Tato práce shrnuje základní přístupy a názory na salafíju a salafizmus jak z pohledu vnitřního diskursu uvnitř islámu, tak i vnějšího diskursu islamologie, medií i bezpečnostních studií. Napříč primárními zdroji můžeme dospět ke zjištění, že vnitřní termín salafíja daleko spíše než soudobý teologický proud popisuje úsilí o kontinualitu s názorovou pozicí prvních generací muslimů v opozici k těm pozdějším. Dnes se ovšem stejného termínu salafíja používá pro obojí – jak pro toto úsilí o nepřerušenou návaznost, tak i pro specifický směr islámského myšlení s jeho vnitřní dynamikou a rozmanitostí. Další komplikací je věčná snaha orientalizujícího přístupu abstrahovat esenci islámu, kterou mnozí západní pozorovatelé ztotožňují s politickým násilím a terorizmem, ignorujíce přitom vnitřní rozdíly a polemiky dané dobovým a místním kontextem.
Salaf, salafíja, salafizmus: vnitřní a vnější perspektivy
