O vazbě mezi vírou a morálkou

A potom, milí bratři a sestry, bojte se Pána odměny a trestu, Vládce všech světů, který seslal ve Své Knize: Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem. (Nisá´:1) Přejte si Boží spokojenost a utíkejte před Jeho trestem. Bůh jasně ukázal, že mezi bohabojností a činem dobré morálky existuje jasná souvislost. Vskutku, z věrouky ehli s-sunna we l-džema’a je potvrdit, že víra je tím, co se uhnízdilo v srdci, bylo vyřčeno jazykem a následováno činem. A nejlepším z těchto činů je dobré chování. Posel Boží صل الله هليه وسلم v hadísu zaznamenaném imámem Tirmizím radí Mu’ázu ibn Džebelovi: „Boj se Boha (ar. itaki ´lláh) kdekoliv jsi a učiň za každým, hříchem dobrý čin , který jej smyje a chovej se k lidem příkladným chováním.“ a v hadísu od Abú Dardá Prorok صل الله هليه وسلم praví: „V soudný den nebude na miskách vah nic těžšího než dobré chování. A vznešený Bůh opovrhuje tím, kdo vysloví nestoudná slova.“  Tirmizí také zaznamenal od Džábira slova Posla Božího صل الله هليه وسلم : „Nejdražším a mně nejbližším v Soudný Den bude ten z vás, kdo bude mít nejlepší morálku. A nejvzdálenějším ode mne a nejnenáviděnějšími budou v Soudný Den planě mluvící, vychloubavci a rozvratníci.“ Zeptali se: „Planě mluvící i vychloubavci jsou nám známí, kdo jsou ale rozvratníci?“ „To jsou domýšliví,“ odpověděl on صل الله هليه وسلم .

Bůh pochválil lidi konající dobro: vždyť Bůh je věru s těmi, kdož jsou bohabojní, i s těmi, kdož dobré konají. (Nahl:128) A dobro je dobré chování. V hadísu zaznamenaném imámem Muslimem od Newwáse ibn Sem’án, Posel Boží صل الله هليه وسلم řekl: „El-Birr (ar. dobrota) je dobrá morálka a ism, je tím co se chvěje v tvé duši a za co se stydíš před lidmi.“ Podle hadísu „rozpouští dobrá morálka pochybení jako voda roztápí led.“ Mravného služebníka Božího nemůže minout slíbená odměna: A zbožní vskutku budou ve slastech, na pohovkách ležíce se budou rozhlížet. Na jejich tvářích uzříš svěžest slastí, napájeni budou vínem silným, zapečetěným z pižma pečetí – o to nechť soutěží ti, kdož soutěží. (Muttefiffín:22-26) Tirmizí zaznamenal od Abú Hurejry, že Posel Boží صل الله هليه وسلم, když byl tázán na to, co uvede nejvíce lidí do ráje, odpověděl: „Bohabojnost a dobré chování.“ A když byl tázán, co je nejvíce přivede do pekla, odpověděl: „Ústa a pohlaví.“ Podle obecně přijímaného hadísu od Abú Hurejry řekl Posel Boží صل الله هليه وسلم : „Nejlepšími věřícími ve víře jsou ti, kteří mají nejlepší chování, a nejlepší z vás jsou ti, kdo se dobře chovají ke svým manželkám.“ Na otázku, kdo z muslimů je nejlepším věřícím odpověděl Prorok صل الله هليه وسلم : „Ten, od jehož ruky a jazyka nehrozí muslimům nebezpečí.“ Dobré chování podle Abdulláha ibn Mubáreka vysvětlil Posel صل الله هليه وسلم také následovně: „To je jasná, usměvavá tvář, dobrodiní a trpělivé snášení urážek.“ Správná morálka se zakládá na trpělivosti, čestnosti, statečnosti, spravedlnosti. Do správné morálky náleží být poslušný své matce, a dále otci. Ze vznešené morálky je udržovat dobré styky se všemi příbuznými a s přáteli našich rodičů. Z dobrých mravů je i příkladný a přátelský vztah k sousedům, respekt ke starším a shovívavost k mladším. I stud je částí víry a morálky. Pro muže je nejvyšším stupněm morálky příkladný vztah k jeho rodině. Pro ženu je to poslušnost jejímu manželovi. Podle hadísu „Kterákoliv žena, když zemře a její manžel je s ní spokojen, vejde do ráje.“ Prohřešky proti dobré morálce jsou pokrytectví, přetvářka, lež, neupřímnost, křivda, závist, zloba, hrubost, drzost, vychloubačnost, nemravnost a nestoudnost. El-Buchárí zaznamenal, že Posel Boží صل الله هليه وسلم řekl: „Jsou tři, kterým budu protivníkem v Den zmrtvýchvstání: Jeden muž, který mi dal (své slovo) a potom ho nedodržel, a jeden muž, který svobodného člověka (jako zajatce) prodal a cenu (pro sebe) vzal, a jeden muž, který zaměstnal námezdního dělníka, a potom od něho všechno získal a nedal mu jeho mzdu.“

 

Milí bratři a sestry! Nejvznešenější a nejpříkladnější povahou oplýval sám Posel Boží صل الله هليه وسلم , jak dokazuje Bůh v následujícím verši: vždyť vskutku povaha tvá je vznešená. (Kalem:4) A věru máte nyní v poslu Božím příklad překrásný (Ahzáb:21) Áiša, když byla dotázána na mravy Posla صل الله هليه وسلم, odpověděla: „Posel Boží صل الله هليه وسلم nebyl rozvraceč, ani nestoudník, ani nevykřikoval po trzích. Neoplácel zlo zlem, nýbrž odpouštěl a byl velkodušný.“ Jindy odpověděla: „Jeho povahou byl Korán.“ Skrze Korán přikazoval vhodné a zakazoval zavrženíhodné, skrze Korán soudil, skrze něj uzavíral přátelství i vyhlašoval války. A Anas v hadísu zaznamenaném imámem Muslimem říká: „Při Bohu, devět let jsem mu sloužil a on mi nikdy neřekl za něco, co jsem udělal ‚proč si udělal to a to‘. Ani neřekl ‚proč si to a to neudělal‘ za něco co jsem neudělal.“  Ibn Hibbán zaznamenal, že jeden žid něco prodal Poslu Božímu صل الله هليه وسلم s odloženou platbou dohodnutou na později. Pak si přišel pro svůj dluh ještě předtím, než vypršel čas. „Ještě nevypršel stanovený čas,“ opáčil mu Prorok صل الله هليه وسلم. Žid mu řekl: „Vy, potomkové Abdu l-Muttaliba, všichni protahujete a odkládáte placení dluhů.“ Ashábové se rozhněvali, avšak Prorok je zadržel. Obrátil se k židovi nejlepším způsobem a žid pak řekl: „Všechny znaky poselství, jak je znám popsány v tóře, jsem na něm zaznamenal, kromě jedné. A to bylo, že čím tvrději se na něj člověk obrátí, tím je milejší. V to jsem se chtěl ujistit.“ Tehdy ten žid přijal islám. Následujme tedy příklad tohoto vznešeného muže, který navždy zůstane vzorem nejvybranější a nejvznešenější morálky a charakteru, nejlepšího člověka, který kdy chodil po této zemi, Muhammeda صل الله هليه وسلم.