Poté, co přikázal ramadánský povinný půst a vysvětlil detaily provádění půstu, Vznešený Alláh zjevil:
وَإِذَا سَأَلَكَ عِبَادِي عَنِّي فَإِنِّي قَرِيبٌ ۖ أُجِيبُ دَعْوَةَ الدَّاعِ إِذَا دَعَانِ
Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když mne poprosí. (Bekara: 186)
Poté, co přikázal ramadánský povinný půst a vysvětlil detaily provádění půstu, Vznešený Alláh zjevil:
وَإِذَا سَأَلَكَ عِبَادِي عَنِّي فَإِنِّي قَرِيبٌ ۖ أُجِيبُ دَعْوَةَ الدَّاعِ إِذَا دَعَانِ
Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když mne poprosí. (Bekara: 186)
Omar ibnu l-Chattáb pravil: „Žádejte Alláha, protože to je lék. A nežádejte lidi, protože to je choroba.“ [1]
Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja pravil:
„Alláh je nespokojen, pokud Ho přestanete žádat. A lidé jsou nespokojeni, když je žádat začnete.“ [2]
Abú Hurejra رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
ثَلاَثَةٌ لاَ تُرَدُّ دَعْوَتُهُمُ الصَّائِمُ حَتَّى يُفْطِرَ وَالإِمَامُ الْعَادِلُ وَدَعْوَةُ الْمَظْلُومِ يَرْفَعُهَا اللَّهُ فَوْقَ الْغَمَامِ وَيَفْتَحُ لَهَا أَبْوَابَ السَّمَاءِ وَيَقُولُ الرَّبُّ وَعِزَّتِي لأَنْصُرَنَّكَ وَلَوْ بَعْدَ حِينٍ.
„Třem lidem se jejich prosba neodmítá: postící se (tak dlouho), až přeruší půst, spravedlivý vůdce a ukřivděný člověk. Alláh jejich prosbu zvedá nad oblaka a otevírá pro ni brány nebe. A Pán říká: „Při Mé Moci, věru ti pomohu, byť by to nebylo ihned.“ [3]
V jiné verzi Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
ثَلاَثُ دَعَوَاتٍ مُسْتَجَابَاتٌ دَعْوَةُ الْوَالِدِ عَلَى وَلَدِهِ وَوَدَعْوَةُ الصَّائِمِ وَدَعْوَةُ الْمُسَافِرِ.
„Tři prosby nejsou nikdy odmítnuty – prosba rodiče za jeho dítě, prosba postícího se a prosba cestujícího.“ [4]
An-Náfi’ vyprávěl, že ‘Abdulláh ibn Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنهما pravil: „Říkávalo se, že každý věřící má svou prosbu, která bývá vyslyšena v okamžiku, když přerušuje půst, buď ihned ještě na tomto světě, anebo je odložena a uskladněna pro něj na onen svět.“ An-Náfi’ dodává, že Ibn Omar před přerušením půstu prosil těmito slovy:
يا واسع المغفرة اغفر لي
„Já wási’a l-maghfireti ghfir lí,“ tj. „Ó Ty, Jenž velkoryse odpouštíš, odpusť mi.“ [5]
Al-Munáwí uvádí od ad-Dimjerího slova: „Je doporučeno pro postícího, aby v době svého půstu co nejvíce prosil Alláha o důležité věci onoho i tohoto světa, aby prosil za sebe i za své milované i muslimy jako celek, právě kvůki tomuto hadísu a slovům حتى يفطر hattá juftira, tj. „tak dlouho, až přeruší půst.“ To znamená, že by měl prosit Alláha od začátku dne až do jeho konce, protože jako „postící se“ může být označen po celou tuto dobu.“ [6]
‘Abdulláh ibn Hišám رضي الله عنه vyprávěl, že Prorokovi صلى الله عليه و سلم společníci se následující prosbu učili tak, jako se učili i Korán a odříkávali ji, když začal ramadán. Prosba zní takto:
اللهم ادخله علينا بالأمن و الإيمان و السلامة و الإسلام و جوار من لشيطان و رضوان من الرحمن.
„Alláhumme dchilhu ‘alejná bil-amni we l-ímáni we s-selámeti we l-islámi we džewárin mine š-šejtáni we ridwánin mine r-Rahmán,“ tj. „Ó Bože, dej nám do něj vstoupit v bezpečí ímánu, v pokoji a islámu, daleko od šejtána a s potěšením Milostivého.“ [7]
_________________________________________________________
[1] Zaznamenal Ahmed ibn Hanbel v az-Zuhd, str. 101.
[2] Viz Medáridžu s-sálikín, 2/98.
[3] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3598 jako hasan; a Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1752. Jako sahíh jej ocenil Mukbil ibn Hádí al-Wádi’í v al-Džámi’u s-sahíhu mimmá lejse fi s-Sahíhajn, 2/505. Podobný delší hadís se slabším isnádem zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2526; a Ahmed v Musnedu, 2/304-305.
[4] Zaznamenal al-Bejhekí v Sunenu, 3/345.
[5] Zaznamenal Ibnu l-‘arabí v al-Mu’džem, podání č. 341; a al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, podání č. 3749. Jako hasan jej doložil Abú Omar Usáma al-‘Utejbí v Tahkíku s-sewábi fí anna du’ái s-sáimi mustedžáb.
[6] Viz Fejdu l-kadír, 3/324.
[7] Zaznamenal Abu l-Kásim al-Beghawí v Mu’džemu s-sahába, 3/543 se sahíh isnádem.