V 10. roce hidžry vykonal Posel Boží صلى الله عليه و سلم svůj poslední hadždž, jenž vešel ve známost jako pouť na rozloučenou (arab. حجة الوداع hadždžetu l-wadá’). V předvečer 10. dne Zú l-Hidždža vracel z ‘Arefátu do údolí Miná na své velbloudici al-Kaswě.
V 10. roce hidžry vykonal Posel Boží صلى الله عليه و سلم svůj poslední hadždž, jenž vešel ve známost jako pouť na rozloučenou (arab. حجة الوداع hadždžetu l-wadá’). V předvečer 10. dne Zú l-Hidždža vracel z ‘Arefátu do údolí Miná na své velbloudici al-Kaswě.
Cestou se zastavil v dolině zvané Urána. Zde pronesl kázání tzv. kázání na rozloučenou (arab. خطبة الوداع chutbatu l-wadá’), v němž pravil:
„Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o odpuštění žádáme. Utíkáme se k němu od neřestí i našich špatných činů. Toho, koho Alláh uvede na pravou cestu, toho nemůže nikdo v blud uvést a toho, koho nechá bloudit, nemůže nikdo uvést na správnou cestu. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, Který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammed je Jeho služebník a Jeho Posel.
Služebníci Boží! Já vám odkazuji, abyste byli bohabojní a Bohu pokorní. Tuto promluvu začínám tím, co je nejlepší. Lidé! Poslouchejte to, co vám řeknu, protože já nevím, zda se na tomto světě ještě setkáme. Váš život, váš majetek a vaše čest jsou nedotknutelné, tak jako je nedotknutelný tento váš den, v tomto vašem měsíci, v tomto vašem městě. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Ó Alláhu! Buď mi svědkem.
Věci, které vám byly svěřeny jako závazek, včas vraťte tomu, koho jsou. Úroky z doby nevědomosti se ruší, kromě hlavní, nezúročené částky dluhu, na kterou máte právo. Tím nikoho nepoškodíte a nebudete poškozeni ani vy sami. Alláh Vznešený zrušil úroky a prvním zrušeným úrokem je úrok mého strýce ‘Abbáse ibn ‘Abdulmuttaliba.
Krevní msta z doby nevědomosti je zrušena a první zrušenou krevní mstou je krevní msta mého synovce Ámira ibn Rabí’a ibnu l-Hárise ibn ‘Abdulmuttaliba, odkojeného u Benú Sa’d, kterého zabili lidé z kmene Huzejl.
Všechna privilegia z doby nevědomosti se ruší, vyjma služby strážce chrámu (arab.سدانة sidána) a povinnosti napájet poutníky vodou (arab. سقاية sikája).
Úkladná vražda se trestá odplatou, zatímco zabití bez úmyslu kamenem, nebo holí, bude stát viníka sto velbloudů. Kdo bude žádat více, nežli toto, náleží době nevědomosti. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Ó Alláhu, buď mi svědkem.
Ó lidé! Šejtán ztratil poslední naděje na to, že bude mezi vámi uctíván, ale bude spokojen, pokud jej uposlechnete ve věcech menších, které považujete za méně hodnotné a méně důležité. Střežte svou víru! Lidé! Co Alláh posvětil, je posvěceno a co ne, je obyčejné. Čas se počítá stejným způsobem ode dne, kdy Alláh stvořil nebesa i zemi. Tři jsou po sobě jdoucí – Zu l-Ka’da, Zu l-Hidždža a Muharrem a čtvrtý, Redžeb, následuje mezi měsíci Džumáda l-áchira a Ša’bánem. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Ó Alláhu, buď mi svědkem.
Co se vašich žen týče, vy máte nárok na nich a ony mají nárok na vás. Vaše ženy do vašich postelí nesmí přijmout nikoho, kromě vás. Nesmí do vašich domů vpustit nikoho, koho vy nechcete, kromě s vašim dovolením. Není jim dovoleno neposlouchat vás. Pokud to i přesto učiní, Alláh vám dovoluje oddálit je od sebe, oddělit se od nich v posteli a třeba je i udeřit, avšak pouze jemně a nikoli hrubě!1 Pokud se tohoto vyvarují a budou poslušné, musíte je slušně živit i šatit. Odkazuji vám, abyste byli vůči ženám pozorní, protože ony jsou pod vaší přísahou, vydány vám. Alláh vám ženy svěřil jako závazek (arab. أمانة amána)a dovolil vám k nim vstoupit. Buďte bohabojní ohledem žen a buďte vůči nim pozorní! Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Ó Alláhu, buď mi svědkem.
Ó lidé! Věřící jsou si navzájem bratry. A bratrovo jmění je nedotknutelné, kromě pokud sám bratr dovolí. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Ó Alláhu, buď mi svědkem. Ne abyste se po mé smrti vrátili k bezbožnosti tím, že budete jedny druhé zabíjet! Zanechávám vám jako svěřený závazek něco, s pomocí čehož nikdy nesejdete z přímé cesty, dokud se toho budete držet – to je Boží Kniha a má Sunna. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Ó Alláhu, buď mi svědkem.
Ó lidé! Váš Pán jen Jeden jest. I váš praotec je jen jeden. Všichni jste od Adama a Adam je z hlíny. Nejlepší u Alláha je ten, který je nejbohabojnější. Nemá přednost Arab nad nearabem, ani nearab nad Arabem, kromě podle zbožnosti. Vyjádřil jsem se dostatečně jasně? Co řeknete, až budete na mne dotázáni?“ A Prorokovi společníci رضي الله عنهم zvolali: „Ano! Dosvědčujeme, že jsi předal poselství, vysvětlil jsi a poradil.“ „Ó Alláhu, buď mi svědkem,“ řekl Prorok صلى الله عليه و سلم 2
Toho dne mu byl zjeven i verš:
الْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الْإِسْلَامَ دِينًا ۚ
Dnešního dne jsem pro vás završil vaše náboženství a dovršil nad vámi své dobrodiní. A zlíbilo se mi dát vám islám za náboženství (Máida:3).
Pronesené kázání na sahába رضي الله عنهم أجمعين velmi zapůsobilo. Vehnalo jim slzy do očí a otřáslo jejich srdci. Řekli: „Posle Boží, jakoby to bylo kázání na rozloučenou (arab. موعظة مودع)! Odkaž nám ještě něco …“
Posel Boží صلى الله عليه و سلم jim odkázal bohabojnost. Dále pravil: „Zanechávám vám tu očividný důkaz, jasný jako noc a den. Nikdo se od něj po mě neodchýlí, vyjma toho, kdo spěje k záhubě. Kdokoli bude žít po mně, uvidí mnoho rozepří. Na vás je držet se sunny mé a sunny pravověrných chalífů po mně. Držte se toho jako zahryznutí i zadními zuby. Na vás je poslouchat, i kdyby vám velel habešský otrok. Vskutku je věřící je jako velbloud spoutaný dřevem přes nos, poslušně jde tam, kam je veden.“3
Při návratu z pouti se Prorok صلى الله عليه و سلم dne 18. Zu l-Hidždža zastavil v místě zvaném Ghudejr Chumm při al-Džuhfě. Zde pronesl další krátký proslov:
„Ó Lidé! Já jsem jen člověk a možná ke mně již brzy přijde vyslanec mého Pána a já na jeho výzvu odpovím. Zanechávám vám tu dvojí – prvním je Kniha Boží, v ní je správné vedení a světlo, proto se jí držte. A zanechávám vám tu svou rodinu. Při Alláhu vás varuji ohledně mé rodiny! Při Alláhu vás varuji ohledně mé rodiny! Při Alláhu vás varuji ohledně mé rodiny!“4
Šejch Mustafá as-Sibáí, přední muslimský autor 1. poloviny 20. století, uvádí, že podle některých historiků těmto Prorokovým صلى الله عليه و سلم slovům naslouchalo možná i sto čtrnáct tisíc lidí z celého Arabského poloostrova, ale jde jen o odhad. Šlo o lidi, kteří byli před pouhými třiadvaceti lety modloslužebníky nejhrubšího zrna. Nyní Proroka صلى الله عليه و سلم poslouchali, stáli za ním, podrobovali se jeho vládě a byli připraveni za něj bojovat. As-Sibáí píše: „Slova tohoto kázání by se měl naučit každý hledač nauky, neboť se jedná o proklamaci základních principů islámu a šlo o poslední takové Prorokovo kázání.“5
Divocí lidé z pouště, známí svou tvrdostí, hrubostí a nepoddajností, kteří před dvěma desetiletími odmítali učení o jedinečnosti a jedinosti Boží jako prapodivné a cizí a nenáviděli jeho nositele a bojovali proti nim všemi prostředky, čestnými i nečestnými, nyní společně padali na tvář, sjednocení islámem. Jak Prorok صلى الله عليه و سلم získal klíč od jejich srdcí? Jakkoli by byl vznešených mravů, obrovského intelektu a mimořádných vůdcovských schopností, taková proměna běžně trvá ne desítky, ale stovky let. Toto překonání barbarských kmenových tradic je dalším důkazem božského původu poselství islámu. To Alláh způsobil změnu v srdcích nekončících zástupů obyvatel Arábie.
Toto kázání, které Prorok přednesl, bylo vyhlášením poselství islámu, dovršením mise a začátkem šíření islámu dalším národům. Bylo podtržením ultimátního úspěchu Proroka Muhammeda صلى الله عليه و سلم jako náboženského vůdce, duchovního učitele lidstva a státníka-zakladatele nejskvělejší říše všech dob. Prorok صلى الله عليه و سلم nyní již jako svrchovaný vládce potvrdil tytéž principy, na kterých trval a pro které horoval od doby, kdy stál v čele okrajové skupinky několika pronásledovaných vyvrhelů tehdejší tvrdé společnosti, která nikomu nic nepromíjela. Tyto principy se nezměnily v závislosti na tom, kdo má mocenskou či početní převahu. Byly stále stejné, neměřily dvojím metrem vůči vlastním a cizím, vůči spojencům a vůči protivníkům. Prorok صلى الله عليه و سلم a jeho společníci nebyli těmi, kdo by v době své slabosti vystupoval v rouše zanícených náboženských asketů a v době své síly v kůži krvelačných šelem. Prorok Muhammed صلى الله عليه و سلم, nejvznešenější a nejlepší mezi syny Adamovými, byl vskutku Prorokem Božím a nikoli prorokem svých vlastních tužeb. As-Sibáí shrnuje: „Je rozdíl mezi těmi, kdo se pasou na zdechlinách a mezi těmi, kdo plavou v oceánu světla. Je nebetyčný rozdíl mezi tím, kdo bojuje jen za své zájmy a tím, kdo ze všech sil usiluje o prospěch celého lidstva. Mezi tím, kdo je blízký šejtánovi a tím, kdo je blízký Alláhu.“6
1 Povoleno je jen symbolické gest miswákem. Toto je třeba chápat jako jasný odsudek domácího násilí. Pravý význam podobných vyjádření viz http://www.e-islam.cz/node/28. O domácím násilí přímo viz http://www.e-islam.cz/content/islám-domácí-násilí-na-ženách-prevence-řešení-0.
2 Vyprávěl Ibn Omar, Irbád ibn Sáríja, Abú Bekra a mnozí další رضي الله عنهم أجمعين, zaznamenali Ibn Hišám v Síretu n-nebewíjja, 2/603; Ibn ‘Abd Rabbihi v al-‘Ikdu l-feríd, 4/57; a al-Džáhiz v al-Bejánu we t-tebjín, 2/15. Zkrácenou verzi, bez dodatku „Nechť přítomný …“ zaznamenává i Muslim v Sahíhu, hadís č. 1218. Další menší kázání byla pronesena na Miná a při návratu z hadždže o několik dní později, viz as-Síretu n-nebewíjjeti s-sahíha, 2/550.
3 Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, al-Albání doložil jako sahíh v Sahíhu Sunen Ibni Mádža, hadís č. 41.
4 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2048. Podle jiné verze vzal Prorok صلى الله عليه و سلم za ruku ‘Alího ibn Abí Táliba رضي الله عنه a řekl: „Komu jsem já přítelem, tomu nechť bude přítelem i on. Alláhu, pomož tomu, kdo jej miluje a buď nepřítelem toho, kdo ho nenávidí.“ Tak jej zaznamenává an-Nesáí v Chasáisu ‘Alí, str. 21; Sahíhu s-Síra, str.668. Podle jiného podání „Koho přítelem jsem já, toho přítelem je i ‘Alí.“ Viz as-Síretu n-nebewíjjeti s-sahíha, 2/250.
5 AS-SIBÁÍ, Mustafá. The Life of Prophet Muhammad – Highlights and Lessons, str. 180.
6 Ibid., str. 181