Dnes po západu slunce nastává jeden z nejvelkolepějších dní islámského roku, Den ‘Arefa (arab. يوم العرفة jewmu l-‘arefa).
Tento den má několik předností:
Dnes po západu slunce nastává jeden z nejvelkolepějších dní islámského roku, Den ‘Arefa (arab. يوم العرفة jewmu l-‘arefa).
Tento den má několik předností:
I.
Den ‘Arefat je dnem, ve kterém Vznešený Alláh učinil náboženství islámu dokonalým.
Tárik ibn Šiháb vypráví, že nějaký žid řekl Omarovi ibnu l-Chattáb رضي الله عنه: „Ó vládce věřících! Vy recitujete ve svém písmu jeden verš, kdyby byl zjeven nám, věru bychom ten den, kdy by byl zjeven, stanovili jako svátek!“ Omar se zeptal:
أَىُّ آيَةٍ ؟
„Který to je verš?“
Žid odpověděl:
اليَومَ أَكمَلتُ لَكُم دينَكُم وَأَتمَمتُ عَلَيكُم نِعمَتي وَرَضيتُ لَكُمُ الإِسلامَ دينًا
„Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a završil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se Mi dát vám islám jako náboženství.“ (Máida:3)
Omar řekl:
قَدْ عَرَفْنَا ذَلِكَ الْيَوْمَ وَالْمَكَانَ الَّذِي نَزَلَتْ فِيهِ عَلَى النَّبِيِّ صلى الله عليه وسلم وَهُوَ قَائِمٌ بِعَرَفَةَ يَوْمَ جُمُعَةٍ.
„My dobře víme, jaký den to byl. I na kterém místě byl Poslu Božímu صلى الله عليه و سلمtento verš zjeven. Stál na (planině) ‘Arefa v páteční den.“1
Tedy Vznešený Alláh tento den zjevil nejlepšímu ze všech Svých stvoření za doprovodu dalších nejlepších mezi stvořeními Božími, v nejlepší den, v nejlepším měsíci a na nejlepším místě.
II.
Den ‘Arefa je pro muslimy svátkem. Od ‘Ukby ibn Ámira رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
يَوْمُ عَرَفَةَ وَيَوْمُ النَّحْرِ وَأَيَّامُ التَّشْرِيقِ عِيدُنَا أَهْلَ الإِسْلاَمِ وَهِيَ أَيَّامُ أَكْلٍ وَشُرْبٍ.
„Den ‘Arefa, Den porážky obětiny a dni at-tešrík (tj. dny, kdy po dni obětiny poutníci pobývají v údolí Miná) jsou naším svátkem, svátkem lidu islámu. A to jsou dny jídla a pití.“2
III.
Vznešený Alláh při tomto dni přísahá. A Vznešený nepřísahá při ničem, nežli při vznešeném. Od Abú Hurejry رضي الله عنه se uvádí, že Boží slova:
وَاليَومِ المَوعودِ وَشاهِدٍ وَمَشهودٍ
při dni slíbeném, při svědkovi a dosvědčeném! (Burúdž:2-3)
Posel Boží صلى الله عليه و سلم vysvětlil jako:
الْيَوْمُ الْمَوْعُودُ يَوْمُ الْقِيَامَةِ وَالْيَوْمُ الْمَشْهُودُ يَوْمُ عَرَفَةَ وَالشَّاهِدُ يَوْمُ الْجُمُعَةِ …
„Den slíbený je Den zmrtvýchvstání, Den dosvědčený je Den ‘Arefa a svědkem je den páteční …“3
IV.
Půst v Den ‘Arefa maže hříchy4 za dva roky – předcházející a následující. Od Abú Katády رضي الله عنهse uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم byl dotázán na půst ve Dni ‘Arefa a řekl:
يُكَفِّرُ السَّنَةَ الْمَاضِيَةَ وَالْبَاقِيَةَ.
„Maže hříchy za rok předcházející i následující.“5
V.
V tento den Vznešený Alláh převzal úmluvu (arab. الميثاق al-mísák) od potomků Adamových. Od ‘Abdulláha ibn ‘Abbáse رضي الله عنهما se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
إن الله أخذ الميثاق من ظهر آدم بِنَعْمان- يعني عرفة – وأخرج من صلبه كل ذرية ذرأها، فنثرهم بين يديه كالذّر، ثم كلمهم قِبَلا.
„Věru Alláh převzal úmluvu od potomků Adamových v Den ‘Arefa, vyvedl z křížů jeho všechno jeho potomstvo, rozložil je před sebou jako zrnka prachu a potom se na ně obrátil slovy,“ načež Prorok صلى الله عليه و سلم recitoval:
وَإِذْ أَخَذَ رَبُّكَ مِن بَنِي آدَمَ مِن ظُهُورِهِمْ ذُرِّيَّتَهُمْ وَأَشْهَدَهُمْ عَلَى أَنفُسِهِمْ أَلَسْتَ بِرَبِّكُمْ قَالُواْ بَلَى شَهِدْنَا أَن تَقُولُواْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ إِنَّا كُنَّا عَنْ هَذَا غَافِلِينَ أَوْ تَقُولُواْ إِنَّمَا أَشْرَكَ آبَاؤُنَا مِن قَبْلُ وَكُنَّا ذُرِّيَّةً مِّن بَعْدِهِمْ أَفَتُهْلِكُنَا بِمَا فَعَلَ الْمُبْطِلُونَ.
A hle, Pán tvůj vzal potomstvo všechno ze synů Adamových, jež vzešlo z ledví jejich, a dal jim svědčit o nich samých a řekl: “Což nejsem Já Pánem vaším?” I odpověděli: “Ano, dosvědčujeme to!” A to proto, abyste neřekli v den zmrtvýchvstání, že jsme k tomu byli lhostejní, či abyste neřekli: “Otcové naši věru již před námi k Bohu přidružovali a my jsme jen potomky jejich pozdějšími. Což nás chceš zahubit za to, co dělali ti, kdož nicotného se přidržovali?” (A’ráf:172-173)6
VI.
Den ‘Arefa je nedělitelnou a nenahraditelnou součástí pouti a jejích obřadů. Abdurrahmán ibn Ja’merad-Dejlí رضي الله عنه vypráví, že jistí lidé z Nedždu přišli k Poslu Božímu صلى الله عليه و سلم, zatímco se nacházel na planině ‘Arefa a přikázali jednomu muži, aby se ho za ně dotázal sena hadždž, načež jim Prorok صلى الله عليه و سلم přes něho odpověděl:
الْحَجُّ عَرَفَةُ مَنْ جَاءَ لَيْلَةَ جَمْعٍ قَبْلَ صَلاَةِ الصُّبْحِ فَقَدْ أَدْرَكَ حَجَّهُ…
„Hadždž je ‘Arefa, kdokoli se na něj dostaví během noci seskupení (tj. v průsmyku Muzdelifa) ještě před ranní modlitbou, ten nepromeškal nic ze své pouti.“7 Tj. kdo to nestihne, kdo se na ‘Arefa nedostaví, ten pouť nemá.
VII.
Den ‘Arefa je Dnem odpuštění a vykoupení z Ohně. Od matky věřících ‘Áiše رضي الله عنها se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:
مَا مِنْ يَوْمٍ أَكْثَرَ مِنْ أَنْ يُعْتِقَ اللَّهُ فِيهِ عَبْدًا مِنَ النَّارِ مِنْ يَوْمِ عَرَفَةَ وَإِنَّهُ لَيَدْنُو ثُمَّ يُبَاهِي بِهِمُ الْمَلاَئِكَةَ فَيَقُولُ مَا أَرَادَ هَؤُلاَءِ؟
„Není žádného jiného dne, ve kterém by Alláh osvobodil z Ohně více Svých služebníků, nežli v Den ‘Arefa! A On věru sestupuje níže, načež se jimi chlubí andělům a říká: „Copak to tamti chtějí?“8
1 Zaznamenalal-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 45; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 3017.
2 Zaznamenali Abú Dawúd v Sunenu, hadís č. 2419; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 773. Al-Albání tento hadís doložil jako sahíh v Irwáu l-ghalíl, 4/130.
3 Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3339 jako hasan, uvádí jej i Ahmed v Musnedu a al-Albání jej doložil jako sahíh v Sahíhu l-Džámi’, 8201.
4 Myslíme samozřejmě malé, drobné hříchy a poklesky nevyžadující pokání.
5 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1162.
6 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 4/151. Jako sahíh je doložen Muhammedem ibn ‘Abdilláhem Chatíb at-Tabrízím v Miškatu l-mesábih, hadís č. 117.
7 Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 3044, jako hasan sahíh.
8 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1348.