‘Amr ibn Mes’úd رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
الصَّوْمُ في الشِّتَاء الغَنِيْمَةُ البَارِدَةُ
„Půst v zimě je chladnou kořistí.“ [1]
‘Amr ibn Mes’úd رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
الصَّوْمُ في الشِّتَاء الغَنِيْمَةُ البَارِدَةُ
„Půst v zimě je chladnou kořistí.“ [1]
Tj. kořistí snadnou, získanou bez velkého boje či přílišného úsilí, odměnou, jíž lze snadno získat.
Hodnota a přednosti půstu v parném létě jsou dobře známy. Naši zbožní předkové se velmi snažili tuto obrovskou odměnu získat. [2] Avšak mnoho muslimů nezvládá dobrovolný letní půst, zejména pak ti, kteří se nacházejí v nepříliš příhodných zeměpisných šířkách, kde je v létě den příliš dlouhý. Ale i pro ně Alláh připravil možnost, jak získat odměnu za půst. Je dokonce ještě snazší, nežli půst těch, kteří žijí v teplejších klimatických oblastech. Tím je půst v zimě, kdy je naopak den krátký a noc dlouhá.
Arabové hovoří o věcech, které jsou relativně snadné a bez obtíží realizovatelné jako o البَارِدٌ al-báridu, tedy chladných. Výše uvedený hadís tedy znamená, že postit se v zimě je věcí relativně snadnou, za kterou je velká odměna. Je to jako získání válečné kořisti bez boje. Ne jako v létě. Den v zimě je omnoho kratší a počasí postícího se člověka tolik neunavuje. Nemá takovou žízeň a necítí takové vyčerpání. Proto je zimní půst chladnou kořistí.
Al-Menawí v díle Fejdu l-kadír uvádí, že chlad coby příměr snadnosti odkazuje na pohodovost, klid, nepřítomnost velké námahy a úsilí, která je v myslích Arabů neodmyslitelně spojována s vedrem a slunečním žárem, které ze svého okolí velmi dobře znají. Protože v jejich zemích převládá vedro, vnímali chladnější počasí jako osvěžení a příjemnou věc a příležitost k odpočinku. Toto pak přešlo do mnoha dalších přirovnání.
At-Tíbí dodává, že postící se v zimě získá odměnu, aniž by vlastně příliš pociťoval obtíž, která pramení z toho, že nejí a nepije. Proto je takový půst nazván chladnou kořistí.
Od ‘Ubejda ibn ‘Umejra se uvádí, že když přišla zima, říkal:
يا أهل القرآن طال الليل لصلاتكم وقصر النهار لصيامكم فاغتنموا
„Lidé Koránu! Noc se prodloužila pro vaše modlitby a den se zkrátil pro váš půst, běžte si pro svou kořist!“ [3]
Proto i Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه pravil:
الشتاء غنيمة
„Zima je kořist.“ [4]
V zimě totiž lze vykonat mnohé akty uctívání omnoho snadněji, nežli v jiných, teplejších obdobích roku.
Ibn Redžeb al-Hanbelí řekl:
„Zima je jarem věřícího, kde kráčí zahradou uctívání. Dny jsou krátké a chladné, aby se mohl snáze postit a noci jsou dlouhé, aby se mohl pohodlně vyspat a zároveň se také modlit.“ [5]
Ibnu l-Kajjim vysvětlil použití tohoto příměru tím, že „jaro je nejzdravější roční období.“ [6]
Proto pospíchejme a využijme poslední zimní krátké dny a dlouhé noci, abychom se přiblížili k našemu Stvořiteli.
_______________________________________
[1] Zaznamenal al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, 4/297; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 797; Ahmed v Musnedu, 4/335 a další. Al-Buchárí, at-Tirmizí a al-Bejhekí jej označili jako mursel (v isnádu chybí jméno vypravěče z generace sahábů). Jako sahíh jej označil Ibn Hadžer v al-Isába, 2/260; a al-Albání v Sahíhu t-Tirmizí, hadís č. 797. Jako hasan jej označil as-Sujútí v Džámi’u s-Saghír, hadís č. 5167. Viz také al-Albáního Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 3868 a Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 4/554, hadís č. 1992.
[2] Více viz Ibn Redžeb v Latá´ifu l-me’árif, str. 272-273.
[3] Zaznamenal Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, hadís č. 1108.
[4] Ibidum.
[5] Viz Latáifu l-me’árif, str. 435.
[6] Viz Tibbu n-nebewí, str. 38.