بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je bludem a každý blud skončí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
„Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
وَالَّذِينَ جَاهَدُوا فِينَا لَنَهْدِيَنَّهُمْ سُبُلَنَا ۚ وَإِنَّ اللَّهَ لَمَعَ الْمُحْسِنِينَ
„Ty, kdož k vůli Nám se usilovně snaží, ty věru povedeme po cestách Svých. A Bůh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.“ (‘Ankebút: 69)
Ramadán je měsícem džihádu, měsícem boje na cestě Boží. Především pak džihádu proti sobě samému, proti špatným stránkám svého vlastního já, shodně slovům Božího Posla صلى الله عليه وسلم, která vypráví Fudála ibn ‘Ubejd رضي الله عنه:
المسلِمُ من سلمَ المسلمونَ من لسانِهِ ويدِهِ، والمؤمنُ من أمنَهُ النّاسُ على دمائِهِم وأموالِهِم، والمجاهدُ مَن جاهدَ نفسَهُ في طاعةِ اللَّهِ والمُهاجِرُ مَن هجَر الخطايا والذُّنوبَ
„Skutečný muslim je ten, před jehož jazykem a rukou jsou ostatní muslimové v bezpečí. Skutečný věřící je ten, před nímž jsou v bezpečí krev a majetek jiných lidí. Skutečný mudžáhid je ten, kdo bojuje proti sobě samému pokorností vůči Alláhu. A skutečný muhádžir je ten, kdo opustil prohřešky a hříchy.“1
Nacházíme se v měsíci, kdy se Boží vítězná pomoc v průběhu dějin naší ummy mnohokrát vyjevovala přímo před očima muslimů měnila chod historie. 17. dne tohoto měsíce se odehrála bitva u Bedru, v níž muslimové rozmetali drtivou přesilu modloslužebníků z Mekky. 10. dne tohoto měsíce začal Posel Boží صلى الله عليه وسلم s přípravou operace osvobození Mekky. 22. dne tohoto měsíce Tárik ibn Zijád rozprášil Vizigóty u Wádí Lekka a započal skvostné dějiny al-Andalusu. 5. dne tohoto měsíce Chajruddín Bejbers osvobodil Antákíju z rukou křižáků a 25. Ramadánu zvítězil také nad Mongoly u ‘Ajn Džálút. Ve výčtu ramadánských vítězství bychom mohli pokračovat, Dr. Muhjiddín al-Karadaghí jich napočítal 185.
Pohovořme tedy o hlavních příčinách pomoci Boží, abychom se je v tomto výjimečném čase pokusili osvojit.
Prvním z nich je obrátit se upřímně k Alláhu. Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِن تَنصُرُوا اللَّهَ يَنصُرْكُمْ وَيُثَبِّتْ أَقْدَامَكُمْ
„Vy, kteří věříte! Pomůžete-li Bohu, On zajisté pomůže vám a upevní paty vaše!“ (Muhammed: 7)
To znamená, že pokud dodržíme Boží Zákon, budeme věrně následovat svou víru a zasadíme se o ni, Alláh nám pomůže. Anas رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم o tom řekl:
إِذَا تَقَرَّبَ الْعَبْدُ إِلَىَّ شِبْرًا تَقَرَّبْتُ إِلَيْهِ ذِرَاعًا، وَإِذَا تَقَرَّبَ مِنِّي ذِرَاعًا تَقَرَّبْتُ مِنْهُ بَاعًا، وَإِذَا أَتَانِي مَشْيًا أَتَيْتُهُ هَرْوَلَةً
„Pokud se ke Mně služebník přiblíží o píď, přiblížím se k němu o loket. Pokud se ke mně přiblíží o loket, přiblížím se k němu o sáh. A pokud se ke mně vydá kráčeje, vydám se k němu poklusem.“2
Služebníče Boží! Alláh čeká na tebe. Poběží ti v ústrety, pokud k Němu ty uděláš první krok, který je jen na tobě. Pokud ochráníš sama sebe před zlem sama sebe, pokud budeš bránit ostatní před vlastním zlem, Alláh tě bude bránit před zlem kohokoli z nich. Staneš se jedním z Bohu blízkých a Alláh vyhlásí válku každému, kdo by na tebe vztáhl ruku, jak podle Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم objasnil v delším hadísu:
وَإِنْ سَأَلَنِي لأُعْطِيَنَّهُ، وَلَئِنِ اسْتَعَاذَنِي لأُعِيذَنَّهُ
„Když mne o cokoli požádá, daruji mu to a když Mne poprosí o ochranu, poskytnu mu ji.“3
Pak se staneme těmi, o nichž je řečeno:
أَلَا إِنَّ أَوْلِيَاءَ اللَّهِ لَا خَوْفٌ عَلَيْهِمْ وَلَا هُمْ يَحْزَنُونَ
„Nikoliv, chráněnci Boží věru nemusí mít strach žádný, a nebudou zarmouceni.“ (Júnus: 62)
Boží pomoc přijde, až si uvědomíme, že Alláh nás k ničemu nepotřebuje, ale my zoufale potřebujeme Jeho, slovy Božími:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ أَنتُمُ الْفُقَرَاءُ إِلَى اللَّهِ ۖ وَاللَّهُ هُوَ الْغَنِيُّ الْحَمِيدُ ﴿١٥﴾ إِن يَشَأْ يُذْهِبْكُمْ وَيَأْتِ بِخَلْقٍ جَدِيدٍ ﴿١٦﴾ وَمَا ذَٰلِكَ عَلَى اللَّهِ بِعَزِيزٍ ﴿١٧﴾
„Lidé, vy chudáci jste na Boha odkázaní, zatímco On soběstačný je a chvályhodný. Kdyby chtěl, dal by vám zaniknout a nahradil by vás tvorstvem novým, a není to pro Boha ničím obtížným.“ (Fátir: 15-17)
Prosme proto Alláha, který mezi verše o půstu vklínil i následující:
وَإِذَا سَأَلَكَ عِبَادِي عَنِّي فَإِنِّي قَرِيبٌ ۖ أُجِيبُ دَعْوَةَ الدَّاعِ إِذَا دَعَانِ ۖ فَلْيَسْتَجِيبُوا لِي وَلْيُؤْمِنُوا بِي لَعَلَّهُمْ يَرْشُدُونَ
„Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když mne poprosí. Nechť však na výzvu Mou odpoví a nechť ve Mne věří – snad půjdou cestou správnou!“ (Bekara: 186)
Dalším nezbytným prostředkem vítězné pomoci proti nepřátelům vnějším i vnitřním je trpělivost, vytrvalost a neochvějnost, provázená bohabojností, neboť Vznešený Alláh praví:
وَإِن تَصْبِرُوا وَتَتَّقُوا لَا يَضُرُّكُمْ كَيْدُهُمْ شَيْئًا ۗ إِنَّ اللَّهَ بِمَا يَعْمَلُونَ مُحِيطٌ
„Budete-li však trpěliví a bohabojní, neuškodí vám nikterak úklady jejich, neboť Bůh ve vědění Svém objímá vše, co dělají.“ (Áli ‘Imrán: 120)
Posledním, možná vůbec nejdůležitějším důvodem je dobře si uvědomit, kdo jsou naši přátelé a spojenci a naopak kdo je nepřítelem, na čí straně vlastně stojíme, proti komu a kdo má nárok na naši loajalitu, slovy Božími:
وَقَاتِلُوا الْمُشْرِكِينَ كَافَّةً كَمَا يُقَاتِلُونَكُمْ كَافَّةً ۚ وَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ مَعَ الْمُتَّقِينَ
„A bojujte proti nevěřícím jako jeden muž, tak jako oni bojují proti vám jako jeden muž a vězte, že Bůh stojí na straně bohabojných.“ (Tewba: 36)
Tento princip je důležitější, než vnější okázalé znaky islámskosti. Ibn Tejmíja v době boje proti Mongolům řekl muslimské armádě: „Pokud mne uvidíte na druhé straně, zabte mne, i kdybych měl mushaf na hlavě!“4
Alláh také říká:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تَتَّخِذُوا الْيَهُودَ وَالنَّصَارَىٰ أَوْلِيَاءَ ۘ بَعْضُهُمْ أَوْلِيَاءُ بَعْضٍ ۚ وَمَن يَتَوَلَّهُم مِّنكُمْ فَإِنَّهُ مِنْهُمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الظَّالِمِينَ
„Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany za spojence, neboť oni jsou si spojenci jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.“ (Máida: 51)
الَّذِينَ يَتَّخِذُونَ الْكَافِرِينَ أَوْلِيَاءَ مِن دُونِ الْمُؤْمِنِينَ ۚ أَيَبْتَغُونَ عِندَهُمُ الْعِزَّةَ فَإِنَّ الْعِزَّةَ لِلَّهِ جَمِيعًا
„Ti, kdož si berou nevěřící za přátele místo věřících, hledají snad u nich moc? Vždyť moc veškerá patří Bohu.“ (Nisá: 139)
Ve stejném smyslu se od Posla Božího صلى الله عليه وسلم dochovalo:
الإسلامُ يعلو، ولا يعلى عليهِ
„Islám převyšuje a nebývá převýšen.“5
Pokud všechny tyto důvody spojíme, nebude Boží pomoci nic stát v cestě, slovy Vznešeného:
وَعَدَ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا مِنكُمْ وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ لَيَسْتَخْلِفَنَّهُمْ فِي الْأَرْضِ كَمَا اسْتَخْلَفَ الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ وَلَيُمَكِّنَنَّ لَهُمْ دِينَهُمُ الَّذِي ارْتَضَىٰ لَهُمْ وَلَيُبَدِّلَنَّهُم مِّن بَعْدِ خَوْفِهِمْ أَمْنًا ۚ يَعْبُدُونَنِي لَا يُشْرِكُونَ بِي شَيْئًا ۚ وَمَن كَفَرَ بَعْدَ ذَٰلِكَ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْفَاسِقُونَ
„Bůh přislíbil těm z vás, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, že z nich učiní nástupce na zemi, tak jako již učinil nástupci ty, kdož byli před nimi. A přislíbil jim, že upevní pro ně náboženství jejich, které se mu zlíbilo jim dát, a že nahradí posléze obavy jejich jistotou. “Uctívejte Mne a nepřidružujte ke Mně nic! “A ti, kdo ještě po tomto budou nevěřící, jsou věru hanebníci!“ (Núr: 55)
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh říká:
إِن يَنصُرْكُمُ اللَّهُ فَلَا غَالِبَ لَكُمْ ۖ وَإِن يَخْذُلْكُمْ فَمَن ذَا الَّذِي يَنصُرُكُم مِّن بَعْدِهِ ۗ وَعَلَى اللَّهِ فَلْيَتَوَكَّلِ الْمُؤْمِنُونَ
„Bude-li vám pomáhat Bůh, nikdo nemůže být nad vámi vítězem! Opustí-li vás však, kde je ten, kdo by vám mohl potom pomoci? Na Boha tedy nechť spoléhají se věřící!“ (Áli ‘Imrán: 160)
Vyzývám nejprve sebe a potom každého jednoho z nás v tento vznešený den pátku ve vznešeném měsíci Ramadánu, aby se zamyslel nad zoufalou situací mnoha našich bratří kteří trpí válkou a tyranií v mnoha oblastech světa od svaté země Palestiny až po Východní Turkestán. Pátek je dle Sunny dnem přijaté prosby. Sunna dosvědčuje, že prosba je přijata i postícím se. Apeluji proto na každého z nás, aby při přerušení půstu věnoval svou dnešní prosbu naší ummě a utlačovaným muslimským národům i jedincům všude na světě. Ať vás Alláh vede k tomu, co je nejlepší. A neztrácejme naději, neboť pravdivý je slib Alláha, jenž řekl:
فَانتَقَمْنَا مِنَ الَّذِينَ أَجْرَمُوا ۖ وَكَانَ حَقًّا عَلَيْنَا نَصْرُ الْمُؤْمِنِينَ
„A pomstili jsme se těm, kdož zločiny páchali, a povinností Naší je, abychom pomohli věřícím.“ (Rúm: 47)
Prosíme Alláha, aby v tomto požehnaném měsíci ummě Svého milovaného Posla a Služebníka Muhammeda صلى الله عليه وسلم, nejlepšího ze synů Adamových, seslal svou pomoc a daroval jí vítězství nad táborem šejtána a prokletými nevěřícími a aby triumfovala na tomto i na onom světě. Všemohoucí Bože, učiň nás důstojnými tvé vítězné pomoci Ámín!
- Zaznamenali ho v lehce odlišných verzích Ahmed v Musnedu, hadís č. 24013; al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 3752; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebíru, 18/309. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, hadís č. 31.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7536.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6502.
- Zaznamenal Ibn Kesír v al-Bidájetu we n-nihája, 13/353.
- Od ‘Áida ibn ‘Amra رضي الله عنه zaznamenali ad-Dárekutní v Sunenu, hadís č. 3620; ar-Rújání v Musnedu, hadís č. 783 a toto je jejich znění; a v delším znění al-Bejhekí v Sunenu, hadís č. 12283. Jako sahíh ho doložil as-Sujútí v al-Džámi’u s-saghír, hadís č. 3049.