بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh v příběhuo proroku Júsufovi/Josefovi, mír s ním, říká:
وَرَاوَدَتْهُ الَّتِي هُوَ فِي بَيْتِهَا عَن نَّفْسِهِ وَغَلَّقَتِ الْأَبْوَابَ وَقَالَتْ هَيْتَ لَكَ ۚ قَالَ مَعَاذَ اللَّهِ ۖ إِنَّهُ رَبِّي أَحْسَنَ مَثْوَايَ ۖ إِنَّهُ لَا يُفْلِحُ الظَّالِمُونَ
„A snažila se jej ta, v jejímž domě byl, svést a zavřela dveře všechny a řekla mu: „Přijď si pro mne!“ I zvolal Josef: „Bůh mě chraň! On je mým Pánem a uštědřil mi překrásný pobyt. Vždyť hříšníci věru nebudou blaženi!“(Júsuf: 23)
V příběhu o setkání proroka Músá/Mojžíše, mír s ním, s jeho budoucí manželkou praví:
فَجَاءَتْهُ إِحْدَاهُمَا تَمْشِي عَلَى اسْتِحْيَاءٍ قَالَتْ إِنَّ أَبِي يَدْعُوكَ لِيَجْزِيَكَ أَجْرَ مَا سَقَيْتَ لَنَا ۚ فَلَمَّا جَاءَهُ وَقَصَّ عَلَيْهِ الْقَصَصَ قَالَ لَا تَخَفْ ۖ نَجَوْتَ مِنَ الْقَوْمِ الظَّالِمِينَ
„A přišla k němu jedna z těch žen, kráčejíc stydlivě, a řekla: „Otec můj tě zve, aby mzdou tě odměnil za to, žes pro nás napojil stádo.“ Když Mojžíš k němu přišel a vyprávěl mu příběh svůj, řekl tento: “Neboj se, vždyť ses zachránil před lidem nespravedlivým.” (Kasas: 25)
Oba příběhy nám zdůrazňují hodnotu morální vlastnosti studu. V prvním příběhu se Júsuf úspěšně vyhýbá hříchu s bohatou a vysoce postavenou ženou, ačkoli ho nikdo kromě Alláha nevidí a nemá šanci se o tom dozvědět. V druhém případě Músá a jeho snoubenka prokazují stud tím, že ona přistupuje k němu stydlivě a ve vší počestnosti, zatímco on omezuje veškerou svou komunikaci s ní jen na zcela nezbytné minimum. Oba příběhy nám ukazují, že stud je dědictvím všech proroků, imperativem i symbolem naší víry a její morálky.
Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إِنَّ لِكُلِّ دِينٍ خُلُقًا وَخُلُقُ الإِسْلاَمِ الْحَيَاءُ
„Věru každé náboženství má svou morálku a morálkou islámu je stud.“1
‘Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إنَّ الحياءَ والإيمانَ قُرِنا جميعًا فإذا رُفِعَ أحدُهما؛ رُفع الآخرُ.
„Věru stud a víra provází jeden druhého, jakmile jedno vymizí, vymizí i druhé.“2
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
الإِيمَانُ بِضْعٌ وَسَبْعُونَ أَوْ بِضْعٌ وَسِتُّونَ شُعْبَةً، فَأَفْضَلُهَا قَوْلُ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ، وَأَدْنَاهَا إِمَاطَةُ الأَذَى عَنِ الطَّرِيقِ، وَالْحَيَاءُ شُعْبَةٌ مِنَ الإِيمَانِ
„Víra se skládá z něco přes sedmdesáti, či něco přes šedesáti, částí. Nejhodnotnější z nich jsou slova „není ničeho hodného uctívání, krom Alláha“ a nejnižší je odstranit z cesty překážku. A i stud je částí víry.“3
Stud (arab. الحياء al-hajá´) v jazyce znamená schopnost cítit hanbu, či zdráhavost, zdrženlivost učinit něco špatného a je opakem nestoudnosti.4 Terminologicky ho definoval al-Džurdžání jako zdržení se či zanechání nějaké věci proto, aby za ni člověk nebyl haněn.5 Ibn Hadžer al-‘Askalání a Ibnu l-Kajjim říkají, že „stud je morální vlastnost, která člověka směřuje k zanechání ohavnosti a brání mu nedodržet či překročit nároky a práva ostatních.“6
Vznešený Alláh miluje vlastnost studu a schopnost cítit hanbu, jak se dozvídáme z hadísu od Ja’lá ibn Umejje رضي الله عنه, dle nějž Posel Boží صلى الله عليه وسلم jednou na veřejnosti spatřil člověka koupat se bez spodního oděvu. Proto vystoupal na kazatelnu a pravil:
إِنَّ اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ حَيِيٌّ سِتِّيرٌ يُحِبُّ الْحَيَاءَ وَالسَّتْرَ فَإِذَا اغْتَسَلَ أَحَدُكُمْ فَلْيَسْتَتِرْ
„Věru Alláh Vznešený je Stydlivý, Pokrývající hanbu, a miluje stud. Proto koupe-li se někdo z vás, nechť zakryje svou nahotu.“7
Stud má tři části – stud před lidmi, když je člověku hanba dopustit se něčeho, co lidem vadí, z činů či slov, stud před sebou samým, když člověk dbá na svou reputaci a tvář, a ze všech nejdůležitější je stud před Všemohoucím Alláhem, o němž hovoří i hadís ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم jednoho dne řekl svým společníkům:
اسْتَحْيُوا مِنَ اللَّهِ حَقَّ الْحَيَاءِ
„Styďte se před Alláhem opravdovým studem!“
„Posle Boží, my se – chvála Alláhu – stydíme před Alláhem!“
Posel Božíصلى الله عليه وسلم odpověděl:
لَيْسَ ذَلِكَ وَلَكِنَّ مَنِ اسْتَحْيَى مِنَ اللَّهِ حَقَّ الْحَيَاءِ فَلْيَحْفَظِ الرَّأْسَ وَمَا وَعَى وَلْيَحْفَظِ الْبَطْنَ وَمَا حَوَى وَلْيَذْكُرِ الْمَوْتُ وَالْبِلَى وَمَنْ أَرَادَ الْآخِرَةَ تَرَكَ زِينَةَ الدُّنْيَا فَمَنْ فَعَلَ ذَلِكَ فَقَدِ اسْتَحْيَى مِنَ اللَّهِ حَقَّ الْحَيَاءِ
„Ne, nemám na mysli to, nýbrž ten, kdo se před Alláhem opravdově stydí, ten si stráží i svou hlavu a to, nač myslí, své břicho i to, co do něj vchází, hojně vzpomíná na smrt a na to, že se rozloží. A kdo touží po onom světě, ten zanechá pozlátek světa tohoto. Kdo pak toto vše podnikne, ten pocítil vůči Alláhu opravdový stud.“8
Stud je klíčem všeho dobra, jak dosvědčují slova ‘Imrána ibn Husajna رضي الله عنه, jenž slyšel Proroka صلى الله عليه وسلم říci:
الْحَيَاءُ لاَ يَأْتِي إِلاَّ بِخَيْرٍ
„Stud nepřináší nic, nežli jen samé dobro.“9
V Muslimově podání stojí:
الْحَيَاءُ خَيْرٌ كُلُّهُ
„Stud je dobrý celý jako takový.“10
Stud totiž udržuje veřejnou morálku a brání, aby se navenek projevovaly hanebnosti a zničující hříchy jako nevíra a modloslužba, odpadlictví a novotářství, chlípnost, odhalování nahoty, napodobování opačného pohlaví či nevěřících a hříšníků či mnoho dalšího.
Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že také proto Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَا كَانَ الْفُحْشُ فِي شَيْءٍ إِلاَّ شَانَهُ وَمَا كَانَ الْحَيَاءُ فِي شَيْءٍ إِلاَّ زَانَهُ
„Není věci, v níž by bylo nestoudnosti, aniž by ji nezošklivila a není věci, v níž by bylo studu, aniž ji nezkrášlil.“11
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh chválí Posla Božího صلى الله عليه وسلم za jeho stud a přikazuje věřícím jednat na základě studu, když praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَدْخُلُوا بُيُوتَ النَّبِيِّ إِلَّا أَن يُؤْذَنَ لَكُمْ إِلَىٰ طَعَامٍ غَيْرَ نَاظِرِينَ إِنَاهُ وَلَٰكِنْ إِذَا دُعِيتُمْ فَادْخُلُوا فَإِذَا طَعِمْتُمْ فَانتَشِرُوا وَلَا مُسْتَأْنِسِينَ لِحَدِيثٍ ۚ إِنَّ ذَٰلِكُمْ كَانَ يُؤْذِي النَّبِيَّ فَيَسْتَحْيِي مِنكُمْ ۖ وَاللَّهُ لَا يَسْتَحْيِي مِنَ الْحَقِّ ۚ وَإِذَا سَأَلْتُمُوهُنَّ مَتَاعًا فَاسْأَلُوهُنَّ مِن وَرَاءِ حِجَابٍ ۚ ذَٰلِكُمْ أَطْهَرُ لِقُلُوبِكُمْ وَقُلُوبِهِنَّ
„Vy, kteří věříte! Nevcházejte do domů prorokových, pokud vám to nebude dovoleno, kvůli jídlu, nečekajíce, až bude připravené! Jste-li však vyzváni, vstupte! A když dojíte, rozejděte se a nepouštějte se do důvěrných hovorů, neboť to se dotýká proroka a on se před vámi stydí! Avšak Bůh se nestydí říci pravdu. Když žádáte manželky prorokovy o nějaký předmět, žádejte o to přes závěs, to bude čistší pro srdce vaše i srdce jejich.“ (Ahzáb: 53)
Žijeme ve společnosti daleko od morálky studu. Můžeme na vlastní oči vidět – a obzvláště v horkých letních dnech – co se stane s lidmi, když o svůj stud přijdou. Naše znalosti a naše zkušenosti nechť proto budou v Soudný Den důkazem pro nás a nikoli proti nám. Je naší povinností se, zejména v dnešní době, vzepřít všem vlivům, které se v naší komunitě a našich rodinách snaží vymítit ctnost studu. O to více musíme ve svém okolí ke studu vybízet. ‘Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم jednou prošel okolo dvojice mužů, z nichž jeden káral druhého za to, že je prý až příliš stydlivý. Řekl mu:
دَعْهُ فَإِنَّ الْحَيَاءَ مِنَ الإِيمَانِ
„Nechej ho, vždyť věru stud patří k víře!“12
Nestane-li studu, je cokoli dalšího marné. ‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنهم vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إِنَّ مِمَّا أَدْرَكَ النَّاسُ مِنْ كَلاَمِ النُّبُوَّةِ إِذَا لَمْ تَسْتَحِي فَاصْنَعْ مَا شِئْتَ
„Věru k tomu, co se nám dochovalo ze slov prvotních poselství, patří: „Pokud se nestydíš, dělej si co chceš.“13
A naopak od Abú Hurejry رضي الله عنه se dochovala slova Posla Božího صلى الله عليه وسلم:
الْحَيَاءُ مِنَ الإِيمَانِ وَالإِيمَانُ فِي الْجَنَّةِ وَالْبَذَاءُ مِنَ الْجَفَاءِ وَالْجَفَاءُ فِي النَّارِ
„Stud je částí víry a víra patří do Ráje. Vulgárnost je částí obhroblosti a obhroublost patří do Ohně pekelného.“14
Prosíme Alláha, aby napravil a zkrášlil naše mravy těmi nejvybrannějšími ctnostmi a mezi nimi především vlastností studu, protože nikdo, kromě Něj, nás k nim nemůže přivést. Ámín!
- Zaznamenali v lehce odlišných zněních Ibn Mádža v Sunenu, hadís č 4181 a toto je jeho verze; al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 7716; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebír, hadís č. 10780. Jako hasan li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni Ibn Mádža, hadís č. 3389.
- Zaznamenal al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 58. Jako sahíh podle podmínek al-Buchárího i Muslima doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, hadís č. 5020.
- Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 9; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 35.
- Viz Ibn Fáris v Makájísu l-lugha, 2/122; Ibn Menzúr v Lisánu l-‘arab, 14/217; a al-Fejjúmí v al-Misbáhu l-munír, 1/160.
- Viz at-Ta’rífát, str. 94.
- Viz Fethu l-Bárí, 1/52; a Medáridžu s-sálikín, 2/249.
- Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4012; a an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 407. Jako sahíh doložil jeho isnád al-Albání v Irwáu l-ghalíl, 7/367.
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2458; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 3671. Jako hasan li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 2638.
- Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6117; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 37.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 37.
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1974; Ahmed v Musnedu, hadís č. 1735; a v trochu odlišné verzi Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4185. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 2635.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 24; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 36.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3488.
- Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2009; Ahmed v Musnedu, hadís č. 10519; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 608; a al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 174. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, hadís č. 5007.