On stvořil nebesa bez opor, jež jsou viditelné, a rozhodil po zemi hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela. A rozšířil po ní zvířata rozličná.
(Luqmán:10)
"Milosrdní dojdou milosrdenství Milosrdného. Buďte milosrdní k těm, kdo jsou na zemi. A k vám bude milosrdný Ten, kdož dlí na nebesích."
On stvořil nebesa bez opor, jež jsou viditelné, a rozhodil po zemi hory pevně zakotvené, aby se s vámi nekymácela. A rozšířil po ní zvířata rozličná.
(Luqmán:10)
"Milosrdní dojdou milosrdenství Milosrdného. Buďte milosrdní k těm, kdo jsou na zemi. A k vám bude milosrdný Ten, kdož dlí na nebesích."
Výrok Proroka Muhammeda, mír a požehnání s ním, ve verzi dle Abú Dawúda a Tirmizího
Islám a jeho zákon definoval a právně ošetřil práva zvířat staletí před vznikem prvních spolků na jejich ochranu. Navedl lidi, starat se o potřeby zvířat všeobecně.
Prorok, mír a požehnání boží s ním, vyprávěl svým společníkům příhodu o muži (v jiném podání se objevuje žena-prostitutka), jenž narazil na psa umírajícího žízní. Muž sešel ke studni, naplnil svoje střevíce vodou a dal mu napít, a pak opakovaně chodil pro vodu, dokud jeho žízeň neuhasil. Prorok, mír s ním, prohlásil: "Bůh mu byl vděčný a odpustil mu jeho hříchy." Jeho společníci se ptali: "Je tedy odměna za dobrý skutek vůči zvířatům?" Řekl: "Odměněno je každé dobro vůči všem živým tvorům."
Společníci Proroka Muhammada, mír a požehnání s ním, však vzpomínali i na jinou příhodu, v které jednoho dne obdivovali ženu, která se modlila, postila a dodržovala všechny náboženské úkony. Pomysleli si jaká velká odměna ji za to očekává. Prorok Muhammad, mír a požehnání s ním, jim však k jejich překvapení řekl, že půjde do pekla. Jeho společníci se zaraženě optali na důvod. Bylo jim vysvětleno, že tato žena půjde do pekla, protože uvěznila kočku v kleci, nedala jí jíst a nechala ji zemřít. Obě podání zaznamenal Buchárí.
Následuje několik praktických ukázek a bodů demonstrujících příklady islámsko-právních předpisů ve vztahu k divokým, domácím a hospodářským zvířatům:
– Člověk musí dle islámského práva každému drženému zvířeti zajistit jeho životní potřeby, např. dobytku poskytnout místo k odpočinku a dostatek vody, umožnit setkání samců a samic v době páření. Musí být zabráněno kontaktu zvířat s něčím, co by jim mohlo ublížit (i jedinec vlastního druhu).
– Povolen je pouze lov pro obživu nikoli pro zábavu. Prorok, mír a požehnání Boží s ním, také řekl: "Kdo zabil vrabce zbytečně, zažaluje ho ten vrabec Bohu v Soudném dni a poví: "Bože tento člověk mne zabil zbytečně a nezabil mne pro nějaký užitek". Ibn Omar, nechť je s ním Bůh spokojen, který byl společník Proroka, mír a požehnání s ním, uviděl kohosi cvičit lukostřelbu na živých ptácích a řekl: "Prorok, mír s ním, proklel každého, kdo si učiní terč ze živého zvířete."
– Stejně tak je zakázáno nehumánní porážení masných zvířat, dle výroku Prorokova, mír a požehnání s ním: "Bůh předepsal dobro vůči všemu živému: tak když zabíjíš, zabíjej dobře a když porážíš, porážej dobře. Ať si každý naostří nůž a usnadní to zvířeti, které poráží." Je zakázáno hospodářská zvířata střílet, lámat jejich kosti nebo porážet jakýmkoli jiným způsobem, který dělá jejich maso nevhodným jídlu (podle islámského zákona, který je pak považuje za "mršinu"). Je rovněž zakázáno konzumovat části těla odřezané ze zvířat zaživa, i ty jsou v právním smyslu slova "mršinou". Zvířata musí být porážena rychle a milosrdně, přičemž stádu nesmí být umožněno vidět porážku svého člena, porážené zvíře nesmí pokud možno spatřit nůž a kůže nesmí být stahována dříve, než tělo vychladne. Porážka se provádí přetětím krčních tepen bez omráčení. Spojení prodloužené míchy a srdce tak zůstává zachováno, krev z mozku vyteče gravitační silou a mozek signalizuje srdci naléhavou potřebu za krví. Srdce začne zrychleně bít a hnát krev vzhůru, a protože krkavice jsou přeťaty, dojde k rychlému vykrvácení. Celková smrt nastává v průměru do 30 s.
– Prorok Muhammed, mír a požehnání s ním byl první, kdo vypaloval dobytku cejch na zadek. Ibn Abbás, nechť je s ním Bůh spokojen, vyprávěl, že Posel Boží, mír a požehnání s ním, spatřil osla ocejchovaného na tváři a zavrhl to. Pravil: "Při Bohu, neoznačkuji ho, než na nejvzdálenějším místě od tváře." Poručil přivést svého osla a ten měl cejch vypálený na zadku. Podle jiného vyprávění prošel kolem osla s ocejchovanou tlamou a prohlásil: "Copak jste neslyšeli, že jsem proklel každého, kdo zvíře ocejchuje na tváři nebo ho tam uhodí?" Podle Abú Daúda a Tirmizího. Podle Buchárího Posel, mír a požehnání s ním, odsoudil předislámskou arabskou praxi nastříhávání uší dobytku s tím, že jde o zvyk pocházející od Satana. Podle Ibn ´Abbáse Prorok, mír s ním, také silně odsoudil kastraci zvířat.
– Ibn Abbás, další z jeho společníků, Bůh budiž spokojen s nimi všemi, řekl, že Prorok, mír s ním, zakázal nucené souboje mezi zvířaty, kdy lidé popichují zvířata bodcem, aby spolu bojovaly, dokud jedno z nich nezahyne na ubodání nebo neutrpí vážná zranění. Zajímavé je podotknout, že v Afghanistánu za vlády Tálibánu, byly psí zápasy zakázány, po jeho pádu však znovu začaly, s poukazem na "místní kulturu".
– O pracovní zvířata, jako jsou tažná, jezdecká, psi, sloni atd. musí být postaráno, i když už vysloužila a zestárla. Po celém islámském světě existovala síť zůstatkových zařízení pro přestárlá pracovní zvířata, kde mohla v klidu dožít.
– Jezdecká a tažná zvířata nesmějí být přetěžována, soumaři nesmí nést břemeno těžší než mohou unést. Musejí dostávat odpovídající dávky krmiva, vody, měla by mít možnost odpočinku. Kontrolu těchto nařízení měl na starosti za doby chalífátu inspekční institut, tzv. ihtisáb, stejně jako dodržování správných měr, vah atd..
– Zakázal vybírat hnízda, porazit strom bez důvodu – na vše živé se vztahuje nedotknutelnost (hurmah) dodržovaná i ve válce. Není dovoleno ničit pole a zabíjet dobytek jen pro poškození nepřítele.
– Prorok Mohamed zakázal zapalování mraveniště a v té souvislosti vyprávěl: "Jednoho z proroků kousl mravenec. Nakázal vypálit celé mraveniště a Bůh mu zjevil pokárání – protože tě štípl mravenec vyhubil jsi celý národ, který oslavuje velikost Boží."
– Posel Boží, mír a požehnání s ním, zakázal zabíjení malých, nejedovatých domácích hádků, s poukazem na jejich užitečnost v boji s domácími škůdci, jako jsou hlodavci. Podle Muslima.
ZDROJE
Korán
Sahíh al-Buchárí
Sahíh Muslim
Sunan Tirmizí
Sunan Abí Dawúd
J. al-Qaradawi: Povolené a zakázané v islámu
A. Bagader a kol.: Ochrana životního prostředí podle Koránu: rostliny a zvířata