Velmi často se objevuje otázka, zda je muslimům povoleno požívat maso od Lidí Knihy. Někteří tvrdí že je povoleno bez ohledu jak bylo dané zvíře zabito, a to tak dlouho dokud je odkoupeno od Lidí Knihy. Jiní říkají, že není povoleno konzumovat maso zvířete, jež není zabito způsobem nařízeným v šarí’y, i když by bylo od Lidí Knihy.
Velmi často se objevuje otázka, zda je muslimům povoleno požívat maso od Lidí Knihy. Někteří tvrdí že je povoleno bez ohledu jak bylo dané zvíře zabito, a to tak dlouho dokud je odkoupeno od Lidí Knihy. Jiní říkají, že není povoleno konzumovat maso zvířete, jež není zabito způsobem nařízeným v šarí’y, i když by bylo od Lidí Knihy.
Rozdíl mezi těmito fetwami vychází z následujících veršů z Koránu, kde Alláh říká:
حُرِّمَتْ عَلَيْكُمُ الْمَيْتَةُ وَالدَّمُ وَلَحْمُ الْخِنْزِيرِ وَمَا أُهِلَّ لِغَيْرِ اللَّهِ بِهِ وَالْمُنْخَنِقَةُ وَالْمَوْقُوذَةُ وَالْمُتَرَدِّيَةُ وَالنَّطِيحَةُ وَمَا أَكَلَ السَّبُعُ إِلا مَا ذَكَّيْتُمْ وَمَا ذُبِحَ عَلَى النُّصُبِ وَأَنْ تَسْتَقْسِمُوا بِالأزْلامِ ذَلِكُمْ فِسْقٌ الْيَوْمَ يَئِسَ الَّذِينَ كَفَرُوا مِنْ دِينِكُمْ فَلا تَخْشَوْهُمْ وَاخْشَوْنِ الْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الإسْلامَ دِينًا فَمَنِ اضْطُرَّ فِي مَخْمَصَةٍ غَيْرَ مُتَجَانِفٍ لإثْمٍ فَإِنَّ اللَّهَ
A jsou vám zakázány zdechliny, krev, vepřové maso a to, co bylo zasvěceno jinému než Alláhu, dále zvířata zardoušená či zabitá úderem, pádem či bodnutím rohu nebo zakousnutá divokou zvěří – kromě těch, jež jste očistili – a dále to, co bylo podřezáno na kamenech vztyčených. Je vám též zakázáno losování pomocí šípů, a to je hanebnost! A dnes jsou ti, kdož neuvěřili, zoufalí z náboženství vašeho, proto se jich nebojte, nýbrž bojte se Mne! Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství. A kdo je donucen to pojídat během hladomoru, nemaje úmyslu hřešit … vždyť Alláh je odpouštějící, slitovný.(Máida:3)
Tento verš zakazuje konzumovat maso, které není zasvěceno Alláhu, tedy je zabito v jiném než v Jeho jménu. Alláh dále říká:
الْيَوْمَ أُحِلَّ لَكُمُ الطَّيِّبَاتُ وَطَعَامُ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ حِلٌّ لَكُمْ وَطَعَامُكُمْ حِلٌّ لَهُمْ وَالْمُحْصَنَاتُ مِنَ الْمُؤْمِنَاتِ وَالْمُحْصَنَاتُ مِنَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ مِنْ قَبْلِكُمْ إِذَا آتَيْتُمُوهُنَّ أُجُورَهُنَّ مُحْصِنِينَ غَيْرَ مُسَافِحِينَ وَلا مُتَّخِذِي أَخْدَانٍ وَمَنْ يَكْفُرْ بِالإيمَانِ فَقَدْ حَبِطَ عَمَلُهُ وَهُوَ فِي الآخِرَةِ مِنَ الْخَاسِرِينَ
Dnes jsou vám dovoleny výtečné pokrmy; jídla těch, jimž dostalo se Písma, jsou vám též dovolena a pokrmy vaše jsou zase dovoleny jim. A dovoleny jsou vám muhsany z věřících žen a muhsany z těch, jimž dostalo se Písma před vámi, jestliže jste jim dali jejich odměnu a chováte-li se jako muži spořádaní, nikoliv jako cizoložníci nebo ti, kdož si berou milenky. A kdokoliv zavrhne víru, toho skutky budou marné a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí.(Máida:5)
Ale také se v Koránu říká:
وَلا تَأْكُلُوا مِمَّا لَمْ يُذْكَرِ اسْمُ اللَّهِ عَلَيْهِ وَإِنَّهُ لَفِسْقٌ وَإِنَّ الشَّيَاطِينَ لَيُوحُونَ إِلَى أَوْلِيَائِهِمْ لِيُجَادِلُوكُمْ وَإِنْ أَطَعْتُمُوهُمْ إِنَّكُمْ لَمُشْرِكُونَ
Nepojídejte z toho, nad čím nebylo proneseno jméno Alláha, neboť to věru je hanebnost! Satani vskutku budou našeptávat stoupencům svým, aby se s vámi hádali, však uposlechnete-li je, věru budete modloslužebníky. (An‘ám:121)
Proto se také objevily otázky, zda zvíře, které bylo zabito židy nebo
křesťany (tedy Lidmi Knihy) je povoleno, či zakázáno jíst. Co když nad ním bylo vysloveno jiné jméno než Boží, či vůbec nebylo vzpomenuto žádné jméno. Je pak toto maso i nadále povoleno?
Lidé mají také pochybnost, zda-li jsou dnešní křesťané a židé opravdu
těmi Lidmi Knihy, o kterých mluví Alláh v Koránu, když se vira židů
a křesťanů od doby Prorokaصلى الله عليه و سلم tak změnila.
těmi Lidmi Knihy, o kterých mluví Alláh v Koránu, když se vira židů
a křesťanů od doby Prorokaصلى الله عليه و سلم tak změnila.
Předně, takový pohled je chybný, neboť Ahl Kitáb (tj. Lidé Knihy) jsou pořád nevěřicími, dnes, stejně jako v době proroka Muhammeda صلى الله عليه و سلم. Vztahují se na ně stejné předpisy jako tehdy. Včetně výjimek z nich, jako je připuštění sňatku s počestnou křesťankou, případně židovkou, nebo předpis dovolující konzumaci jejich masa.
Alláh o nich říká:
يَا أَهْلَ الْكِتَابِ لا تَغْلُوا فِي دِينِكُمْ وَلا تَقُولُوا عَلَى اللَّهِ إِلا الْحَقَّ إِنَّمَا الْمَسِيحُ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ رَسُولُ اللَّهِ وَكَلِمَتُهُ أَلْقَاهَا إِلَى مَرْيَمَ وَرُوحٌ مِنْهُ فَآمِنُوا بِاللَّهِ وَرُسُلِهِ وَلا تَقُولُواثَلاثَةٌ انْتَهُوا خَيْرًا لَكُمْ إِنَّمَا اللَّهُ إِلَهٌ وَاحِدٌ سُبْحَانَهُ أَنْ يَكُونَ لَهُ وَلَدٌ لَهُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الأرْضِ وَكَفَى بِاللَّهِ وَكِيلا
Vlastníci Písma! Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Alláhu jedině pravdu! Vskutku Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Alláha a slovem Jeho /Alláh řekl buď a on byl/, které vložil do Marie, a duchem z Něho vycházejícím. A věřte v Alláha a posly Jeho a neříkejte: "Tři (tj. křesťanská tzv. Svatá Trojice!)" Přestaňte, a bude to tak pro vás lepší. Alláh vskutku je jediným, On povznesen je nad to, aby měl dítě, vždyť náleží Mu vše, co na nebesích je i na zemi; a Alláh dostatečným je ochráncem. (Nisá´:171)
Tedy Alláh je nazývá ِAhl Kitáb, a přitom také následně potvrzuje, že oni věří v Trojici
a takto přidružují k Bohu, ale ani to je nevytlačuje z označení Ahl Kitáb.
Alláh také řekl:
وَلَوْ أَنَّ أَهْلَ الْكِتَابِ آمَنُوا وَاتَّقَوْا لَكَفَّرْنَا عَنْهُمْ سَيِّئَاتِهِمْ وَلأدْخَلْنَاهُمْ جَنَّاتِ النَّعِيمِ
Ale kdyby Lidé Knihy uvěřili a byli bohabojní, tak odpustíme jim
jejich zlé činy a určitě je uvedeme do zahrad spokojenosti. (Má´ida: 65)
jejich zlé činy a určitě je uvedeme do zahrad spokojenosti. (Má´ida: 65)
Tedy Lidé Knihy jsou jednak sice neveřící, ale to je nezbavuje titulu Ahl Kitáb a z něho vyplývajících nároků a práv, které jim udělil Alláh.[1]
Nyní se navrátíme k původnímu tématu. Odpověď je možno rozdělit na čtyři části:
1) Pokud zvíře bylo zabito ve shodě se šarí’atskými nařízeními a bylo nad ním proneseno
jméno Boží. V takovém případě je toto maso halál podle shody všech učenců.
jméno Boží. V takovém případě je toto maso halál podle shody všech učenců.
2) Pokud zvíře bylo zabito způsobem který se odporuje šarí‘e, například
udušením, utopením, zastřelením, nebo elektrickým proudem, pak není pochyb že takové
maso je harám, neboť je v právním smyslu slova mršinou (arab. mejjita – maso usmrceného harám způsobem).
udušením, utopením, zastřelením, nebo elektrickým proudem, pak není pochyb že takové
maso je harám, neboť je v právním smyslu slova mršinou (arab. mejjita – maso usmrceného harám způsobem).
3) Pokud je ve chvíli, kdy je poráženo toto zvíře, vysloveno jiné jméno než
Boží, např. je pronesena křesťanská formulka „Ve jménu Otce i Syna a Ducha Svatého), nebo „Ve jménu Ježíše“, je maso také harám, neboť bylo zasvěceno někomu jinému než Alláhu.
Boží, např. je pronesena křesťanská formulka „Ve jménu Otce i Syna a Ducha Svatého), nebo „Ve jménu Ježíše“, je maso také harám, neboť bylo zasvěceno někomu jinému než Alláhu.
4) Pokud jsme obdrželi maso od Ahl Kitáb a nevíme, zda-li bylo zabito
halál způsobem, nebo ne, pak je ustaveno jasné pravidlo, že když sice neznáme způsob zabití zvířete, ale přesně víme, že je od lidí knihy, je maso halál, neboť bereme v úvahu všeobecný význam verše:
halál způsobem, nebo ne, pak je ustaveno jasné pravidlo, že když sice neznáme způsob zabití zvířete, ale přesně víme, že je od lidí knihy, je maso halál, neboť bereme v úvahu všeobecný význam verše:
الْيَوْمَ أُحِلَّ لَكُمُ الطَّيِّبَاتُ وَطَعَامُ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ حِلٌّ لَكُمْ وَطَعَامُكُمْ حِلٌّ لَهُمْ
Dnes jsou vám dovoleny výtečné pokrmy; jídla těch, jimž dostalo se Písma, jsou vám též dovolena a pokrmy vaše jsou zase dovoleny jim. (Máida:5).
Pokud se ale později dovíme, že tito lidé nezabíjejí zvířata povoleným způsobem, jejich
maso se od té chvíle stává harám.[2]
Učenec Ibn ‘Usejmín uvedl k tomuto tématu tento hadís: ‘Áiša řekla: „Lidé se zeptali Prorokaصلى الله عليه و سلم : „Přichází k nám lidé s masem a my nevíme, zda nad ním bylo vysloveno jméno Boží. Odpověděl jim: „Vzpomeňte jej vy a jezte.“[3]
To samé se týká židů a křesťanů, u kterých nevíme, jestli vzpomenuli jméno Boží, nebo ne, neboť jejich maso je pro nás v principu halál.[4]
Ale máme-li pochybnost nad tím, jakým způsobem zabili zvíře, je lepší to maso nejíst.
An-Nu‘mán ibnu l-Bešír řekl: "Slyšel jsem Proroka صلى الله عليه و سلم “ řekl Nu’mán, drže se za své uši, načež pokračoval: „jak pravil: „To, co je povoleno je jasné, jakož i to, co je zakázáno, to je také jasné. A mezi tím jsou pochybné věci, o kterých většina lidí nezná. Ten, kdo se vyhýbá pochybným věcem, zachová své náboženství a čest. A ten, kdo koná pochybné, koná zakázané. Stejně jako pastýř, který pase své stádo okolo něčího pozemku a pravděpodobně jeho stádo vejde na tento pozemek. Každý král má vlastní soukromé komnaty a těmi Božími je to, co Alláh zakázal. A opravdu v těle je orgán, bude-li tento dobrý, tak bude dobré celé tělo a bude-li zkažený, tak bude celé tělo zkažené. Opravdu, tím orgánem je srdce.“[5]
An-Nu‘mán ibnu l-Bešír řekl: "Slyšel jsem Proroka صلى الله عليه و سلم “ řekl Nu’mán, drže se za své uši, načež pokračoval: „jak pravil: „To, co je povoleno je jasné, jakož i to, co je zakázáno, to je také jasné. A mezi tím jsou pochybné věci, o kterých většina lidí nezná. Ten, kdo se vyhýbá pochybným věcem, zachová své náboženství a čest. A ten, kdo koná pochybné, koná zakázané. Stejně jako pastýř, který pase své stádo okolo něčího pozemku a pravděpodobně jeho stádo vejde na tento pozemek. Každý král má vlastní soukromé komnaty a těmi Božími je to, co Alláh zakázal. A opravdu v těle je orgán, bude-li tento dobrý, tak bude dobré celé tělo a bude-li zkažený, tak bude celé tělo zkažené. Opravdu, tím orgánem je srdce.“[5]
A Alláh ví nejlépe.
Zdroj: Abdulláh al-Morawí, redakčně upraveno.
[1] Viz také fetwa učence Ibn Usejmína v Al-Fetawa´u l-Muhimme li l-Muslimi l-Džedíd (Fetwy důležité pro nového muslima), str. 56.
[2] Učenec Ibn Báz; op. cit., str. 50.
[3] Zaznamenáno v Sahíh al-Buchárí.
[4] Muhammed Sálih Al-‘Usejmín, Al-Haramain Online Newsletter; roč. 5/ č. 5 – Muharrem 1422 (tj. Březen/duben 2001).
[5] Sahih Muslim, 1599.