O úspěchu v manželství

A potom, milí bratři a sestry. Život každé lidské bytosti má mnoho etap a každý z nás touží, aby dopadly úspěšně. I přes všechny různosti a odlišnosti života lidí na celé planetě je několik momentů, které jsou stejné. To jsou ty nejdůležitější momenty lidského života, kde si člověk přeje být úspěšný: vztah ke svému Stvořiteli, úspěch ve svém zaměstnání a společenském poslání a samozřejmě též úspěch ve svém manželském a rodinném životě. Dosáhl-li člověk v manželství úspěchu, objevil ráj na zemi. Skrze podporu jeho rodiny a oázu klidu, kterou mu příjemné domácí prostředí nabízí, vybuduje člověk neotřesitelný základní tábor, ze kterého může stoupat k dalším vrcholům. Proto bychom měli poznat základní principy z Koránu a Sunny, na kterých spočívá islámské manželství a být si vědomi toho, že tomu manželství, které začne na cestě šejtána, sám šejtán garantuje jeho rozpad. A tomu manželství, které začne na cestě Boží, nad tím sám Alláh drží ochrannou ruku. Alláh pravil o právech a povinnostech manželů vůči spě navzájem (ve významu): A ony mají tolik práv jakož i povinností, dle zvyklosti. A muži jsou nad nimi o stupeň. (Bekara:228) Verš stanovuje, že v manželství má manžel i manželka svá práva i povinnosti a každý z nich má stejně práv jako povinností, tedy že v manželství není nikdo zvýhodněn. Oním stupněm, který je dán mužům jakožto živitelům a hlavám rodiny je stupeň zodpovědnosti za rodinu, stupeň povinující je starat se o rodinu a hmotně ji zabezpečovat, což je dle šarí’e na manželovi vymahatelným závazkem. Každému dílu lidského společenství náleží vůdce, který je za jeho chod zodpovědný. V případě rodiny je tím, komu náleží její vůdcovství a poslední slovo při sporu muž. V obecně přijatém hadíse na autoritu Ibn Omara říká Posel صل الله عليه وسلم mimo jiné: „Muž je pastýřem své rodiny.“ Manžel bdí nad svou ženou a dětmi, jako bdí nad stádem ovcí pečlivý pastýř, který nikdy nezapomíná dávat pozor, aby se každý kus dostal ke svěží trávě a žádné z jeho zvířat se nikam nezatoulalo. Není to pocta, nýbrž zodpovědnost, ze které se manžel bude v Soudný Den zpovídat nejvyššímu. Postavení manželky není ani trestem, ani ponížením, nýbrž převelikým úkolem a výzvou. Umm Selema vypráví, že Prorok صل الله عليه وسلم řekl: „Každá žena, která zemře a její manžel je s ní spokojen, vejde do ráje.“ Sahíh dle Ibn Mádži. Také snažení ženy při uspokojování potřeb svého manžela a rodiny bylo připodobněno k džihádu na cestě Boží. Ženy nebojují v na bitevních polích, ale ve svých domovech starostí o potřeby své rodiny, chod domácnosti a jejich největším vítězstvím je převedení těch nejlaskavějších konotací spojených s pojmem „domov“ do reality. Žena není druhořadou bytostí. V obecně přijatém hadíse o pastýřích, který jsme již zmínili, také stojí: „Žena je pastýřkou domu svého muže a jeho dětí.“ Mužům bylo přikázáno:A zacházejte s nimi nejvybraněji a nejuznaleji. (Nisá:19)   Abú Hurejra jednou slyšel Posla صل الله عليه وسلم říci: “Žena jest věru stvořena ze žebra, nikdy nebude moci držet se určitým směrem (který ty chceš), tak když si vybereš žít s ní, zůstane taková. Když se jí budeš pokoušet spravit, zlomíš ji a její zlom je rozvod manželství.” Podle Muslima. A také: “Nejcelistvější je víra (ímán) je toho věřícího, který se nejlépe chová a nejlepší mezi vámi jsou ti, kteří jsou nejlepší vůči svým ženám.” Podle Tirmízího. Alláh upřesňuje: Muži jsou poručníky nad ženami proto, že Bůh upřednostnil jedny nad druhými a proto, že je zaopatřují z majetků svých. A ty správné jsou poslušny, jsou ochránkyněmi tajemství, které jim Bůh určil chránit. (Nisá:34)Muslim zaznamenal od Džábira Poslova صل الله عليه وسلم slova: “A chovejte se k ženám krásně, neboť ony jsou vám pouze svěřenkyněmi. Nic jiného od nich nemáte…” Je známo, že Posel Boží صل الله عليه وسلم nikdy ve svém životě nevztáhl ruku na ženu a byl nejmilostivější ke své rodině, jak potvrzují podání v Muslimově sahíhu na autoritu ‘Áiše a Anase. Muž nikdy nesmí zapomenout na svůj závazek vůči Alláhu, který svou svatbou přebral, a také na to, že Bůh označil jeho pravomoc nad jeho manželkou a rodinou výší jen jediného stupínku, nikoli propastným rozdílem. Není a nemůže být v rodině generálem a diktátorem, nýbrž mírným a starostlivým rádcem a uznávanou autoritou. Posel Boží صل الله عليه وسلم říká: „Do ráje nevstoupí nikdo povýšenecký a krutý.“ Sahíh podle Abú Daúda na autoritu Ibn Wehba al-Chuzá‘ího. Alláh říká: Nevyhánějte je z jejich domů a nechť je ony samy neopouštějí (Talák:1) Ibn Kesír vysvětluje: „Muž nemá právo svou ženu vyhnat a ani ona nemá právo odejít od svého muže, protože i ona má svůj díl v závazku svého muže, že jí poskytne bydlení.“ Muž může kralovat ve svém zaměstnání, ve svém zájmovém spolku, mezi svými přáteli atd., ale jediná možnost, kde žena může kralovat, je její dům. Proto muž nemá právo jí této výsady zbavovat.
Milí bratři a sestry, kolikrát v životě slyšíme frázi „podle Knihy Boží a Sunny Jeho Posla صل الله عليه وسلم“. A všechna muslimská manželství všude na světě jsou uzavírána podle tohoto, alespoň slovy. Když v jistém luxusním hotelu v hlavním městě jedné muslimské země chtěli uspořádat výroční večírek všech, kteří uspořádali v hotelu bujarou oslavu své svatby za poslední půlrok, z šestnácti pozvaných párů spolu žily v manželství již jen tři. Naopak když vláda Malajsie zjistila nárůst rozvodovosti, nařídila všem novomanželům v zemi projít kursem, který je měl na nástrahy manželského soužití připravit a bez jehož absolvování neuzavírala žádné manželství. Vybízím společně nás všechny, abychom zapřemýšleli, jaký je náš vztah ke Koránu a Sunně, jestli skutečně organizujeme svůj život podle nich, anebo naše ústa pronášejí pouze prázdnou floskuli.To platí o životě muslima jako takovém a o manželství, které je nejposvátnějším kontraktem mezi dvěma lidmi tím spíše. Alláh říká: A nebuďte jako ti, kteří se rozštěpili a dostali se do pří poté, co k nim již přišly jasné důkazy. A pro tyto je trest nesmírný. (Nisá:105) Od Bešíra zaznamenal Ibn Abí Ásim slova Prorokova صل الله عليه وسلم: “Jednota je milost a rozdělení je trest.” Tato slova však nemohou být ničím prázdným, neboť jsou příkazem Nejvyššího a Jeho směrnicemi, které nám On ve své Milosti sesílá, abychom dosáhli úspěchu jak ve světě tomto, v podobě vyvážené harmonie, tak i ve světě budoucím, v podobě nekonečné odměny.