OTÁZKA: Jak má správně probíhat rozvod šarí’atského sňatku, když jeho uzavření či rozvázání právní řád ČR neuznává a neumožňuje naplnění podmínek požadovaných islámským právem?
ODPOVĚĎ:
Kolem rozvodu v islámu panuje v ČR mnoho mýtů, proto jsme se rozhodli stručně objasnit, jak by to mělo fungovat.
- Pokud je muslimka vdaná za muslima a mají jak islámský, tak i úřední sňatek.
A – muž je ten, který se chce rozvést, v tomto případě není problém, aby se muž rozvedl islámsky a zároveň požádal o úřední rozvod.
Islámský rozvod by měl vypadat tak, že muž řekne jednou ženě, že se s ní rozvádí (ideálně tak učiní před svědky a sepíše se to). Poté je žena v čekací lhůtě, která trvá po 3 periody, nebo pokud už žena nemá periodu tak po 3 měsíce, a v případě těhotenství; dokud neporodí.
Po dobu čekací lhůty ji manžel může vrátit zpátky do manželství i bez jejího souhlasu, protože je stále považována za jeho manželku, takže ji musí i stále živit atd.
Po uplynutí čekací lhůty je žena definitivně rozvedena, manžel ji již nemůže vrátit a ona se může vdát za jiného. Má právo, aby ji manžel vyplatil opožděné věno (pokud ho mají v manželské smlouvě).
Pokud kojí jeho dítě, má právo, aby ji platil určitou částku za to že kojí jeho dítě, tuto částku musí platit do 2 let dítěte, pokud do té doby žena kojí. A samozřejmě musí platit výživné na děti, protože to je v islámu jeho zodpovědnost.
B – pokud žena chce rozvod z důvodu, že již nechce manžela, který se k ní ale chová dobře, tak by měla požádat o úřední rozvod a zároveň o chul’u, tzn. že manželovi vrátí věno, které dostala a tím je rozvedena, pokud manžel souhlasí, je ideální toto udělat před svědky a sepsat to.
Pokud manžel nesouhlasí, měla by žena po dosažení úředního rozvodu přijít do islámského centra, přinést doklady o úředním rozvodu a předložit žádost o chul’u, kterou ji pak v islámském centru provedou i přes nesouhlas manžela. Po ukončení chul’y má žena čekací lhůtu po dobu jedné periody nebo dokud neporodí, v této čekací lhůtě už není považována za manželku, tzn. bývalý muž je pro ní jako úplně cizí muž, ale nesmí se vdát a ani zasnoubit nebo hledat jiného muže, dokud jí neskončí čekací lhůta.
3- pokud chce žena rozvod z důvodu, že se k ní manžel chová špatně, měla by požádat o úřední rozvod a po dosažení úředního rozvodu přijít do islámského centra, s dokladem o úředním rozvodu, říct důvody, které k tomu vedly atd. a v islámském centru by ji měli islámsky rozvést i kdyby manžel nesouhlasil. V případě špatného chování manžela; žena nevrací věno a nelze dělat chul’u, avšak představený v islámském centru udělá islámský rozvod, kdy je žena ihned rozvedena, manžel ji nemůže vrátit, ale ona musí počkat do konce čekací lhůty a až po skončení čekací lhůty se může znovu provdat nebo seznamovat s cizími muži.
V této čekací lhůtě, ale už není považována za manželku. Pokud je však těhotná; bývalý manžel ji musí živit dokud neporodí, platit bydlení atd.
2. Pokud pár nemá úřední sňatek, musí vše předešlé řešit jen s islámským centrem. Důrazně ale doporučujeme, aby se žena vdala (či muž oženil) také úředně, protože jí to zajistí její práva, která by byla jinak jen těžko vymahatelná.
Upozornění:
Úřední rozvod nikdy nemůže platit i jako islámský, protože soudci a soudy v České republice nejsou islámské a nemuslimové neznají islámská práva a povinosti v této oblasti, navíc tato práva a povinnosti jsou v islámu velice odlišná a zároveň islámský rozvod není v České republice platný. Proto je třeba podstoupit oba rozvody. Hlavně i z toho důvodu, že úřední rozvod zajistí ženě práva, která by jinak byla těžko vymahatelná, právě proto, že islámský sňatek a islámský rozvod není v České republice uznaný.
Na tomto se shodli všichni islámští učenci v ČR i mimo ni, byla ohledně to vydána i fatwa pro muslimy žijící v nemuslimské společnosti.
Zde je z této fatwy výňatek:
“Pokud se muž rozvede se svou manželkou šarí’atským způsobem (tj. talákem), není nic špatného na tom dokumentovat to u soudu, který se řídí sekulárními, lidmi vymyšlenými zákony dané země. Avšak pokud vyvstane mezi manžely spor ohledně rozvodu a s ním spojených záležitostí, mají úlohu muslimského soudce (arab. kádí) v oblastech, kde žádný takový neexistuje, zastoupit místní islámská centra poté, co byly realizovány všechny požadované procedury. Obrácení se na lidské soudní systémy, aby manželství právně ukončily, ještě nečiní toto manželství ukončeným také šarí’atsky. Nikdo se nemůže v této otázce vymlouvat na krajní nouzi, neboť islámská centra existují a jsou dostupná ve všech oblastech a lze se na ně obracet.” 1
Odpovídala: Daniela Bastlová, absolventka univerzity al-Azhar, Egypt