes je pátek 25. zú l-ki’da roku 1430 hidžry. Blíží se prvních deset dní měsíce nadcházejícího, tj. zú l-hidždža, což je požehnaná doba zmíněná v Koránu i v sunně Posla Božího صل الله عليه وسلم. Alláh vyjádřil velkolepost těchto dní svou přísahou: “Při úsvitu a při nocích deseti…”(Fadžr:1-2) Učenci, mezi nimi i Prorokovi druhové Ibn Zubajr a Ibn Abbás, tím rozuměli prvních deset dní měsíce dzú-l-hidždža. Podle hadísu od Džábira Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl: Deset je desátý zú l-hidždža, tedy den svátku obětování (‘ídu l-adhá). Lichý je den Arafátu a spárované je první den svátku, protože je desátým dnem v měsíci. Podání uvádí Ibn Kesír. Dále Alláh přikázal věřícím: aby vzpomínali jména Božího ve dnech známých (Hadž:27) Ibn Abbás vypráví, že Posel صل الله عليه وسلم řekl: „Není dnů, ve kterých je dobrý čin Alláhu dražší, než tyto dny.“ Zeptali se: „Ani úsilí na cestě Boží?“ „Ani úsilí na cestě Boží, kromě člověka, který vyjde se svým majetkem a životem a ani jedno z toho se nevrátí.“ V Tabaráního hadísu od Ibn Abbáse stojí: „Bohu jsou nejdražší dobré činy vykonané v prvních deseti dnech zú l-hidždža. Proto v nich co nejvíce čiňte tesbíh, chvalte Boha, vyslovujte tehlíl a tekbír.“ V Bejhekího verzi stojí: „Co nejvíce vyslovujte slova šehády a tekbíru. Půst jednoho z těchto dní má cenu roku půstu a dobrý čin je v nich odměněn sedmsetkrát.“ Imám Ahmed taktéž zaznamenal slova matky věřících Hafsy: „Čtyři věci Posel Boží صل الله عليه وسلم nikdy nevynechal: půst v den Ašurá, půst v deseti dnech zú l-hidždža, půst tři dny z každého měsíce a dvě raká´ sunna před raní moditbou.“ Služba Alláhu půstem, vzpomínáním, velebením, milodary a dalšími dobrými činy také byla známou praxí selef. Ibn Omar a Abú Hurejra vycházeli v těchto dnech na tržiště a slyšitelně velebili Alláha a lidé se k nim spontánně přidávali. O Seídu ibn Džubejrovi se říká, že v těchto dnech vynaložil maximální aktivitu v konání dobra. Proto i my následujme jejich cesty a příkladu, protože není spásy kromě následování toho, na čem byl Posel صل الله عليه وسلم a jeho následovníci. Odevzdejme se službě Alláhu nejlepším, co můžeme udělat – a to je pouť k domu Božímu. Pokud se zrovna nechystáme na hadždž, nezapomeňme na půst až do dne svátku, zikr, milodary a všechny ostatní podoby dobrého činu. Nezapomeňme, že mezi těmito dny se nachází také den ‘Arefá a půst v něm maže hříchy z předchozího a nastávajícího roku. Ibn Hibbán zaznamenal od Džábira následující slova Posla صل الله عليه وسلم: „U Alláha není lepších dní než prvních deset dní zú l-hidždža. A z nich je u Alláha nejlepší den Arafátu. V ten den se Alláh spouští na pozemské nebe a chlubí se obyvateli země obyvatelům nebes, řka: „Podívejte na mé služebníky! Přicházejí zaprášení ze všech dalekých míst, vystaveni slunci. Došli ze všech stran, doufaje v mou milost a nepřejíc vidět můj trest.“ Neviděl jsem, že by Bůh v jediném dni z ohně osvobodil více lidí, než na den Arafátu.“ Jediné, co zůstane neodpuštěno je křivda a pošlapání práv druhých. Není žádného jiného dne, kdy by šejtán nebyl natolik zoufalý a nešťastný, jako v den ‘Arefá, jak praví autentická podání.

Milí bratři a sestry! Alláh je ten, který stvořil a vybíral. Vybral si některá místa a některé časy, které povýšil nad všechny ostatní. Tak jako si vybral Mekku, Medínu a Jeruzalém za tři posvátná místa a jako vyznamenal posledních deset ramadánských nocí nad všemi nocmi roku, vyvolil také prvních deset dní zu l-hidždža nad všechny ostatní dny v roce. Nejvíce z nich samozřejmě mají poutníci, ale jejich dobrodiní je určeno všem muslimům, i těm, kteří zůstali doma. Ony jsou dobrodiní od Alláha naší ummě, pomáhají muslimům obnovit jejich svěžest, aby mohli konat více dobrých činů a získali více dobrých skutků a přiblížili se tak k Alláhu ještě více. Abú Hurejra cituje slova Posla صل الله عليه وسلم: „Pospěšte k dobrým skutkům, vždyť zabloudění je jako temná noc. Muž je zrána věřící, a navečer nevěřící. A zvečera je věřící a zrána nevěřící – prodává své náboženství za kousek tohoto světa.“ Sahíh. Abú Zarr vypráví: „Pravil mi prorok, nechť Alláh požehná a dá mír jemu i jeho rodu: „Nepřehlížejte nic z dobrých činů, byť by to bylo, že střetneš svého bratra s úsměvem na tváři.“ Podle Muslima. Vždyť Alláh Nejvznešenější pravil: A cokoliv dobrého učiníte, Bůh zajisté o tom ví. (Bekara:215)