بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu,
Alláh nás v Koránu varuje před pěti okamžiky lítosti a žalu. Tím prvním je okamžik smrti člověka, kdy duše opouští tělo svíjející se ve smrtelné křeči.
Vznešený Alláh praví:
كَلَّا إِذَا بَلَغَتِ التَّرَاقِيَ ﴿٢٦﴾ وَقِيلَ مَنْ ۜ رَاقٍ ﴿٢٧﴾ وَظَنَّ أَنَّهُ الْفِرَاقُ ﴿٢٨﴾ وَالْتَفَّتِ السَّاقُ بِالسَّاقِ ﴿٢٩﴾ إِلَىٰ رَبِّكَ يَوْمَئِذٍ الْمَسَاقُ ﴿٣٠﴾
“Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti a bude řečeno: „Kdo bude léčitelem?“ a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka, a proplete se s nohou noha, v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou.“(Kijáma: 26-30)
Tehdy budou všichni litovat každičkého okamžiku svého života, který neztrávili poslušností vůči Alláhu a budou toužit, aby mohli ještě chviličku na tomto světě zůstat a vykonat aspoň pár dobrých činů.
Vznešený Alláh o tom říká:
حَتَّىٰ إِذَا جَاءَ أَحَدَهُمُ الْمَوْتُ قَالَ رَبِّ ارْجِعُونِ ﴿٩٩﴾ لَعَلِّي أَعْمَلُ صَالِحًا فِيمَا تَرَكْتُ
“A když k některému z nich přichází smrt, tu volá: “Pane můj, dej mi vrátit se na zemi, možná že vykonám něco dobrého v tom, co jsem zanedbal!” (Mu´minún: 99-100)
Nicméně pravou podstatu těchto stesků odhaluje vzápětí:
كَلَّا ۚ إِنَّهَا كَلِمَةٌ هُوَ قَائِلُهَا ۖ وَمِن وَرَائِهِم بَرْزَخٌ إِلَىٰ يَوْمِ يُبْعَثُونَ
“Však pozor! Toto jsou jen slova, jež pronáší, avšak za nimi stojí hradba až do dne, kdy budou vzkříšeni.” (Mu´minún: 100)
Druhým okamžikem je chvíle, kdy člověk vstane v Soudný Den z hrobu a opustí ho všichni jeho milí a drazí, kteří mu u Alláha nikterak neprospějí. Pochopí, že všechny sedánky a dýchánky, všechna prázdná zábava a tlachání, celý promarněný život přišel vniveč. V momentě, kdy sezná, že je mezi těmi nejponíženějšími z obyvatel Ohně, pochopí, že cesta, kterou následoval, nebyla cestou úspěchu a že k úspěchu vedlo to, čemu na tomto světě nevěnoval pražádnou pozornost.
O tom Vznešený Alláh praví:
وَيَوْمَ يَعَضُّ الظَّالِمُ عَلَىٰ يَدَيْهِ يَقُولُ يَا لَيْتَنِي اتَّخَذْتُ مَعَ الرَّسُولِ سَبِيلًا ﴿٢٧﴾ يَا وَيْلَتَىٰ لَيْتَنِي لَمْ أَتَّخِذْ فُلَانًا خَلِيلًا ﴿٢٨﴾ لَّقَدْ أَضَلَّنِي عَنِ الذِّكْرِ بَعْدَ إِذْ جَاءَنِي ۗ وَكَانَ الشَّيْطَانُ لِلْإِنسَانِ خَذُولًا
“V ten den si bude nevěřící ruce své hryzat a říkat: “Ó kéž bych se byl ubíral cestou stejnou s poslem! Běda mi, kéž jsem toho a toho za přítele nebral, vždyť on mne věru od připomenutí odvedl poté, co se mi ho dostalo; a satan člověka jen na holičkách nechal!” (Furkán: 27-29)
Třetím je okamžik, kdy se všem ukážou činy dotyčného a anděl, který zapisoval skutky, rozprostře svůj spis. Kdo konal zlo, uzře, že spravedlivý spis nevynechal ani jediné slovíčko, které od okamžiku své dospělosti pronesl, ani nejdrobnější gesto, které vykonal, aniž by v něm nebylo zaneseno. Toto v něm vyvolá nesmírnou lítost a zoufalství.
Slovy Božími:
يَا وَيْلَتَنَا مَالِ هَٰذَا الْكِتَابِ لَا يُغَادِرُ صَغِيرَةً وَلَا كَبِيرَةً إِلَّا أَحْصَاهَا
“Běda nám, co je to za knihu, že ani malé, ani velké skutky zaznamenat neopominula?” (Kehf: 49)
Nikomu nebude učiněna ani křivda, ani nespravedlnost. Kdo konal dobré, dostane se mu dobrého a kdo konal zlo, se zlou se potáže.
Vznešený Alláh praví:
فَمَن يَعْمَلْ مِثْقَالَ ذَرَّةٍ خَيْرًا يَرَهُ ﴿٧﴾ وَمَن يَعْمَلْ مِثْقَالَ ذَرَّةٍ شَرًّا يَرَهُ
“A kdo učinil dobra jen za váhu prášku, uzří je, a kdo učinil zla jen za váhu prášku, uzří je.” (Zelzela: 7-8)
A kdo se dočká zlého vyústění svého případu, hlesne:
يَا لَيْتَنِي لَمْ أُوتَ كِتَابِيَهْ ﴿٢٥﴾ وَلَمْ أَدْرِ مَا حِسَابِيَهْ ﴿٢٦﴾ يَا لَيْتَهَا كَانَتِ الْقَاضِيَةَ ﴿٢٧﴾ مَا أَغْنَىٰ عَنِّي مَالِيَهْ ۜ ﴿٢٨﴾ هَلَكَ عَنِّي سُلْطَانِيَهْ
“Ach, kéž by mi nebyla dána kniha má a já se nikdy nedozvěděl účtu svého výsledek! Ach, kéž by tato smrt byla konečná! K ničemu dnes mi není můj majetek a zanikla, daleko ode mne, pravomoc má!” (Hákka: 25-29)
Nevěřící si bude na onom světě ze všeho nejvíce přát, aby zanikl, aby byl jen prach a bude po smrti toužit tak zoufale, jako toužil na tomto světě po životě:
إِنَّا أَنذَرْنَاكُمْ عَذَابًا قَرِيبًا يَوْمَ يَنظُرُ الْمَرْءُ مَا قَدَّمَتْ يَدَاهُ وَيَقُولُ الْكَافِرُ يَا لَيْتَنِي كُنتُ تُرَابًا
“A věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: “Ach, kéž bych jen prachem byl!” (Naba´:40)
Čtvrtý okamžik nastane ve chvíli, kdy bude přivedeno Peklo, jak v hadísu od ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه popisuje Posel Boží صلى الله عليه وسلم:
يُؤْتَى بِجَهَنَّمَ يَوْمَئِذٍ لَهَا سَبْعُونَ أَلْفَ زِمَامٍ مَعَ كُلِّ زِمَامٍ سَبْعُونَ أَلْفَ مَلَكٍ يَجُرُّونَهَا
“V ten den bude přivlečeno Peklo za sedmdesát tisíc uzd a každou uzdu bude táhnout sedmdesát tisíc andělů.“1
Nevěřící uslyší hukot, praskání a sténání sedmdesáti tisíc jazyků Pekelného Ohně, z nichž každý jeden se bude olizovat nad nešťastníky odsouzenými do Pekla. Každý tento jazyk bude volat:
هَلْ مِن مَّزِيدٍ
“Je ještě něco navíc?” (Káf: 50)
Nevěřící zvolá:
يَا لَيْتَنِي قَدَّمْتُ لِحَيَاتِي ﴿٢٤﴾ فَيَوْمَئِذٍ لَّا يُعَذِّبُ عَذَابَهُ أَحَدٌ ﴿٢٥﴾ وَلَا يُوثِقُ وَثَاقَهُ أَحَدٌ
“Kéž bych měl na život budoucí něco předem připraveno!” V ten den takovým trestem nebude nikdo jiný potrestán a nikdo jiný takovými okovy spoután!” (Fedžr:24-26)
A pátý okamžik nastane, když budou vhozeni do Pekla a propadnou veškeré jejich poslední naděje, jak praví Vznešený Alláh:
يَوْمَ تُقَلَّبُ وُجُوهُهُمْ فِي النَّارِ يَقُولُونَ يَا لَيْتَنَا أَطَعْنَا اللَّهَ وَأَطَعْنَا الرَّسُولَا ﴿٦٦﴾ وَقَالُوا رَبَّنَا إِنَّا أَطَعْنَا سَادَتَنَا وَكُبَرَاءَنَا فَأَضَلُّونَا السَّبِيلَا ﴿٦٧﴾ رَبَّنَا آتِهِمْ ضِعْفَيْنِ مِنَ الْعَذَابِ وَالْعَنْهُمْ لَعْنًا كَبِيرًا
“V den, kdy tváře jejich se budou v ohni otáčet sem a tam a kdy budou volat: “Kéž bychom byli uposlechli Boha a uposlechli posla!” A řeknou; “Pane náš, poslouchali jsme náčelníky své a velmože své a oni nám dali zbloudit z cesty! Pane náš, dej jim trest dvojnásobný a proklej je prokletím velikým!” (Ahzáb: 66-68)
(…)
Služebníci Boží!
Posel Boží صلى الله عليه وسلم v hadísu od ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse رضي الله عنهما říká:
نِعْمَتَانِ مَغْبُونٌ فِيهِمَا كَثِيرٌ مِنَ النَّاسِ، الصِّحَّةُ وَالْفَرَاغُ
“Dvě dobrodiní mnoho lidí promrhá. Zdraví a volný čas.“2
Ibn Battál vysvětluje, že člověk si neuvědomuje hodnotu zdraví a volného času, dokud o ně nepřijde. A přijde o ně velmi snadno, pokud za tato dvě Boží dobrodiní nebude Alláhu náležitě děkovat a projevovat vděk plněním povinností a vyhýbáním se zákazům.3
Proto se mějme na pozoru a využijme svého života, dokud můžeme. Dokud si anděl smrti nepřišel pro nás nepřipravené. Dokud se neprobudíme v Soudný den a neshledáme, že nás nic neochrání před následky našeho vlastního zla. Dokud se před námi neotevřou záznamy a my nebudeme mít čím vyvážit naše špatné skutky. Dokud čtyřicet devět milionů andělů nepřitáhne Pekelný oheň a my s hrůzou zjistíme, že se tisíce jeho jazyků olizují právě na nás. A dokud ve veškerém tom zoufalství nepropadneme do hlubin věčného zatracení, z nichž nebude úniku, pokud to Alláh nedovolí.
Prosím Všemohoucího Alláha, aby nás udržel na správné cestě, dal nám sil ubírat se po ní a pevně kráčet stejným směrem, kterým se ubírali i proroci, jejich následovníci a zbožní a ctnostní, dobří lidé. A jak výtečná je to společnost! Ámín!