Políček od učence

Byl jednou jeden mladík, který nadlouho odešel do cizí země, aby tam studoval. Když se vrátil, ptal se rodičů na islámského učence, nebo nějakého jiného odborníka, který by mu zodpověděl jeho tři otázky. Jeho rodiče nakonec nějakého takového islámského učence našli.

Byl jednou jeden mladík, který nadlouho odešel do cizí země, aby tam studoval. Když se vrátil, ptal se rodičů na islámského učence, nebo nějakého jiného odborníka, který by mu zodpověděl jeho tři otázky. Jeho rodiče nakonec nějakého takového islámského učence našli.
„Kdo jsi?“ otázal se jej mladík. „Jsem jedním ze služebníků Vznešeného Alláha,“ řekl šejch a dodal: „a s Boží pomocí ti odpovím na tvé tři otázky.“
„Jsi si jistý?“ otázal se mladík šejcha. „Mnoho učitelů a odborníků mi nemohlo na mé otázky dát odpověď.“ „Vydám ze sebe všechno, s pomocí Boží,“ ujistil ho učenec.
Mladík pravil: „Dobrá tedy, mám tři otázky. První: Existuje Alláh? Pokud ano, ukaž mi Jeho obrázek. Druhá: Co je předurčení Boží (arab. tekdír)? Třetí: Pokud je šejtán stvořen z ohně, proč bude nakonec vhozen do Pekla, které je také z ohně? Vypadá, že mu ani nijak zvlášť neublíží, protože jak šejtán, tak i Peklo je z ohně. Což o tom Všemohoucí nerozmýšlel?“
Tu najednou, naprosto neočekávaně, učenec naložil mladíkovi políček.
„Proč se na mě hněváš?“ podivil semladík, ve kterém se mísil pocit bolesti, uražení a zlosti. „Ne, nerozhněval jsem se na tebe,“ pousmál se šejch. „Ta facka je odpověď na ony tři tvé otázky.“
„Ale tomu nerozumím…“ řekl mladík.
„Jak se cítíš poté, co jsem tě uhodil?“ zeptal se učenec. „Cítil jsem bolest,“odpověděl mladík. „Věříš tedy, že bolest existuje?“ „Ano, samozřejmě,“ řekl mladík. „Tak mi tedy ukaž její obrázek,“ odvětil šejch. „Nemohu,“ přiznal mladík. Učenec mu pak řekl: „Toto je odpověď na tvou první otázku. Všichni existenci Stvořitele nějak pociťujeme, aniž bychom viděli Jeho podobu.“
Učenec se mladíka dále zeptal: „A jestlipak se ti včera zdálo, že tě zpolíčkuji?“ „Ne,“ odpověděl mladík. „A jestlipak jsi vůbec věděl, že dostaneš facku a to zrovna dnes?“ „Ne,“ odpověděl mladík. „Jestlipak si vůbec pomyslel, že tu facku dostaneš zrovna ode mě?“ „Ne,“ uznal mladík. Učenec řekl: „Tak toto je tekdír, Boží předurčení
Poté se jej učenec zeptal: „Má ruka, kterou jsem tě udeřil, z čeho se skládá?“ „Z kůže…“ řekl mladík. „Tvá tvář se skládá z čeho?“ „Kůže…“odpověděl mladík. „A co cítíš, když tě udeřím?“ „Bolest,“ konstatoval mladík. Učenec pak řekl: „Nehledě na to, že šejtán i Peklo jsou stvořeni z ohně, pokud bude Alláh Nejvznešenější chtít, bude toto Peklo velmi bolestivým místem i pro samotného šejtána.“