Z charakteristik zbožných předků této ummy bylo i přehlížení chyb a poklesků svých bratří. Užívali a dodržovali vazeb bratrství navzdory tomu, co se mezi nimi stalo a přihodilo ve slovu i činu. To činili ze své upřímnosti vůči Alláhu Nejvyššímu a ze strachu před Ním. Proto dodržovali Jeho příkazy o ustavení bratrství v Jeho jménu.
Z charakteristik zbožných předků této ummy bylo i přehlížení chyb a poklesků svých bratří. Užívali a dodržovali vazeb bratrství navzdory tomu, co se mezi nimi stalo a přihodilo ve slovu i činu. To činili ze své upřímnosti vůči Alláhu Nejvyššímu a ze strachu před Ním. Proto dodržovali Jeho příkazy o ustavení bratrství v Jeho jménu.
Následující příklad jsou toho důkazem:
Imám az-Zahabí zaznamenal od Ibn Musajjaba, že Talha ibn ‘Ubejdulláh a ‘Abdurrahmán ibn ‘Awf se spolu nepohodli. Když pak Talha onemocněl, ‘Abdurrahmán jej přišel navštívit.
Talha pravil: „Ó bratře! Věru ty jsi lepší, než já.“
„Neříkej to, bratře můj,“ namítl ‘Abdurrahmán.
„Kdybys ty onemocněl,“ opáčil však Talha, „nevím, při Alláhu, jestli bych byl s to navštívit tě.“[1]