Poučení z půstu v měsíci Ramadánu podle šejcha al-'Abbáda, díl i.: Teoretická poučení

 

Šejch jmenuje několik teoretických i praktických poučení z Ramadánu, stejně jako způsob, jak získat poučení i z jiných měsíců. Nakonec krátce promlouvá k obyvatelům Medíny, kde se přednáška konala.

 

Vznešený Alláh ve Své Knize pravil:

وَمَا خَلَقْتُ الْجِنَّ وَالْإِنسَ إِلَّا لِيَعْبُدُونِ

A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali (Záríját: 56)

 

Poslal Své ctěné Posly proto, aby vytýčili cestu tohoto uctívání, jak řekl:

وَلَقَدْ بَعَثْنَا فِي كُلِّ أُمَّةٍ رَّسُولًا أَنِ اعْبُدُوا اللَّهَ وَاجْتَنِبُوا الطَّاغُوتَ

A vyslali jsme již k národu každému posla, aby hlásal: "Boha uctívejte a Tághútovi se vyhýbejte!"(Nahl:36)

 

Učinil tento svět místem zkoušky a pokušení, aby byli mezi Jeho služebníky rozeznáni ti, kteří z nich konají nejlépe.

 

Alláh praví, že je Tím:

الَّذِي خَلَقَ الْمَوْتَ وَالْحَيَاةَ لِيَبْلُوَكُمْ أَيُّكُمْ أَحْسَنُ عَمَلًا

jenž stvořil smrt i život, aby vyzkoušel, kdo z vás bude v skutcích nejlepší – a On mocný je i odpouštějící (Mulk:2)

 

Také pravil:

وَهُوَ الْعَزِيزُ الْغَفُورُ

a On mocný je i odpouštějící (Mulk: 2)

 

Tyto verše objasňují, že všichni jedinci budou podrobeni zkouškám, dokonce i ti, kteří ve svých činech jinak vynikají. A všichni budou odměněni za to, co si vysloužili, při Božím přívlastku الغفور al-Ghafúr, tedy Odpouštějící. Podobně, nikdo z těch, kteří se dopouštěli zla, neunikne trestu, při Božím přívlastku العزيز al-‘Azíz, tedy Mocný.

 

Toto zodpovídá slovům Božím:

نَبِّئْ عِبَادِي أَنِّي أَنَا الْغَفُورُ الرَّحِيمُ وَأَنَّ عَذَابِي هُوَ الْعَذَابُ الْأَلِيمُ

Zvěstuj služebníkům Mým, že Já jsem věru odpouštějící i slitovný, avšak že trest Můj bude trest bolestný! (Hidžr:49-50)

 

 

 

Tak jako Alláh zajistil obzvláštní hodnotu některým lidem oproti jiným, nebo některým místům oproti jiným, stejně tak si nad jinými více oblíbil i některá období roku. Jedním z takových období je i měsíc ramadán, obdařený zvláštní hodnotou oproti ostatním měsícům, mimo to, že byl vybrán za měsíc poviného půstu.

Vznešený Alláh praví:

وَرَبُّكَ يَخْلُقُ مَا يَشَاءُ وَيَخْتَارُ

Pán tvůj tvoří, cokoli chce, a volí (Kasas: 68)

 

Proto bylo rozhodnutím Božím přiřknout takto významné postavení právě ramadánu a učinit z něj čas pro činy s dopadem na onom světě. Během tohoto měsíce se služebníci Boží předhánějí a závodí spolu o dosažení úspěchu a Boží blízkosti. Snaží se dostat co nejblíže ke svému Pánu půstem přes den a stáním k modlitbě v noci. Recitují Jeho Vznešenou Knihu, ke které nemůže ani z jedné strany přistoupit faleš, ani zepředu, ani zezadu, protože byla zjevena Tím Jediným, Který je Všeznající a Chvályhodný. Hledají blízkost Alláha těmito a dalšími činy uctívání, zatímco se bedlivě vystříhávají a mají na pozoru před činy neposlušnosti, jimž se snaží maximální měrou vyhýbat. Vše toto činí s nadějí na výnosný obchod, který nikdy nedojde prodělku, zatímco jim Alláh za jejich úsilí plnou měrou zaplatí a ještě jim přidá ze Své Hojnosti. Věru On je stále Odpouštějící, Nejvděčnější za dobré skutky a vždy připraven je odměnit.

 

 

 

Zatímco Alláh Svým služebníkům předepsal půst v měsíci ramadánu, Posel Boží صلى الله عليه و سلم je povzbuzoval k tomu, aby svůj půst doplnili půstem po šest dní v následujícím měsíci, šewwálu, aby byla jejich odměna ještě větší, tak velká, jakoby se postili celý rok.

Abú Ajjúb al-Ansárí رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Kdokoli se postil v ramadánu a přidal k tomu šest dní ze šewwálu, jako kdyby se postil nepřetržitě celý rok.“¹

 

Tedy protože počet dní lunárního roku je zhruba 360 a každý den je jako za deset, máme 30 dní ramadánského půstu a šest dní půstu v šewwálu, což dává po vynásobení deseti, neboť každý dobrý čin je zdesetinásoben, 300 + 60, tedy jako právě 360 dní. Tedy jako kdyby se muslim postil celý rok. Proto je v hadísu také použito slovo nepřetržitě. Toto je ohromná odměna hojnosti, přicházející od Alláha. A Jemu patří všecha chvála i vděk za Jeho nevyčíslitelnou přízeň.

 

 

 

Jednou z podob této přízně od Alláha vůči Jeho služebníkům je, že jim ulehčil příčiny duchovního růstu a udržuje je v kontaktu s tím, co představuje pevné a trvalé spojení s uctíváním jejich Pána. Přibližují se s každou ubíhající ramadánskou nocí a dnem k Alláhu čím dál více, zatímco jim On odpouští jejich hříchy, pozdvihuje je na stupních ráje a pomáhá těm, kteří poklesnou. Takřka ihned poté, co ramadán uplyne, přicházejí další požehnané dny v měsících zasvěcených pro pouť k Posvátnému Domu Božímu. Den svátku přerušení půstu, ‘Ídu l-fitr, který je zároveň prvním dnem měsíce šewwálu a prvním dnem od kterého se odchází na hadždž, v měsících o nichž Alláh řekl:

 

الْحَجُّ أَشْهُرٌ مَّعْلُومَاتٌ ۚ فَمَن فَرَضَ فِيهِنَّ الْحَجَّ فَلَا رَفَثَ وَلَا فُسُوقَ وَلَا جِدَالَ فِي الْحَجِّ ۗ وَمَا تَفْعَلُوا مِنْ خَيْرٍ يَعْلَمْهُ اللَّهُ ۗ وَتَزَوَّدُوا فَإِنَّ خَيْرَ الزَّادِ التَّقْوَىٰ ۚ وَاتَّقُونِ يَا أُولِي الْأَلْبَابِ

Pouť budiž konána v měsících známých. Ten, kdo se zavázal vykonat v nich pouť, nechť zdržuje se žen, prostopášnosti a hádek během pouti! Ať cokoliv dobrého učiníte, Bůh se o tom dozví; a zásobte se na cestu, však nejlepší zásobou na cestu je bohabojnost! Buďte tedy bohabojní, vy, kdož nadaní jste rozmyslem! (Bekara:197)

 

Ramadán je měsícem ve kterém Alláh zjevil Korán. Je to požehnaný měsíc, během něhož jsou brány Ráje otevřeny, zatímco brány Pekla uzavřeny a šejtáni spoutáni. V kudsí hadísu Alláh hovoří o dnech půstu: „Za každý dobrý čin syna Adamova My dáme odměnu jako za deset takových, kromě za půst. Věru ten je pro Mne a Já za něj odměním.“

 

Po uplynutí dní půstu nadejdou dni pouti, o kterých Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Kdokoli vykoná pouť aniž by vykonal pohlavní styk nebo někomu ukřivdil, vrátí se očištěn od hříchu jako v den, kdy jej jeho matka prorodila.“²

 

O hadždži Prorokصلى الله عليه و سلم také řekl: „Jedno vykonání ‘umry maže hříchy až do další ‘umry, které se odehrály mezi nimi. A za přijatý hadždž není jiné odměny, nežli Ráje.“³

 

Muslim se vlastně nerozloučí se žádnou sezónou práce pro onen svět, aniž by nepřivítal další následující. Toto slouží k tomu, aby si zachoval stálé spojení s uctíváním svého Stvořitele a Původce, který jej přivedl v existenci z ničeho a zaručil mu hojnost požehnání jak zjevných, tak i skrytých.