Text popisuje vztah příčiny a následku v islámském myšlení, od prvních generací a chápání ahlu s-sunna we l-džemá’a, přes nejdůležitější proudy kelámu, tedy spekulativní teologické rétoriky – aš’aríjje a máturídíjje, až po odštěpenecké sekty typu mu’tezily a následovníků falsafy, dědiců antických novoplatoniků a aristoteliků.