Posvátný měsíc Redžeb

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekle.

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh praví:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا

Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného. (Ahzáb: 70-71)

Služebníci Boží! K Boží moudrosti ukryté v Jeho Zákonu patří i zvláštní pocty udělené některým časům, podobně jako byly zvláštní pocty dány i některým prorokům či místům. Tak jako si Alláh vyvolil mezi proroky Muhammeda či Ibráhíma, ‘Ísá nebo Músá, jako si vyvolil dva posvátné okrsky v Mekce a Medíně mezi kraji na této zemi, tak si i vyvolil posvátné měsíce roku, jako je i měsíc Redžeb.

Samo jeho pojmenování ukazuje na vznešenost a ctěn byl i v době barbarské nevědomosti, přičemž po příchodu islámu toto bylo ještě více potvrzeno a prohloubeno. Vznešený Alláh praví:

إِنَّ عِدَّةَ الشُّهُورِ عِندَ اللَّهِ اثْنَا عَشَرَ شَهْرًا فِي كِتَابِ اللَّهِ يَوْمَ خَلَقَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ مِنْهَا أَرْبَعَةٌ حُرُمٌ ۚ ذَٰلِكَ الدِّينُ الْقَيِّمُ ۚ

Zajisté počet měsíců u Boha je dvanáct měsíců, stanovený v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné, a to je náboženství neměnitelné.” (Tewba: 36)

V hadísu od Abú Bekry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká mimo jiné:

السَّنَةُ اثْنَا عَشَرَ شَهْرًا، مِنْهَا أَرْبَعَةٌ حُرُمٌ، ثَلاَثَةٌ مُتَوَالِيَاتٌ ذُو الْقَعْدَةِ وَذُو الْحِجَّةِ وَالْمُحَرَّمُ، وَرَجَبُ مُضَرَ الَّذِي بَيْنَ جُمَادَى وَشَعْبَانَ

Rok má dvanáct měsíců, z nichž čtyři jsou posvátné a to tři za sebou – Zu l-Ka’da, Zu l-Hidždža a Muharram, a pak Redžeb, tak jak ho počítá kmen Mudar, mezi Džumádou a Ša’bánem.1

Navazující Boží slova:

فَلَا تَظْلِمُوا فِيهِنَّ أَنفُسَكُمْ

Proto si v nich nečiňte vzájemně zlé” (Tewba: 36) ukazují na o to větší zákaz jakéhokoli hřešení a důraznější odsudek hříšného jednání. Dopouštět se křivdy vůči sobě pácháním hříchu, či proti jiným nespravedlností vůči nim je zakázáno vždy, avšak v Redžebu je ještě více odsouzeno.

Alláh učinil Radžab sedmým měsícem islámského lunárního roku, aby se v něm věřící vystřídali hříchů, neboť po něm následuje měsíc Ša’bán, jenž je přípravou na Ramadán.

Zakáz v souvislosti s tímto měsícem se vztahuje na útočný boj v něm. Dle správnějšího názoru tento předpis nikdy nebyl zrušen. Je v něm zakázáno podnikat válečná tažení, ale lze se v něm bránit proti cizímu útoku, konsensus v této otázce uvádí Ibn Muflih. Poté, co muslimští vojáci zabili ‘Amra ibnu l-Hadramího, nepřátelského vojáka modloslužebníků, Vznešený Alláh pravil:

يَسْأَلُونَكَ عَنِ الشَّهْرِ الْحَرَامِ قِتَالٍ فِيهِ ۖ قُلْ قِتَالٌ فِيهِ كَبِيرٌ ۖ وَصَدٌّ عَن سَبِيلِ اللَّهِ وَكُفْرٌ بِهِ وَالْمَسْجِدِ الْحَرَامِ وَإِخْرَاجُ أَهْلِهِ مِنْهُ أَكْبَرُ عِندَ اللَّهِ ۚ وَالْفِتْنَةُ أَكْبَرُ مِنَ الْقَتْلِ

Dotazují se tě na posvátný měsíc a na bojování v jeho průběhu. Rci: “Bojovat v něm je hřích těžký, avšak odvracet od stezky Boží, nevěřit v Něj a v Mešitu posvátnou a vyhánět obyvatele jejich z ní je ještě těžší hřích před Bohem; svádět od víry je horší než zabíjet.” (Bekara:217)

Koránské zmínky o posvátných měsících jsou následovány poukazem na znevažování jejich svátosti pohráváním si s nimi, kdy byly přesouvány ze svého místa podle toho, jak to pasovalo válečným zájmům staroarabských kmenů:

إِنَّمَا النَّسِيءُ زِيَادَةٌ فِي الْكُفْرِ ۖ يُضَلُّ بِهِ الَّذِينَ كَفَرُوا يُحِلُّونَهُ عَامًا وَيُحَرِّمُونَهُ عَامًا لِّيُوَاطِئُوا عِدَّةَ مَا حَرَّمَ اللَّهُ فَيُحِلُّوا مَا حَرَّمَ اللَّهُ

Přesouvání měsíců přidává k nevěrectví. Jím jsou uváděni v blud ti, kdož neuvěřili. V jednom roce prohlašují, že není posvátný, a v druhém roce, že je posvátný, aby to souhlasilo s počtem měsíců, jež Bůh učinil posvátnými, čímž dovolují to, co Bůh zakázal.” (Tewba: 37)

Proto nebuďme jako oni a mějme se na pozoru před těmi, kterých jejich zásady končí tam, kde začínají jejich zájmy a kteří jsou připraveni obětovat svou víru kdykoli se jim to hodí.

(…)

Islám také odstranil některé dřívější praktiky ctění tohto měsíce, jako byla zvláštní obětina zvaná العتيرة al-‘atíra přinášená staroarabskými modloslužebníky v tomto čase.2 Toto je další v řadě indícií ve prospěch zákazu napodobovat nevěřící v tom, co je pro ně specifické, jako jsou jejich svátky a obřady.

Někteří smýšlejí, aniž pro to mají důkaz, že právě v Redžebu je nejlepší pospíšit s odevzdáním zekátu na majetek. Jak uvádí Ibn Redžeb al-Hanbelí, žádná taková specifikace neexistuje. Jiní smýšlí, že předvečer prvního pátku v tomto měsíci nastává zvláštní noc zvaná ليلة الرغائب lejletu r-ragháib, noc přání, kterou tráví zvláštními skutky uctívání. V této noci si měla Ámina uvědomit, že čeká Posla Božího Muhammeda صلى الله عليه وسلم. Avšak všechna podání, která se o výjimečnosti této noci uvádějí, jsou buď slabá či nepodložená, anebo prokazatelně podvržená a naši zbožní předkové tuto noc ničím nespecifikovali. Skutečná noc přání nastává každou noc v poslední její třetině, kdy Vznešený Alláh, způsobem známým toliko Němu Samému, sestupuje na nejnižší nebe a plní přání Svých služebníků. Vzbuď se v této době, padni svému Pánu na tvář a skutečnou noc přání zažiješ!

Tedy nejlepší způsob, jak strávit Redžeb je zdržet se hříchu a oddat se uctívání Alláha Jediného.

Prosíme vznešeného Alláha, aby nás obdařil tím nejlepším na tomto i na onom světě, aby učinil měsíc Redžeb svědkem pro nás a ne proti nám a aby nám dal dožít se Ramadánu. Ámín.

  1. Hadís je muttefekun ‘alejhi, zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3197; a v delší verzi Muslim v Sahíhu, hadís č. 1679.
  2. Hadísy o tom jsou muttefekun ‘alejhi, od Abú Hurejry رضي الله عنه je uvádí al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5473 a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1976.