Rozdíl mezi lidmi leží ve víře v neviditelno. Zde se liší věřící a nevěřící. Ti, kteří věří v neviditelný svět jsou, na základě toho, co řekl Bůh a Jeho Posel صلى الله عليه و سلم věřící a jsou nad těmi, kteří věří jen tomu, co sami vidí. To je první charakteristikou bohabojných:
Rozdíl mezi lidmi leží ve víře v neviditelno. Zde se liší věřící a nevěřící. Ti, kteří věří v neviditelný svět jsou, na základě toho, co řekl Bůh a Jeho Posel صلى الله عليه و سلم věřící a jsou nad těmi, kteří věří jen tomu, co sami vidí. To je první charakteristikou bohabojných:
الَّذِينَ يُؤْمِنُونَ بِالْغَيْبِ
kteří v nepoznatelné věří (Bekara:3)
Ghajb, ve který jsme povinni věřit, je vše to, co uvedl Bůh v Koránu, jakož i Posel Jeho صلى الله عليه و سلم ve věrohodných hadísech.
Patří sem: víra v anděly, džiny, šejtány, knihy, posly, Soudný Den, zúčtování, odměnu a trest, kadá´ a kadr, pak vše, co se vztahuje ke stvoření nebes a Země, člověka a všeho ostatního, neviditelného a smysly nepostihnutelného pro nás.
Materialisté ve svět nepoznatelného neviditelna nevěří. Jejich základním pravidlem je věřit jen tomu, co vidí a registrují svými smysly. Jejich směšnou teorii je lehké vyvrátit, protože sami věří i ve spoustu věcí, které nevidí, jako je existence rozumu, pocitů, snů, existence elektřiny, gravitace atd.
Nepoznatelného neviditelna je několik druhů:
1. To, co se odehrálo dávno před námi a čemu jsme nebyli svědky, ale zažili to jiní lidé. To je případ života dřívějších národů – Římanů, Asyřanů, Osmanů atd. Oni jsou pro nás ghajb, protože jsme sami nebyli svědky jejich doby a neviděli jsme je. Zde závisíme na zprávách a nálezech, kterých se nám o těchto dějích dostalo.
2. ghajb, který neviděl, ani nezažil nikdo z lidí. Jako ghajb související se stvořením nebes a Země, prvního člověka atd.
3. ghajb, který nemůže být poznán smysly ani rozumem. Takovým jsou Boží vlastnosti, andělé, džinové, šejtáni, Soudný Den, budoucnost atd.
V posledních dvou případech jsme odkázáni výlučně na zjevení – na Korán a Sunnu. To, co se v nich dozvídáme, je třeba potvrdit, to co se jim protiví, je třeba uznat jako nepravdu a to, co nelze ani potvrdit, ani vyvrátit, je třeba nechat otevřené.