بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh zachoval na věčné časy prosbu svého proroka Šu’ajba, mír s ním:
وَمَا تَوْفِيقِي إِلَّا بِاللَّهِ ۚ عَلَيْهِ تَوَكَّلْتُ وَإِلَيْهِ أُنِيبُ
“A zdar můj nezávisí od nikoho, kromě od Boha, na Něj se spoléhám a k Němu se kajícně obracím.” (Húd: 88)
Arabský výraz التوفيق at-tewfík, zde přeložený jako “zdar” znamená zdárnou podporu, to, že Alláh umožní, aby se někomu něco podařilo, upevní jeho kroky na cestě k jeho cíli a odstraní z ní jakoukoli překážku. A to je dobrodiní všech dobrodiní, které nelze získat ani penězi, ať už jich je kolik chce, ani intelektem, ať už je jakkoli brilantní, ani znalostmi, ať už jsou jakkoli rozsáhlé.
Jeho opakem je الخذلان al-chizlán, znamenající nepřítomnost Boží podpory a pomoci, jako ve verši:
إِن يَنصُرْكُمُ اللَّهُ فَلَا غَالِبَ لَكُمْ ۖ وَإِن يَخْذُلْكُمْ فَمَن ذَا الَّذِي يَنصُرُكُم مِّن بَعْدِهِ ۗ وَعَلَى اللَّهِ فَلْيَتَوَكَّلِ الْمُؤْمِنُونَ
„Bude-li vám pomáhat Bůh, nikdo nemůže být nad vámi vítězem! Opustí-li vás však, kde je ten, kdo by vám mohl potom pomoci? Na Boha tedy nechť spoléhají se věřící!” (Áli ‘Imrán: 160)
Protože ten, komu nepomáhá Alláh, ten je ponechán napospas sobě samému.
Příkladem těch, kterým Alláh pomohl k úspěchu, jsou Jeho poslové a proroci, o nichž Alláh říká:
أُولَٰئِكَ الَّذِينَ هَدَى اللَّهُ ۖ فَبِهُدَاهُمُ اقْتَدِهْ ۗ
„A toto jsou ti, jež Bůh správně vedl – jdi tedy po správné cestě jejich!” (An’ám: 90)
Získání zdárné podpory Boží je uskutečněno splněním jistých podmínek, kterých se musíme držet.
První z nich je poslušnost vůči Alláhu a Jeho Poslu صلى الله عليه وسلم a bohabojnost.
Vznešený Alláh praví:
وَمَن يُطِعِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ وَيَخْشَ اللَّهَ وَيَتَّقْهِ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْفَائِزُونَ
„A ti, kdož poslouchají Boha a posla Jeho a obávají se Boha a jsou bohabojní, ti zajisté budou vítězní.“ (Núr: 52)
Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إِذَا أَرَادَ اللَّهُ بِعَبْدٍ خَيْرًا اسْتَعْمَلَهُ
„Pokud si Alláh přeje pro služebníka dobro, povolá ho konat.“
„A jak ho povolá konat, Posle Boží?“ tázali se přítomní.
Posel Boží صلى الله عليه وسلم jim odpověděl:
يُوَفِّقُهُ لِعَمَلٍ صَالِحٍ قَبْلَ الْمَوْتِ
„Poskytne mu svou podporu při konání dobrých skutků ještě před smrtí.“1
Druhou je vytrvalost na cestě dobra, protože Vznešený Alláh říká:
وَالَّذِينَ جَاهَدُوا فِينَا لَنَهْدِيَنَّهُمْ سُبُلَنَا ۚ وَإِنَّ اللَّهَ لَمَعَ الْمُحْسِنِينَ
„Ty, kdož k vůli Nám se usilovně snaží, ty věru povedeme po cestách Svých. A Bůh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.“ (‘Ankebút: 69)
Abú Bekra رضي الله عنه vyprávěl, že Posla Božího صلى الله عليه وسلم se zeptali, kteří lidé jsou nejlepší a on odpověděl:
مَنْ طَالَ عُمُرُهُ وَحَسُنَ عَمَلُهُ
„Ten, kdo žije nejdéle a koho skutky jsou nejlepší.“
Pak se ho zeptali, kteří lidé jsou nejhorší a on odpověděl:
مَنْ طَالَ عُمُرُهُ وَسَاءَ عَمَلُهُ
„Ten, kdo žije nejdéle a jeho skutky jsou nejhorší.“2
A třetí je spolehnutí se na Alláha, protože On praví:
وَمَن يَتَوَكَّلْ عَلَى اللَّهِ فَهُوَ حَسْبُهُ ۚ
„ A tomu, kdo spoléhá se na Boha, tomu On postačí.“ (Talák: 3)
Existují jiné jevy, které uzavírají brány Boží zdárné podpory a kterých se musíme vyvarovat.
Jsou jimi především užívání si Božích darů a neochota za ně děkovat, protože Vznešený Alláh praví:
لَئِن شَكَرْتُمْ لَأَزِيدَنَّكُمْ ۖ وَلَئِن كَفَرْتُمْ إِنَّ عَذَابِي لَشَدِيدٌ
„Budete-li vděční, rozmnožíme pro vás dobré, budete-li však nevděční, pak věru trest Můj bude přísný!“ (Ibráhím: 7)
Patří sem i rozpor mezi poznáním a činy a vědomé upadání do hříchu, protože Alláh Vznešený praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لِمَ تَقُولُونَ مَا لَا تَفْعَلُونَ ﴿٢﴾ كَبُرَ مَقْتًا عِندَ اللَّهِ أَن تَقُولُوا مَا لَا تَفْعَلُونَ ﴿٣﴾
„Vy, kteří věříte! Proč říkáte to, co nečiníte? Bůh velice nenávidí, že říkáte něco, co neděláte!“ (Saff: 2-3)
V neposlední řadě je důvodem odebrání Boží zdárné podpory i upřednostňování pomíjivého vezdejšího světa nad věčným světem posmrtným, shodně Božím slovům:
كَلَّا بَلْ تُحِبُّونَ الْعَاجِلَةَ ﴿٢٠﴾ وَتَذَرُونَ الْآخِرَةَ ﴿٢١﴾
„Však pozor! Vy naopak milujete rychle plynoucí a zanedbáváte život budoucí.“ (Kijáma: 20-21)
Na jiném místě říká:
إِنَّ هَٰؤُلَاءِ يُحِبُّونَ الْعَاجِلَةَ وَيَذَرُونَ وَرَاءَهُمْ يَوْمًا ثَقِيلًا
„Ti, kdož milují tento svět pomíjivý, nedbají na den obtížný, jejž mají před sebou.“ (Insán: 27)
(…)
Služebníci Boží!
Velkolepým příkladem je i Noční cesta a nanebevstoupení (arab. الإسراء والمعراج al-isráu we l-mi’rádž) Posla Božího صلى الله عليه وسلم. Boží podporu na tomto příkladě vidno jak v samotné realizaci této cesty, kdy Posel Boží صلى الله عليه وسلم urazil zázračným způsobem tisíce kilometrů tam a zpět během části jedné jediné noci, v tom, že se během ní setkal se svými prorockými předchůdci, v tom, že potvrdil svou volbu náboženského zákona v souladu s nezkaženou lidskou přirozeností i v tom, že mu Alláh ukázal Ráj i Peklo. A nakonec také v tom, že se dostal k Alláhu na nebesích tak blízko, jako žádný jiný smrtelník. Vznešený Alláh říká:
وَلَقَدْ رَآهُ نَزْلَةً أُخْرَىٰ ﴿١٣﴾ عِندَ سِدْرَةِ الْمُنتَهَىٰ ﴿١٤﴾ عِندَهَا جَنَّةُ الْمَأْوَىٰ ﴿١٥﴾ إِذْ يَغْشَى السِّدْرَةَ مَا يَغْشَىٰ ﴿١٦﴾ مَا زَاغَ الْبَصَرُ وَمَا طَغَىٰ ﴿١٧﴾ لَقَدْ رَأَىٰ مِنْ آيَاتِ رَبِّهِ الْكُبْرَىٰ ﴿١٨﴾
„Věru jej (tj. Džibríla) viděl již u příležitosti sestoupení jiného poblíže cicimkového stromu u okraje nejzazšího, u něhož je zahrada příbytku věčného. A když přikrylo cicimkový strom to, co jej krylo, oko se neodvrátilo ani nebloudilo, a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!“ (Nedžm: 13-18)
Posel Boží صلى الله عليه وسلم o svých zážitcích z této cesty vypráví v hadíse od Anase ibn Málika رضي الله عنه:
رُفِعْتُ إِلَى السِّدْرَةِ فَإِذَا أَرْبَعَةُ أَنْهَارٍ، نَهَرَانِ ظَاهِرَانِ، وَنَهَرَانِ بَاطِنَانِ، فَأَمَّا الظَّاهِرَانِ النِّيلُ وَالْفُرَاتُ، وَأَمَّا الْبَاطِنَانِ فَنَهَرَانِ فِي الْجَنَّةِ فَأُتِيتُ بِثَلاَثَةِ أَقْدَاحٍ، قَدَحٌ فِيهِ لَبَنٌ، وَقَدَحٌ فِيهِ عَسَلٌ، وَقَدَحٌ فِيهِ خَمْرٌ، فَأَخَذْتُ الَّذِي فِيهِ اللَّبَنُ فَشَرِبْتُ فَقِيلَ لِي أَصَبْتَ الْفِطْرَةَ أَنْتَ وَأُمَّتُكَ
„Byl jsem vyzvednut až k cicimkovému stromu a tam čtyři řeky – dvě řeky zjevné a dvě řeky skryté. Ty zjevné, to je Nil a Eufrat. A ty skryté, to jsou řeky Ráje. A byly mi dány tři nádoby, nádoba s medem, nádoba s mlékem a nádoba s vínem. Vzal jsem si tedy tu s mlékem a vypil jsem ji. Bylo mi řečeno: „Následuješ zdravou přirozenost, ty i tvá umma.“3
Prosíme Všemohoucího Alláha o Jeho zdárnou podporu ve všech našich záležitostech tohoto i onoho světa. Ámín!
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2142 jako hasan sahíh; Ahmed v Musnedu, hadís č. 12055; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 341; a al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 1257. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíb, hadís č. 3357.
- Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2330 jako hasan sahíh; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 20481 a Šu’ajb al-Arnáút ho ocenil jako hasan.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5610.